Británie zahájila vývoj stíhačky Tempest. Stroj má využít umělou inteligenci i autonomní drony

7 minut
Horizont ČT24: Nová britská stíhačka
Zdroj: ČT24

Británie zahájila vývoj vojenské stíhačky nové generace. Stroj bude využívat umělou inteligenci a řídit hejna autonomních dronů. Na projektu bude Londýn spolupracovat s Římem a Tokiem. V plném bojovém nasazení by Tempest (v překladu Bouře) měl být v roce 2035. Tak, aby plnil všechny úkoly futuristického vzdušného boje.

Tempest neboli bouře je název nového bojového letounu, který se má stát páteří britského Královského letectva. Novinku přijel premiér Rishi Sunak oficiálně oznámit na hlavní základnu RAF do Coningsby na východě země.

„Jsme jednou z mála zemí na světě, která je schopná sestrojit technologicky vyspělé stíhací letouny. To je důležité, protože to znamená, že můžeme udržet naši zemi v bezpečí před novými hrozbami, kterým čelíme,“ sdělil Sunak.

Pilotovi při vojenských operacích usnadní práci umělá inteligence. Ta v případě potřeby nahradí člověka úplně. Hypersonické střely, autonomní drony nebo zbraně se směrovou energií budou patřit k výbavě letounu, který má podle britských konstruktérů patřit k nejmodernějším na světě. Letecký publicista Martin Velek v Horizontu ČT24 doplnil, že umělá inteligence má posuzovat třeba schopnosti a hladinu stresu pilota, kdy za něj může „zaskočit“, pokud by třeba při velkém přetížení odpadl od řízení.

Technologie rychle stárne

Vývoj je ale finančně náročný, proto Londýn hledal partnery. „Dnes spolupracujeme s Itálií a Japonskem, se dvěma z našich nejbližších spojenců, s kterými sestrojíme novou generaci letadel,“ přiblížil premiér. Do konstrukce se zapojí největší zbrojovka v Evropě, britský BAE Systems, japonská Mitsubishi a italský Leonardo. I na výrobě motoru se budou podílet všechny tři země, za Británii Rolls Royce.

Coningsby je také domovem tří hlavních vzdušných bojových jednotek vybavených stíhačkami Eurofighter Typhoon. Ty už ale dosluhují, s vývojem se začalo na konci studené války. Kromě rutinních vzletů na ochranu vzdušného prostoru použili Britové Typhoony poprvé v ostré akci až v Libyi v roce 2011. Už tehdy šlo o zastaralou technologii.

V současnosti je nejmodernějším letounem na světě americká F-35. Jde i o nejdražší zbraň v historii – jen vývoj a nákup přišel Pentagon v přepočtu téměř na deset bilionů korun. Británie chce Tempest vyslat k nebi v roce 2035, kdy by se válka ve vzduchu měla řídit jinými pravidly a technologiemi. Existují ale obavy, aby „bouře“ nezestárla stejně rychle jako „tajfun“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské drony zabíjely v Chersonu

Ruské drony v pondělí večer a v noci na úterý útočily na ukrajinská města. Úder v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabil pětašedesátiletou ženu. Oblastní správa později informovala, že ruský dron shodil v Chersonu výbušninu na osobní auto a zranil třicetiletého muže. Náletům dronů večer čelil také Černihiv. Ruské dělostřelectvo pak v noci ostřelovalo Záporožskou oblast, kde zranilo dva lidi. Cílem úderů se stala také Sumská oblast, kde byla zraněná jedna osoba.
06:03Aktualizovánopřed 38 mminutami

S Putinem jsem ještě neskončil, řekl Trump BBC

Z ruského vládce Vladimira Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil, sdělil v rozhovoru pro britskou BBC americký prezident Donald Trump. Interview poskytl několik hodin poté, co Moskvě pohrozil až stoprocentními cly, pokud do padesáti dní neuzavře dohodu o ukončení války s Ukrajinou. Britské stanici šéf Bílého domu také řekl, že věří v kolektivní obranu. NATO přitom dříve opakovaně kritizoval jako zastaralé.
08:34Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ultraortodoxní strana opouští Netanjahuovu vládu, té zbyde nejtěsnější většina

Jedna z izraelských ultraortodoxních stran opouští vládní koalici premiéra Benjamina Netanjahua. Sjednocený judaismus Tóry oznámil, že odchází z koalice kvůli dlouhodobému sporu o výjimky z branné povinnosti pro ultraortodoxní studenty židovských škol, informovala agentura Reuters. Kabinetu tak podle všeho v Knesetu zbyde ta nejtěsnější většina.
před 56 mminutami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 1 hhodinou

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 3 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Bez dohody do 50 dnů uvalí USA na Rusko tvrdá cla, hrozí Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím Aliance, které zbraněmi podporují Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael zabil u centra pomoci dalších deset civilistů, mluví o technické závadě

Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.
před 10 hhodinami
Načítání...