Americký Národní institut pro alergie a infekční nemoci oznámil, že musela být zastavena třetí fáze klinické studie vakcíny proti nemoci AIDS. Ukázalo se totiž, že očkovací látka společnosti Janssen nebyla v reálném světě proti viru HIV, který AIDS způsobuje, účinná.
„Jsme tímto výsledkem zklamaní,“ poznamenala Penny Heatonová, která ve společnosti Janssen tento výzkum vedla. „Jsme ale i nadále pevně odhodláni rozvíjet inovace v oblasti HIV a doufáme, že údaje z vakcíny Mosaico nám poskytnou důležité informace, které využijeme v budoucnosti při vývoji bezpečné a účinné vakcíny.“
Studie Mosaico zahrnovala celkem 3900 účastníků v několika zemích světa. Stejnojmenná vakcína ale podle průběžné kontroly prakticky vůbec nefungovala. Plánovaná kontrola komisí pro sledování údajů a bezpečnosti totiž zjistila, že mezi lidmi ve skupině s vakcínou bylo zhruba stejně nových případů infekce HIV jako v té s placebem.
Nejlepší snahy nepřinášejí výsledky
Moderní medicína už vyvinula alespoň částečně úspěšná očkování proti spoustě nemocí, ale u viru HIV zatím selhává. A to už se vědci snaží o vývoj vakcíny proti němu několik desítek let. Zatím marně.
Naposledy oznámila neúspěch studie Imbokogo, která se snažila přijít roku 2021 s očkovací látkou, která měla zabránit nákazám v subsaharské Africe. Tento program byl ukončen už během druhé fáze testů.
„HIV je neustále se měnící a velmi náročný protivník. Můžeme cítit zklamání, protože naše nejlepší snahy nepřinášejí výsledky, které hledáme,“ komentoval veterán vývoje vakcín proti HIV Larry Corey. „Ale ušli jsme už dlouhou cestu od dob, kdy nakažené tímto virem čekal jen velmi krátký život.“
Vakcína Mosaic měla fungovat opravdu jako mozaika. Šlo o „slepenec“ imunogenů zaměřených na nejrůznější podtypy viru HIV. Díky tomu měla očkovací látka podávaná ve čtyřech injekcích vyvolat obranu proti širokému spektru toho, co představuje virus HIV.
Přenos účinné látky na místo zaručuje stejný mechanismus jako u vakcíny stejné firmy proti covidu-19. Jde o virus běžné rýmy, který nakazí buňky a vnese do nich informaci, ze které se pak imunitní systém naučí, jak se proti nemoci bránit. V teorii snadné, v praxi to však nevyšlo.
Poslední současná šance
O vlastní vakcínu proti HIV se pokusila neúspěšně už řada firem – těch velkých pokusů selhalo až do „Mozaiky“ pět. Podle Mitchella Warrena, ředitele AIDS Vaccine Advocacy Coalition, tento poslední neúspěch zvedá velký otazník nad celou touto oblastí výzkumu. „Nejsem si jistý, jestli přesně víme, odkud teď přijde další velká investice. Neexistuje totiž žádná další kandidátní látka proti HIV, která by byla v pořadí,“ upozornil Warren.
„A to je další důvod, proč je pro nás tento výsledek zklamání. Jednalo se o poslední reálnou látku, která by byla ve vývoji.“ Nic dalšího podle něj není – a nějakou dobu ani nebude. Prostě proto, že současné technologie nenabízejí nic, co by se dalo v dalších letech využít.
Co se týká vzdálenější budoucnosti, situace je nadějnější. Zejména díky mRNA technologii, která je podle expertů velmi slibná a osvědčila se během pandemie covidu. Společnost Moderna už takovou očkovací látku vyvíjí, ale zatím je podle jejích posledních vyjádření příliš brzy na rozsáhlejší testy účinnosti. Nyní se pracuje teprve na ověřování její bezpečnosti.
Peníze i zájem jsou, virus ale uniká
Když roku 1984 američtí epidemiologové poprvé oznámili, že znají příčinu nemoci AIDS a že jí je virus HIV, odhadovala tehdejší ministryně zdravotnictví Margaret Hecklerová, že do dvou let bude k dispozici vakcína. Za následujících devětatřicet let ale velký posun k lepšímu nepřišel. Když přihlédneme k tomu, jak rychle se objevilo očkování proti covidu, může to působit podivně.
Podle vakcinologů není problém v nedostatku peněz ani v selhání úřadů, a dokonce ani v nezájmu farmakologických společností. Tím zásadním problémem je samotný virus. Vývoj účinné vakcíny komplikují zejména pozoruhodná rozmanitost kmenů HIV a také strategie viru, jak se vyhnout imunitě.
Dějiny vývoje očkování proti HIV jsou dějinami selhání. Vývoj pěti zmíněných vakcín, které se dostaly do třetí fáze, stál vždy nejméně sto milionů dolarů, ale nic nepřinesl. Podle patologa Ronalda C. Desrosierse z Miamské univerzity první tři z nich selhaly zcela přesvědčivě, když neposkytly očkovaným vůbec žádnou ochranu. Ve třetí z těchto studií byl dokonce zjištěn statisticky významně vyšší výskyt infekce u osob, které byly očkovány.
Neviditelný a stále se měnící virus
Poslední dvě vakcíny vypadaly dlouhou dobu docela nadějně, o to větší pak bylo zklamání, když se opět potvrdilo, že účinné nejsou.
Virus HIV se totiž dokáže vakcínám skvěle bránit tím, jak se neustále mění a dokáže tolerovat obrovské množství mutací ve svém genomu, které navíc soustavně získává.
Důsledkem je obrovské množství variací mezi jednotlivými kmeny viru nejen mezi jednotlivci, ale dokonce i v rámci jednoho jedince. Podle Desrosierse nabere HIV u jediného člověka více mutací než chřipkový virus za rok u celého lidstva. Pro jakoukoliv testovanou vakcínu je pak nesmírně těžké, aby vůbec virus rozeznala.
A současně je HIV pro protilátky téměř neviditelný. Vyvinul si jakýsi štít tvořený glykoproteinem, za nějž se ukrývá – imunita si ho pak plete s přirozenou součástí vlastního těla.
