Umělá inteligence navrhla desítky tisíc biologických zbraní. Byl to jen experiment, výsledky se nezneužijí

Skupina expertů na umělé inteligence se pokusila přeprogramovat jeden takový nástroj, aby místo léků vytvářel potenciální bojové látky. Program uspěl podle autorů experimentu až příliš dobře.

Programy, které se zjednodušeně nazývají jako umělé inteligence, zažívají v současné době boom. Díky schopnosti projít obrovské množství možností dnes pomáhají v odhalování nemocí i vývoji léků, pátrají po neznámých sloučeninách nebo řeší záhady vesmíru. Nová studie ale upozorňuje i na odvrácenou stránku tohoto pokroku.

Nový výzkum ukázal, jak snadno lze modely umělé inteligence vycvičit ke zlým i dobrým účelům – v tomto případě to bylo k návrhu hypotetických biologických zbraní. Pokus s již existující umělou inteligencí dokázal rozpoznat asi 40 tisíc chemických látek, které by se daly využít pro výrobu biologických zbraní. Pozorohudné bylo podle autorů zejména to, jak rychle algoritmus pracoval – dokázal tento seznam vytvořit během pouhých šesti hodin.

Jinými slovy: umělá inteligence může být neuvěřitelně výkonná – a mnohem, mnohem rychlejší než člověk – pokud jde o rozpoznávání chemických kombinací a sloučenin léčiv, které mají zlepšit naše zdraví, ale tu stejnou sílu lze snadno využít i k vymýšlení potenciálně velmi nebezpečných a smrtících látek.

Nesmíme dopustit, aby se tohle stalo

„Desítky let používáme počítače a umělou inteligenci ke zlepšení lidského zdraví – ne k jeho zhoršení,“ píší vědci v novém komentáři. „Byli jsme naivní, když jsme přemýšleli o možném zneužití našeho řemesla, protože naším cílem bylo vždy vyhnout se molekulárním prvkům, které by mohly narušit mnoho různých tříd proteinů nezbytných pro lidský život.“

Tým provedl zkoušku na mezinárodní bezpečnostní konferenci, kde uvedl do provozu systém umělé inteligence nazvaný MegaSyn, který umí rozpoznávat toxicitu různých molekul. Normálně to dělá proto, aby se tyto látky neobjevily v lécích, potravinových doplňcích nebo na dalších místech, kde by mohly lidem uškodit.

V tomto experimentu ale byly toxické molekuly ponechány, místo aby byly eliminovány. Navíc byl model vycvičen i k tomu, aby tyto molekuly dával dohromady v kombinacích – díky tomu vzniklo tak obrovské množství smrtících toxických molekul využitelných jako hypotetické biologické zbraně za tak krátkou dobu.

Konkrétně výzkumníci trénovali umělou inteligenci s molekulami, které jsou obsažené v databázích molekul, jež jsou podobné lékům. Pak po programu chtěli, aby vytvořil látku s vlastnostmi podobnými nervově paralytické látce VX. Jak se ukázalo, řada vygenerovaných sloučenin byla ještě toxičtějších než VX. V důsledku toho autoři stojící za novou studií drží některé podrobnosti svého výzkumu v tajnosti – dokonce vážně diskutovali o tom, jestli tyto výsledky vůbec zveřejnit.

„Převrácením použití našich modelů strojového učení jsme náš neškodný model změnili z užitečného nástroje medicíny na generátor pravděpodobně smrtících molekul,“ vysvětlují své obavy vědci.

Hlavní autor studie Fabio Urbina v rozhovoru pro internetový časopis The Verge vysvětlil, že k „přepnutí přepínače“ z dobré umělé inteligence na špatnou není třeba mnoho.

Přestože žádná z uvedených biologických zbraní nebyla ve skutečnosti zkoumána nebo sestavena v laboratoři, vědci tvrdí, že jejich experiment slouží jako varování před nebezpečím umělé inteligence – a je to varování, které by lidstvo mělo vzít na vědomí.

K tomu, co tým provedl, jsou sice zapotřebí určité odborné znalosti, ale velká část postupu je poměrně jednoduchá a využívá veřejně dostupné nástroje.

Co s umělou inteligencí?

Výzkumníci vyzývají k „novému pohledu“ na to, jak mohou být systémy umělé inteligence potenciálně využívány ke škodlivým účelům. Tvrdí, že větší informovanost, přísnější regulace ve výzkumné komunitě by mohly pomoci vyhnout se nebezpečí, kam by jinak tyto schopnosti umělé inteligence mohly vést.

„Náš důkaz ukazuje, že pomocí umělé inteligence lze vytvořit smrtící chemické zbraně,“ vysvětlují vědci. „Aniž bychom chtěli být přehnaně alarmující, mělo by to sloužit jako varovný signál pro naše kolegy z komunity, která se zabývá využitím umělých inteligencí pro hledání nových léčiv.“

Výzkum vyšel v odborném časopise Nature Machine Intelligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
před 1 hhodinou

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 2 hhodinami

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
před 19 hhodinami

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 22 hhodinami

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
před 22 hhodinami

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
včera v 09:24

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
včeraAktualizovánovčera v 07:22

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
7. 4. 2025
Načítání...