Americké zařízení HAARP vypálilo silný puls na asteroid. Cílem je lepší obrana planety Země

Výkonný vysílač na americké Aljašce vyslal 27. prosince do vesmíru rádiové signály, které se mají odrazit od asteroidu. Vědci se tak chtějí tímto způsobem podívat, co se skrývá v jeho nitru.

Asteroid 2010 XC15 má podle odhadů průměr asi pět set metrů a prolétá kolem Země asi dvakrát dál, než se nachází Měsíc. Výsledky experimentu by mohly pomoci při obraně Země před většími asteroidy, které by mohly způsobit značné škody.

„V příštích několika týdnech budeme data analyzovat a doufáme, že výsledky zveřejníme v následujících měsících,“ uvedl Mark Haynes, který projekt vede. „Tento experiment byl prvním pokusem o pozorování asteroidů na tak nízkých frekvencích. Ukazuje to význam zařízení HAARP jako potenciálního budoucího výzkumného nástroje pro studium blízkozemních objektů,“ řekl.

HAARP a asteroidy

Zařízení známé pod zkratkou HAARP (neboli High Frequency Active Auroral Research Program, česky Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum) je soustava speciálních antén, které na Aljašce od devadesátých let dvacátého století zkoumaly ionosféru.

Poté, co byl projekt pod patronací amerického letectva ukončen, převzala nad objektem kontrolu Aljašská univerzita ve Fairbanksu, jež ho provozuje dodnes. HAARP má totiž celou řadu velmi užitečných vlastností.

Existuje několik programů pro rychlou detekci asteroidů, určení jejich dráhy a tvaru a zobrazení jejich povrchu, a to buď pomocí optických teleskopů, nebo planetárního radaru Deep Space Network, sítě velkých a vysoce citlivých rádiových antén NASA v Kalifornii, Španělsku a Austrálii.

Tyto radarové programy ale neposkytují informace o nitru planetek. Používají signály krátkých vlnových délek, které se odrážejí od povrchu a poskytují kvalitní vnější snímky, ale nepronikají do objektu. Rádiové signály dlouhých vlnových délek ovšem mohou odhalit vnitřek objektů.

Hrozba z kosmu

Očekává se, že analýza dat potrvá několik týdnů. Úterní experiment posloužil také jako zkouška pro prozkoumání asteroidu většího, který by byl větší než ten úterní. Asteroid Apophis, objevený v roce 2004, se k Zemi nejvíce přiblíží 13. dubna 2029. Dostane se k Zemi blíže než mnoho geostacionárních družic obíhajících kolem planety.

Původně se předpokládalo, že Apophis, jehož průměr NASA odhaduje na zhruba 1100 metrů, bude pro Zemi představovat riziko v roce 2068, ale od té doby vědci jeho dráhu lépe odhadli a nyní pro planetu nepředstavuje riziko nejméně po dobu jednoho století. Přesto o něm vědci chtějí vědět víc – čím více času by lidstvo mělo na přípravu, tím lépe by mohlo na případnou hrozbu srážky reagovat.

  • Zařízení HAARP je spojené s celou řadou konspiračních teorií. Ty bez důkazů tvrdí, že jeho cílem je ovlivňování počasí, zahřívání magnetosféry, nebo dokonce vyvolávání zemětřesení.

Úterní test následoval po lednových a říjnových testech, při nichž vědci v rámci příprav na experiment odrazili signály od Měsíce.

Haynes uvedl, že pochopení složení vnitřku asteroidu, zejména asteroidu dostatečně velkého na to, aby způsobil na Zemi velké škody, může zvýšit šance na účinnou obranu. Znalost rozložení hmoty uvnitř nebezpečného asteroidu by mohla vědcům pomoci zaměřit zařízení určená k odklonění asteroidu od Země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 10 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 12 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 13 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...