Americké zařízení HAARP vypálilo silný puls na asteroid. Cílem je lepší obrana planety Země

Výkonný vysílač na americké Aljašce vyslal 27. prosince do vesmíru rádiové signály, které se mají odrazit od asteroidu. Vědci se tak chtějí tímto způsobem podívat, co se skrývá v jeho nitru.

Asteroid 2010 XC15 má podle odhadů průměr asi pět set metrů a prolétá kolem Země asi dvakrát dál, než se nachází Měsíc. Výsledky experimentu by mohly pomoci při obraně Země před většími asteroidy, které by mohly způsobit značné škody.

„V příštích několika týdnech budeme data analyzovat a doufáme, že výsledky zveřejníme v následujících měsících,“ uvedl Mark Haynes, který projekt vede. „Tento experiment byl prvním pokusem o pozorování asteroidů na tak nízkých frekvencích. Ukazuje to význam zařízení HAARP jako potenciálního budoucího výzkumného nástroje pro studium blízkozemních objektů,“ řekl.

HAARP a asteroidy

Zařízení známé pod zkratkou HAARP (neboli High Frequency Active Auroral Research Program, česky Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum) je soustava speciálních antén, které na Aljašce od devadesátých let dvacátého století zkoumaly ionosféru.

Poté, co byl projekt pod patronací amerického letectva ukončen, převzala nad objektem kontrolu Aljašská univerzita ve Fairbanksu, jež ho provozuje dodnes. HAARP má totiž celou řadu velmi užitečných vlastností.

Existuje několik programů pro rychlou detekci asteroidů, určení jejich dráhy a tvaru a zobrazení jejich povrchu, a to buď pomocí optických teleskopů, nebo planetárního radaru Deep Space Network, sítě velkých a vysoce citlivých rádiových antén NASA v Kalifornii, Španělsku a Austrálii.

Tyto radarové programy ale neposkytují informace o nitru planetek. Používají signály krátkých vlnových délek, které se odrážejí od povrchu a poskytují kvalitní vnější snímky, ale nepronikají do objektu. Rádiové signály dlouhých vlnových délek ovšem mohou odhalit vnitřek objektů.

Hrozba z kosmu

Očekává se, že analýza dat potrvá několik týdnů. Úterní experiment posloužil také jako zkouška pro prozkoumání asteroidu většího, který by byl větší než ten úterní. Asteroid Apophis, objevený v roce 2004, se k Zemi nejvíce přiblíží 13. dubna 2029. Dostane se k Zemi blíže než mnoho geostacionárních družic obíhajících kolem planety.

Původně se předpokládalo, že Apophis, jehož průměr NASA odhaduje na zhruba 1100 metrů, bude pro Zemi představovat riziko v roce 2068, ale od té doby vědci jeho dráhu lépe odhadli a nyní pro planetu nepředstavuje riziko nejméně po dobu jednoho století. Přesto o něm vědci chtějí vědět víc – čím více času by lidstvo mělo na přípravu, tím lépe by mohlo na případnou hrozbu srážky reagovat.

  • Zařízení HAARP je spojené s celou řadou konspiračních teorií. Ty bez důkazů tvrdí, že jeho cílem je ovlivňování počasí, zahřívání magnetosféry, nebo dokonce vyvolávání zemětřesení.

Úterní test následoval po lednových a říjnových testech, při nichž vědci v rámci příprav na experiment odrazili signály od Měsíce.

Haynes uvedl, že pochopení složení vnitřku asteroidu, zejména asteroidu dostatečně velkého na to, aby způsobil na Zemi velké škody, může zvýšit šance na účinnou obranu. Znalost rozložení hmoty uvnitř nebezpečného asteroidu by mohla vědcům pomoci zaměřit zařízení určená k odklonění asteroidu od Země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
před 2 hhodinami

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
před 5 hhodinami

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
před 8 hhodinami

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
včera v 12:00‌‌

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
včera v 10:34‌‌

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
29. 9. 2026‌‌

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
29. 9. 2026‌‌

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.