Pravost Renoira určila umělá inteligence na 80,58 procenta. Její „trénink“ čelí kritice

Odborníci se dlouho přeli, zda obraz Portrét ženy (Gabrielle) namaloval Pierre-August Renoir. Jasno do autorství díla pomohla vnést umělá inteligence, která určila, že portrét na 80,58 procenta skutečně namaloval francouzský impresionista. Není to poprvé, co znalecké úsudky o umění doplňuje „názor“ umělé inteligence, podle kunsthistoriků má ale své mouchy.

Černovlasá žena s lehkým úsměvem a tělem natočeným doprava na sporném obrazu je nápadně podobná ženě vyobrazené na Renoirově díle Gabrielle. Tento olej na plátně z roku 1915 aukční síň Sotheby's nedávno ocenila na sto až sto padesát tisíc liber (2,8 až 4,2 milionu korun).

Portrét ženy je ve vlastnictví soukromého švýcarského sběratele. K posouzení autorství umělou inteligencí se malba dostala poté, co ji The Wildenstein Plattner Institute, který vydává souhrnný seznam známých Renoirových děl, odmítl do tohoto seznamu zařadit. 

Algoritmus nastudoval Renoirův styl

Algoritmus švýcarské společnosti Art Recognition vycházel při určování autorství z 206 reprodukcí Renoirových maleb, aby se naučil rozpoznat malířův styl.

Ten podle odborníků charakterizují trhané tahy štětcem a výrazné kombinace kontrastních barev. Algoritmus měl také k dispozici menší výřezy z Renoirových děl a malby jiných umělců, kteří tvořili v podobném stylu a ve stejné době jako známý impresionista.

Umělá inteligence na základě těchto vstupních dat určila, že pravděpodobnost, že je obraz skutečně Renoirovým dílem, dosahuje 80,58 procenta. Majitel obrazu se, povzbuzen výsledkem, obrátil na další pařížskou skupinu znalců, tentokrát z masa a kostí, kteří také vydávají katalogy Renoirových děl. I oni podle deníku The Guardian dospěli k závěru, že Portrét ženy (Gabrielle) je Renoirovým dílem.

„Intuice“ versus čísla

Umělá inteligence se stále častěji používá k rozhodování o tom, zda jsou cenná umělecká díla pravá, nebo padělaná.

Společnost Art Recognition, která technologii vyvinula, například začátkem tohoto měsíce oznámila, že podle jejího závěru jediné dílo od Tiziana ve švýcarských sbírkách pravděpodobně namaloval někdo jiný než tento přední renesanční malíř. Obraz zachycující dvojici milenců ve večerní krajině vlastní Dům umění v Curychu.

„Majitelé umění často od znalců slýchávají, že je to jejich ‚dojem‘ nebo intuice, která jim říká, zda je obraz pravý, nebo ne, což může být frustrující,“ uvedla ředitelka Art Recognition Carina Popoviciová. Podle ní je důležité právě číselné vyjádření jistoty. „Velmi si na nás cení, že jsme přesnější,“ říká o vlastnících sporných děl.

Odhad z iPhonu? Takovému znalci by se vysmáli

Ale i určování autorství pomocí umělé inteligence má svá úskalí. Znalci umění varují, že umělá inteligence je jen tak dobrá, jak dobré jsou obrazy, na kterých je vycvičena. Pokud jde o falzifikáty nebo malby obsahují retušovaná místa, může to vyvolat ještě větší nejistotu. Mnohá díla starých mistrů jsou také poškozena nebo je původní malba jinak zanesená, což ztěžuje rozpoznání originálu, tvrdí britský kunsthistorik Bendor Grosvenor.

Deník The Guardian cituje jeho obavy, že podobné technologie by mohly znehodnotit přínos odborníků při posuzování pravosti děl. „Metody používané k ‚tréninku‘ programů umělé inteligence a skutečnost, že dokážou posoudit připsání díla autorovi jen na základě fotografie z iPhonu, nejsou zatím příliš působivé,“ uvedl.

„Kdyby nějaký lidský odhadce umění nabídl, že vydá ‚certifikát pravosti‘ za tisíce dolarů jen na základě fotografie z iPhonu a částečné znalosti umělcovy tvorby, vysmáli by se mu,“ dodal další argument proti neomylnosti umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
20. 2. 2025

Festival Jeden svět letos věnuje zvláštní pozornost dění na Slovensku

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.
19. 2. 2025

Dobrá literatura vychází z přemýšlení o smrti, říká nobelista Pamuk

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.
18. 2. 2025

Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025
Načítání...