Americké zařízení HAARP vypálilo silný puls na asteroid. Cílem je lepší obrana planety Země

Výkonný vysílač na americké Aljašce vyslal 27. prosince do vesmíru rádiové signály, které se mají odrazit od asteroidu. Vědci se tak chtějí tímto způsobem podívat, co se skrývá v jeho nitru.

Asteroid 2010 XC15 má podle odhadů průměr asi pět set metrů a prolétá kolem Země asi dvakrát dál, než se nachází Měsíc. Výsledky experimentu by mohly pomoci při obraně Země před většími asteroidy, které by mohly způsobit značné škody.

„V příštích několika týdnech budeme data analyzovat a doufáme, že výsledky zveřejníme v následujících měsících,“ uvedl Mark Haynes, který projekt vede. „Tento experiment byl prvním pokusem o pozorování asteroidů na tak nízkých frekvencích. Ukazuje to význam zařízení HAARP jako potenciálního budoucího výzkumného nástroje pro studium blízkozemních objektů,“ řekl.

HAARP a asteroidy

Zařízení známé pod zkratkou HAARP (neboli High Frequency Active Auroral Research Program, česky Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum) je soustava speciálních antén, které na Aljašce od devadesátých let dvacátého století zkoumaly ionosféru.

Poté, co byl projekt pod patronací amerického letectva ukončen, převzala nad objektem kontrolu Aljašská univerzita ve Fairbanksu, jež ho provozuje dodnes. HAARP má totiž celou řadu velmi užitečných vlastností.

Existuje několik programů pro rychlou detekci asteroidů, určení jejich dráhy a tvaru a zobrazení jejich povrchu, a to buď pomocí optických teleskopů, nebo planetárního radaru Deep Space Network, sítě velkých a vysoce citlivých rádiových antén NASA v Kalifornii, Španělsku a Austrálii.

Tyto radarové programy ale neposkytují informace o nitru planetek. Používají signály krátkých vlnových délek, které se odrážejí od povrchu a poskytují kvalitní vnější snímky, ale nepronikají do objektu. Rádiové signály dlouhých vlnových délek ovšem mohou odhalit vnitřek objektů.

Hrozba z kosmu

Očekává se, že analýza dat potrvá několik týdnů. Úterní experiment posloužil také jako zkouška pro prozkoumání asteroidu většího, který by byl větší než ten úterní. Asteroid Apophis, objevený v roce 2004, se k Zemi nejvíce přiblíží 13. dubna 2029. Dostane se k Zemi blíže než mnoho geostacionárních družic obíhajících kolem planety.

Původně se předpokládalo, že Apophis, jehož průměr NASA odhaduje na zhruba 1100 metrů, bude pro Zemi představovat riziko v roce 2068, ale od té doby vědci jeho dráhu lépe odhadli a nyní pro planetu nepředstavuje riziko nejméně po dobu jednoho století. Přesto o něm vědci chtějí vědět víc – čím více času by lidstvo mělo na přípravu, tím lépe by mohlo na případnou hrozbu srážky reagovat.

  • Zařízení HAARP je spojené s celou řadou konspiračních teorií. Ty bez důkazů tvrdí, že jeho cílem je ovlivňování počasí, zahřívání magnetosféry, nebo dokonce vyvolávání zemětřesení.

Úterní test následoval po lednových a říjnových testech, při nichž vědci v rámci příprav na experiment odrazili signály od Měsíce.

Haynes uvedl, že pochopení složení vnitřku asteroidu, zejména asteroidu dostatečně velkého na to, aby způsobil na Zemi velké škody, může zvýšit šance na účinnou obranu. Znalost rozložení hmoty uvnitř nebezpečného asteroidu by mohla vědcům pomoci zaměřit zařízení určená k odklonění asteroidu od Země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 19 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...