Sloužily šípy původně k lovu, nebo k boji? Brněnští vědci se rozhodli pro neobvyklý experiment

V hrobech u těl mužů z Nitranské kultury pohřbených přibližně 2000 let před naším letopočtem se našlo deset šípů s různými hroty. Nitranská kultura se datuje na začátek doby bronzové. To, jestli pravěké hroty sloužily spíš k lovu nebo k boji, se snaží zjistit brněnští vědci. Pro svůj experiment vytvořili deset totožných odlitků.

Video Události
video

Události: Brněnští vědci testují šípy Nitranské kultury

Brněnští vědci věrně zrekonstruovali nalezené pravěké hroty Nitranské kultury a zkouší jejich účinky. Zjišťují, jaká zranění tyto hroty mohly způsobovat, a tak jich vystříleli na 260 do gelových kostek, které umožňují následky zásahů přesně měřit.

Vědci ověřují domněnku, že šipky sloužily spíše pro boj. Přivádí je k tomu fakt, že jsou záměrně asymetrické a v některých případech tvarované až do spirály. „Aby se případně párkrát otočila, což zvyšuje vlastně zraněnou plochu tkáně,“ vysvětluje vedoucí výzkumu z Ústavu archeologie a muzeologie FF MÚ Ludmila Kaňáková.

Zásahy v gelové kostce se velmi důkladně zdokumentují, změří se jejich hloubka, úhel nebo vzhled zranění. „Vyjmuli jsme blok gelu, ve kterém je přímo ta rána, ještě s tím šípem v ráně. Je vidět, jak se vytvořily praskliny. Je evidentní, že rána nebyla pouze v ose šipky, že zranění je vlastně dalekosáhlejší,“ říká vedoucí 3D laboratoře z Ústavu archeologie a muzeologie FF MÚ Vojtěch Nosek. 

Jestli se teorie o válečnících se smrtícími šípy potvrdí, změní to pohled na Nitranskou kulturu. Znamenalo by to, že byla pokročilejší společností, než kdyby používala šípy jen pro lov. „Experiment nám napoví, v jaké fázi se vlastně nachází proces vzniku válečnických elit, které jsou tak charakteristické pro rozvinutou dobu bronzovou,“ dodává Kaňáková.