Švýcaři vrátili lidem s přerušenou míchou schopnost chodit. Pomáhá implantát s umělou inteligencí

4 minuty
Horizont ČT24 - Pomoc pro lidi s přerušenou míchou
Zdroj: ČT24

Svět medicíny přinesl převratný objev. Vědcům ve švýcarském Lausanne se podařilo vůbec poprvé vrátit na nohy pacienty s plně přerušenou míchou. Do páteře jim voperovali implantáty, které pomocí signálů propojují přerušené spojení mezi nohama a mozkem.

Před čtyřmi lety se Michelovi Roccatimu život změnil k nepoznání. Při nehodě na motorce si poranil páteř tak, že přišel o schopnost pohybovat se. Spodní část těla mu zcela ochrnula a do té doby zcela zdravý mladý muž skončil na invalidním vozíku. Šance, že se opět na své nohy postaví zůstala mizivá. Snu se ale nevzdal.

Dosáhnout vytoužené svobody mu pomohla skupina švýcarských vědců, když mu do těla zavedli speciální zařízení pro nervovou stimulaci. „Dříve se tyto elektrody používaly k léčbě bolesti. Teď jsme ale vyvinuli implantáty, které jsou delší a širší. To nám umožňuje dosáhnout na všechny motorické nervy v nohách a pánevních svalech,“ popisuje inovaci Grégoire Courtine ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne.

První pohyby dokázal Michel provést hned krátce po zákroku. Teď už se sám dokáže vydat i do ulic. Radostné pocity neprožívá sám, do studie se totiž zapojilo celkem devět dobrovolníků s kompletním přerušením míchy – tedy bez zachovaného nervového propojení. Některé z nich páteřní implantáty vrátily po několika měsících zpět i k pokročilejším sportovním aktivitám, jako je jízda na kole nebo plavání.

Jak funguje implantát

„U zdravého člověka prochází zpráva z mozku míchou a aktivuje skupinu pohybových neuronů, které rozpohybují určité svaly. To je něco, o čem ani nepřemýšlíme. Přichází to automaticky,“ vysvětluje Jocelyne Blochová, neurochiruržka z Fakultní nemocnice Lausanne.

Po poškození míchy se ale signály z mozku k nervům dostat nemohou. Činnost u postižených tak zastává technologie zašitá v břiše, která vysílá elektrické pulzy směrem k nervům. To následně vede ke stimulaci svalů. Ty ovládají činnost trupu a nohou.

„Není to úplně snadné. Pacienti stále potřebují pracovat s váhou a musí pochopit, co se děje, ale mohou okamžitě aktivovat nohy. A čím více trénují, tím více si začínají budovat svaly a tím je pohyb plynulejší,“ dodává Blochová.

„Pacienti absolvovali několikatýdenní až měsíční intenzivní program, kde se naučili s tímto regulátorem pracovat. Po několika měsících vidíme, že chůzový krok je poměrně náročný, obtížný, neohrabaný. Dochází k ladění chůzového stereotypu,“ doplňuje český expert na rehabilitaci Jakub Pětioký z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Pohyby jsou řízeny na dálku pomocí umělé inteligence. Software si uživatelé budou moci stáhnout do chytrého telefonu. Na výběr jim dá činnosti, které chtějí se svým tělem provést. Samotná léčba míchy zatím neexistuje, a tak experti dál hledají způsoby, jak ochrnutým lidem alespoň částečně vrátit jejich přirozené pohyby.

„Asi bych neřekl, že v nejbližší době budeme aplikovat neurostimulátory, ale jsou to pozitivní kroky, které ukazují, že by tato metoda mohla být vhodná, pokud je doplněna dalšími technologiemi,“ říká Pětioký.

Zkušební provoz nově zveřejněné studie chtějí Švýcaři zahájit do jednoho roku. Zahrnovat byl měl až stovku pacientů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
před 7 hhodinami

Projděte si zprávu o evropském klimatu v mapách

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 11 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
včera v 15:00

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025
Načítání...