Pravěké šípy ze sbírek Městského muzea a galerie v Holešově na Kroměřížsku staré zhruba čtyři tisíce let byly vyrobeny k usmrcení lidí. Vyplývá to z výzkumu vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Muzeum má ve sbírce 189 různě starých hrotů, 158 z nich pochází z vykopávek na pohřebišti v území dnešní holešovské průmyslové zóny.
Zkoumané šipky z holešovského pohřebiště jsou drobné, mají maximálně jen několik centimetrů. Podle Ludmily Kaňákové z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně pocházejí z období 2200 až 1900 let před naším letopočtem.
„Naše balistická 3D analýza a balistický experiment prokázaly, že šipky byly specializované na rotaci v tkáních, způsobovaly radiální trhliny a měly cíl povalit. Nedaly se z rány snadno vytáhnout, měly v ní zůstat a způsobit infekci,“ uvedla Kaňáková.
Vědci začali s výzkumem před pěti lety, tehdy střílením šípů do speciální hmoty:
Archeologové mají málo dokladů o válečných střetnutích v pravěku, domnívají se však, že šípy mohly patřit skupinám lukostřelců, které provázely a chránily karavany převážející přes Karpaty vzácné suroviny, zejména kovy nebo jantar.
„Vysvětlovalo by to jejich vysokou mobilitu, kterou doložila traseologie a transportní experiment. Na šipkách jsme našli výrazné stopy způsobené přenosem v zádovém toulci odpovídající stovkám kilometrů v krátkém čase. Šipky se totiž střelbou rychle ničily, v průměru se ulomily při prvním až třetím zásahu. Mezi vyrobením a poškozením tedy lukostřelci urazili desítky až stovky kilometrů a my víme, že nešli, ale běželi,“ řekla vědkyně.
Bojovníci si podle odborníků šipky vyráběli sami z kamenů, které mají po rozštípnutí ostré hrany, tedy pazourků, přičemž některé holešovské šipky jsou vyrobené z hornin pocházejících z míst stovky kilometrů vzdálených od Holešova. Tyto nitranské lukostřelce si tedy můžeme představit jako malé, dobře organizované a soběstačné jednotky, které se velmi rychle a nenápadně pohybovaly krajinou západního předhůří Karpat a které byly v případě střetnutí fatální.
Podle kurátora muzeálních sbírek Jana Machaly mohli lukostřelci tyto oblasti navštěvovat nebo obchodovat s někým, kdo se tam pohyboval. „Nedaleko Holešovska se nachází Moravská brána, údolí, které propojuje údolí Moravy se severní Evropou a bylo nejvýznamnějším pravěkým koridorem ve střední Evropě,“ poznamenává Machala.
Pravěká recyklace
Odborníci z Brna zmiňují také to, že některé hroty byly vyrobeny z jiných, mnohem starších nástrojů. „To znamená, že vhodné kameny na Holešovsko přinesli lidé již v době kamenné a lidé v době bronzové je o tisíc let později našli a udělali z nich drobnější nástroje. Třeba hroty šípů,“ doplnil Machala.
Z Brna do Holešova se sbírka vrátila po čtyřech letech zkoumání loni před Vánocemi. Muzejníci šipky opět uložili do depozitu. Plánují je vystavit jako součást připravované stálé expozice.
Kosterní pohřebiště takzvané nitranské kultury ze starší doby bronzové bylo v oblasti dnešní holešovské průmyslové zóny náhodně odkryto v roce 1950 při hloubení odvodňovacího kanálu. V první fázi výzkumu odkryli archeologové 35 hrobů, v letech 1964 až 1970 dalších 385 hrobů. V hrobech nalezli i šipky.
