Zpěvák britské rockové skupiny Placebo Brian Molko před dvěma lety označil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou za fašistku či nacistku. Za slova pronesená na koncertě v Turíně byl obviněn z urážky a půjde před soud. Není jediným umělcem, který se kvůli údajným pomluvám dostal s předsedkyní italské vlády do křížku.
Státní zástupci v Turíně začali Briana Molka stíhat na základě článku 290 italského trestního zákoníku, který trestá každého, kdo „veřejně hanobí republiku“ a také parlament, vládu, soudnictví nebo armádu.
Zpěvák může za „pohrdání institucemi“ odejít s pokutou až ve výši pěti tisíc eur (125 tisíc korun). Za veřejnou pomluvu může být v Itálii uložen dokonce trest odnětí svobody, mluvčí ministerstva spravedlnosti Carlo Norido ale uvedl, že takový rozsudek je v případě Molka nepravděpodobný. Za kapelu Placebo se k rozhodnutí o soudním procesu nikdo nevyjádřil.
Proces s britským rockerem umožnilo speciální povolení italského ministerstva spravedlnosti. Vedle toho ještě Meloniová žádá po Molkovi odškodnění v občanskoprávním sporu.
Rasistka, fašistka a nacistka, řekl Molko o premiérce
Důvodem jsou slova, jimiž Molko počastoval italskou premiérku, když v červenci 2023 koncertoval s kapelou Placebo na festivalu v Turíně. Političku nazval rasistkou, fašistkou a nacistkou a také ji expresivním výrazem přirovnal ke kusu exkrementu. A vybídl ji, aby „táhla“. To vše v italštině.
V publiku bylo na pět tisíc lidí. Molko fanoušky vyzval, aby odložili telefony a koncert si užili, aniž by ho natáčeli. To ne všichni udělali, protože Molkovy názory na italskou premiérku někteří následně zveřejnili na sociálních sítích.
Po Molkově výroku některá místa zvažovala, že nedovolí kapele Placebo vystupovat. Ale například vedení města Sassari, kde skupina plánovala své italské turné zakončit, se do sporu vměšovat nechtělo. „Obec Sassari nikoho neodsuzuje ani nepoučuje. Pokud se Placebo dopustí obscénních nebo vulgárních činů, bude se zodpovídat před soudem, nikoli před starostou nebo krajem,“ vyjádřil se tamní starosta před koncertem.
Molkova kritika italské premiérky se nelíbila ani některým italským fanouškům, kteří zpěvákovi v komentářích doporučovali, aby v Itálii přestal vystupovat a místo politiky země, z níž nepochází, se raději zabýval hudbou.
Domácí vězení za rap o Rudých brigádách
Není to poprvé, co turínské státní zastupitelství žene hudebníky před spravedlnost, připomíná italský deník La Stampa. Loni žádalo o předběžné domácí vězení pro hiphopovou skupinu P38, což nakonec odmítl kasační soud. Italští rapeři v textech odkazovali na Rudé brigády, italskou krajně levicovou teroristickou organizaci, která mimo jiné na konci sedmdesátých let unesla a zavraždila italského premiéra Aldu Moru.
„Domníváme se, že si nás turínský prokurátor spletl s teroristickou skupinou, ačkoli ve skutečnosti jsme hudební skupina,“ bránila se obvinění kapela v rozhovoru pro britský list The Guardian. „Jistě, v našich písních říkáme silné věci... v některých ohledech možná nepřijatelné. Ale nedoufáme v návrat ozbrojeného boje. Neobratně se snažíme dělat něco uměleckého. Což má samozřejmě politický podtext, jako ostatně každá umělecká tvorba.“
Meloniová se brání spojení s neofašismem
Meloniová stojí v čele nejpravicovější italské vlády od druhé světové války. Je šéfkou strany Bratři Itálie, která má historické vazby na poválečné Italské sociální hnutí. To sdružovalo nostalgiky po fašismu a řadu bývalých funkcionářů kolaborantské Italské sociální republiky. Tento loutkový stát pod vedením diktátora Benita Mussoliniho fungoval od září roku 1943 v regionech okupovaných nacistickými vojsky a podílel se na nacistických represí italského obyvatelstva.
Meloniová se však v předvolební kampani spojení s neofašismem bránila a prohlásila, že v její straně není pro nostalgii za fašistickou érou místo. Když se loni v dubnu v Itálii slavilo osvobození od fašismu a nacismu, Meloniová uvedla, že odmítá všechny autoritářské režimy a že konec fašismu vytvořil základ pro návrat demokracie do Itálie.
Tradiční rodina versus genderová fluidita
Tato politička také často mluví o potřebě ochrany tradiční rodiny a odmítá „genderovou ideologii“ a „lobby LGBT“, zatímco Placebo „přinesli do mainstreamu devadesátých let genderovou fluiditu“, jak připomněl v rozhovoru s hudebníky The Guardian.
Molko, který se oblékal do ženských šatů a výrazně se líčí, je znám androgynním vzhledem a v textech kapely Placebo se zpívá často o sexualitě. Během turínského koncertu zmínil frontman kapely i otázku týkající se výchovy dětí stejnopohlavními páry a žádal také o větší ochranu nebinárních a transgenderových osob.
Magazín The Rolling Stone s odvoláním na závěry výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody upozorňuje, že v Itálii pod vedením Meloniové se zvýšil počet právních kroků proti veřejně známým osobám, včetně novinářů a umělců.
Spor s autorem Gomory
Italská politička už v minulosti zákonné možnosti ohradit se proti hanobení využila, když zažalovala novináře a spisovatele Roberta Savianiho za to, že ji v roce 2020 v televizním rozhovoru označil slovem „bastarda“ (česky parchantka).
Autora proslaveného knihou Gomora o fungování neapolské mafie k tomuto označení vedly premiérčiny tvrdé názory na migraci. O Meloniové tak mluvil v televizní talkshow poté, co při ztroskotání lodi převážející migranty ze severní Afriky do Itálie zemřelo dítě.
Žalobu proti Savianimu podala Meloniová ještě předtím, než se stala první italskou premiérkou. A poté neviděla důvod ke stažení obvinění s argumentem, že soudci mohou rozhodovat nestranně i v případě, který se týká premiéra.
Spisovatel i jeho podporovatelé vykreslovali soudní při jako test svobody projevu v Itálii. Saviano dostal pokutu ve výši tisíc eur, což lze považovat za symbolické vzhledem k tomu, že Meloniová požadovala za pomluvu odškodné ve výši několika desítek tisíc.
Rushdie poradil Meloniové, aby „dospěla“
Spor se Savianim vzbudil mezinárodní pozornost, protože investigativní novinář je znám dobře i mimo Itálii díky četným překladům knihy Gomora. Například britský literát indického původu Salman Rushdie premiérce v souvislosti s žalobou Savianiho poradil, aby „dospěla“. Vznesení obvinění považoval za „dětinské“.
Rushdie léta čelí obavám o svůj život za knihu Satanské verše, předloni byl – bez přímé souvislosti s fatvou vydanou íránským vůdcem Rúholláhem Chojemním v roce 1989 – napaden ozbrojeným mužem. I Saviano dostal po vydání Gomory policejní ochranu.
Saviano nadále viní současnou italskou vládu z cenzury svobodného projevu. Tato nevraživost se loni projevila na největším knižním veletrhu na světě ve Frankfurtu, kam původně nebyl pozván jako součást oficiální delegace své země. Organizátoři nicméně odmítli, že by jednoho z nejprodávanějších současných italských autorů nevybrali z politických důvodů.
