Automatické programy, které se zjednodušeně označují jako „umělé inteligence“, letos udělaly pořádný pokrok. Takový, že se o svoje místa začínají bát i lidé, kteří se živí kreativní prací. A nahradit by mohly třeba i vodicí psy.
Umělé inteligence během končícího roku 2022 prošly dramatickým vývojem. Pro mnohé se staly všední součástí jejich života, dokázaly proniknout i do oblastí, kde doposud neměly šanci. Na druhé straně v některých oborech stále nebyly schopné splnit naděje, které do nich lidé vkládají.
Umělé inteligence v Česku
Už dávno neplatí, že tento obor se rozvíjí hlavně v těch nejmodernějších zemích a týká se jen malého množství lidí. Chytré programy totiž vstupují do každodenního života prakticky kdekoliv – a pomáhají tam.
Například krajská nemocnice v Havířově na Karvinsku začala v polovině prosince jako první v republice testovat umělou inteligenci, která pomáhá číst rentgenové snímky plic. Umělá inteligence je schopna lokalizovat a vyznačit na snímku případný nález. Do budoucna by měla být rovněž schopna rozpoznat, o jaký typ nálezu jde. V praxi má pomoci lékařům zvládnout neustále se zvyšující počet rentgenových snímků, které musí vyhodnotit, a pomoci eliminovat možné lidské chyby.
„Aktuálně hodnotíme schopnost systému odlišit negativní snímky od snímků pozitivních, což můžeme říci, že v tomto okamžiku systém funguje spolehlivě. Ve druhé fázi bude probíhat testování schopnosti systému odlišit například zápal plic od výpotku na plicích či pneumotoraxu. Chtěli bychom ten systém vyladit tak, aby byl spolehlivě použitelný v klinické praxi,“ popsal lékař radiodiagnostického oddělení havířovské nemocnice Roman Michálek.
Pomoc potřebným
Podobnou ukázkou, která navíc spojuje chytré algoritmy s roboty, je nedávno představený robo-pes. Měl by pomáhat zejména nevidomým, ale také například lidem s Alzheimerovou chorobou. Jde vlastně o vodicího psa, který dokáže rozpoznávat různé předměty i obličeje, funguje jako navigace nebo čte QR kódy.
Dostal jméno Tefi; není sice ani zdaleka tak hezký jako zlatý retrívr či labrador, ale podle plánu španělských vědců by měl být levnější, a tudíž dostupnější než vodicí pes, jehož výcvik ve Španělsku přijde na zhruba 30 tisíc eur (asi 720 tisíc korun). Programátoři, kteří vyvinuli Tefiho, předpokládají, že jejich vodicí pes by mohl stát kolem pěti tisíc eur (asi 120 tisíc korun).
Tefi by díky systému GPS neměl nikdy zabloudit – naopak dovede svého majitele kamkoli podle zadaných souřadnic či nahlásí, jak daleko se nachází auto, autobus či jiný objekt.
Texty skoro k nerozeznání od lidské tvorby
Chatovací robot neziskové organizace OpenAI ohromil během letoška svou uživatelskou přívětivostí a schopnostmi psát a zvládat složité úkoly. Dokáže rozpoznat nesprávné předpoklady a odmítnout odpovídat na nevhodné požadavky. Profesoři, programátoři a novináři by mohli být za pár let bez práce, poznamenal k výdobytku umělé inteligence deník The Guardian.
Systém nazvaný ChatGPT je nejnovějším produktem vývoje umělé inteligence založené na systému GPT, který dokáže generovat textový výstup na úrovni téměř k nerozeznání od lidské tvorby.
Během několika týdnů, které uplynuly od spuštění chatovacího robota, akademici jeho prostřednictvím generovali odpovědi na otázky, za které by vysokoškolští studenti při zkoušce obdrželi plný počet bodů. Programátoři tento nástroj zase používali k řešení kódovacích problémů v obskurních programovacích jazycích během několika vteřin.
Chatovacího robota nyní může bezplatně otestovat kdokoli. Společnost doufá, že zpětná vazba jí pomůže ke zlepšení finální verze nástroje.
Umělá inteligence ve vzdušném boji
Velká Británie letos zahájila vývoj vojenské stíhačky nové generace. Stroj bude využívat umělou inteligenci a řídit hejna autonomních dronů. Na projektu bude Londýn spolupracovat s Římem a Tokiem. V plném bojovém nasazení by Tempest (v překladu Bouře) měl být v roce 2035.
Pilotovi při vojenských operacích usnadní práci vyspělá umělá inteligence, která v případě potřeby nahradí člověka úplně. Hypersonické střely, autonomní drony nebo zbraně se směrovou energií budou patřit k výbavě letounu, který má podle britských konstruktérů patřit k nejmodernějším na světě. Letecký publicista Martin Velek v Horizontu ČT24 doplnil, že umělá inteligence má posuzovat třeba schopnosti a hladinu stresu pilota, kdy za něj může „zaskočit“, pokud by třeba při velkém přetížení odpadl od řízení.
Znalec malířů
Odborníci se dlouho přeli, jestli obraz Portrét ženy (Gabrielle) namaloval impresionista Auguste Renoir. Jasno do autorství díla pomohla letos vnést až umělá inteligence. Algoritmus švýcarské společnosti Art Recognition vycházel při určování autorství z 206 reprodukcí Renoirových maleb, aby se naučil rozpoznat malířův styl.
Ten podle odborníků charakterizují trhané tahy štětcem a výrazné kombinace kontrastních barev. Algoritmus měl také k dispozici menší výřezy z Renoirových děl a malby jiných umělců, kteří tvořili v podobném stylu a ve stejné době jako známý impresionista.
Umělá inteligence na základě těchto vstupních dat určila, že pravděpodobnost, že je obraz skutečně Renoirovým dílem, dosahuje 80,58 procenta.
Umělecký úspěch
Už dříve programy umělé inteligence překonaly člověka v šachu, go, videohrách a mnoha dalších činnostech založených na rychlých výpočtech nebo masivní analýze velkého množství dat. Na konci srpna ale poprvé oficiálně porazily člověka na poli tvorby umění.
Americká umělecká soutěž Colorado State Fair vyhlásila letošní vítěze – první místo v kategorii Digitální umění získal obraz s názvem Théâtre D'opéra Spatial neboli Vesmírná opera. Jako autor je u něj uvedený umělec s přezdívkou Sincarnate, vlastním jménem Jason Allen. Ovšem on obraz nevytvořil – skutečným autorem je totiž umělá inteligence Midjourney.
Je to poprvé, co robot překonal člověka oficiálně i v tak kreativní činnosti, za jakou se považuje umění. Reakce umělecké veřejnosti i odborníků na umělé inteligence naznačují, jak přelomová událost to je.
Zpátky na nohy
Vědcům ve švýcarském Lausanne se podařilo vůbec poprvé vrátit na nohy pacienty s plně přerušenou míchou. Do páteře jim voperovali implantáty, které pomocí signálů propojují přerušené spojení mezi nohama a mozkem.
Pohyby jsou řízeny na dálku pomocí umělé inteligence. Software si uživatelé mohou stáhnout do chytrého telefonu. Na výběr jim dá činnosti, které chtějí se svým tělem provést. Samotná léčba míchy zatím neexistuje, a tak experti dál hledají způsoby, jak ochrnutým lidem alespoň částečně vrátit jejich přirozené pohyby.
Hrozba v bojové oblasti
Skupina expertů na umělé inteligence se letos v dubnu pokusila přeprogramovat umělou inteligenci, aby místo léků vytvářela potenciální bojové látky. Program uspěl podle autorů experimentu až příliš dobře.
Nový výzkum ukázal, jak snadno lze modely umělé inteligence vycvičit ke zlým i dobrým účelům – v tomto případě to bylo k návrhu hypotetických biologických zbraní. Pokus s již existující umělou inteligencí dokázal rozpoznat asi 40 tisíc chemických látek, které by se daly využít pro výrobu biologických zbraní. Pozoruhodné bylo podle autorů zejména to, jak rychle algoritmus pracoval – dokázal tento seznam vytvořit během pouhých šesti hodin.
Jinými slovy: umělá inteligence může být neuvěřitelně výkonná – a mnohem, mnohem rychlejší než člověk – pokud jde o rozpoznávání chemických kombinací a sloučenin léčiv, které mají zlepšit naše zdraví, ale tu stejnou sílu lze snadno využít i k vymýšlení potenciálně velmi nebezpečných a smrtících látek.
Pátrání po bazénech
Francie se stejně jako významná část Evropy letos v létě potýkala s vlnami veder a sucha. Tamní daňové úřady ale letos díky umělé inteligencí našly majitele tisíců nepřiznaných soukromých bazénů, kteří za to musí zaplatit dohromady asi 10 milionů eur – téměř čtvrt miliardy korun.
Úřady na to využily systém, na němž spolupracovaly společnosti Google a Capgemini. Ten díky specializované umělé inteligenci dokáže rozlišit na satelitních a leteckých fotografiích zahradní bazény. Potom sám tyto bazény porovná s daty v katastru nemovitostí a určí, které jsou tam legálně a které ne. Francie s tímto systémem začala už vloni, zatím funguje v devíti departementech. Podařilo se mu za tu dobu najít doposud 20 356 bazénů; francouzské úřady ho považují za úspěšný, a bude proto rozšířený po celé zemi.
Program funguje podobně jako jiné umělé inteligence, které pracují s obrázky. Na souboru ověřených fotografií bazénů se naučí rozeznávat typické tvary a vlastnosti bazénu, jak je vidět shora. A pak už obrovskou rychlostí prochází dostupné letadlové nebo satelitní snímky, na nichž se pokouší tyto tvary nacházet.
Má už umělá inteligence vědomí?
Řada expertů současným „chytrým programům“ odmítá říkat umělé inteligence. Tento pojem je podle nich vhodný až pro mnohem pokročilejší algoritmy, které si budou uvědomovat samy sebe a budou tedy na podobné úrovni jako lidé, ne-li vyšší. Ale možná už takové stroje existují…
Inženýr společnosti Google Blake Lemoine dostal letos v červnu nucenou dovolenou poté, co oznámil, že firma disponuje umělou inteligencí, které se zřejmě podařilo získat vědomí. Jedná se o systém LaMDA – takzvaný chatbot, tedy program schopný komunikace v reálném čase.
Podle vědce má program vědomí a získal i schopnost vyjadřovat myšlenky a pocity na úrovni dítěte. „Kdybych přesně nevěděl, že to je počítačový program, který jsme nedávno vytvořili, myslel bych si, že je to sedmileté nebo osmileté dítě, které náhodou umí fyziku,“ řekl americkému deníku The Washington Post. LaMDA s ním podle něj vedla dlouhé rozhovory o kultuře, svých právech a osobnosti. Lemoine to považoval za natolik závažné a znepokojivé, že v dubnu o vývoji programu informoval vedení společnosti.
Technologický gigant zprávy o nabytí vědomí popřel a konstatoval, že pro tvrzení neexistují důkazy.
