Dětský pacient poprvé dostal implantát, který mu může dát sluch

Nahrávám video

První dítě v Česku dostalo sluchový kmenový implantát. Pomoct může v případech, kdy dosud dostupná léčba nefunguje. Unikátní operaci provedli lékaři v motolské nemocnici. Přístroj vložili malému pacientovi přímo do mozku.

S rodiči se pětiletý Tadeáš dorozumívá znakovou řečí. Problém se sluchem odhalili lékaři hned po narození. „Hned v nemocnici zkoušeli, jestli slyší, a tam to vždycky vyšlo negativní,“ vzpomíná jeho matka Kateřina Schlöglová.

Tadeáš má vrozenou vadu, málo vyvinuté nervy, které vedou informace z vnitřního ucha do mozku. Před časem dostal kochleární implantáty, ani ty nepomohly. Lékaři proto navrhli kmenový implantát. „Je složen z těla, z cívky, z magnetu a pak má elektrodu, která má na konci plošku a ta se zavede do místa v mozkovém kmenu, poblíž sluchových jader,“ popsal přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol Zdeněk Čada.

Jedná se o velmi citlivou oblast. Tomu odpovídá i náročnost operace, na kterou dohlíží multioborový tým. „Ta oblast je velmi citlivá, protože tam jsou jádra veškerých hlavových nervů. Centrum pro zvracení, pro srdeční činnost. V málokteré oblasti mozku je taková koncentrace důležitých struktur jako právě tady,“ upozornil přednosta Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých z motolské nemocnice Vladimír Beneš.

Poprvé

Tadeáš je prvním dětským pacientem, u kterého se lékaři pro tento typ implantátu rozhodli. Samotné operaci předcházela zhruba roční příprava. Operovalo se v půlce října a o šest týdnů později lékaři přístroj nastavili. Tadeáš poprvé v životě uslyšel zvuky.

Je to úspěch, zároveň ale jen začátek cesty. Klíčová teď bude rehabilitace. „Musí pomoct logoped, aby se dítě naučilo mluvit. Vývoj řeči většinou ustává nebo je ukončen kolem šestého, sedmého roku,“ vysvětlila Zdenka Aksenová z Foniatrické ambulance a centra kochleárních implantátů ve FN Motol.

„Mým osobním cílem bylo to, aby vůbec něco slyšel, a aby dokázal poznat zvuky nebo tóny od otce a matky. Ono se ukazuje, že už rozezná i jiné zvuky,“ libuje si přednosta Čada. Rodiče Tadeáše doufají, že pokud vše dobře půjde, jednou by místo znaků mohli používat slova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 4 hhodinami

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
před 8 hhodinami

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
před 10 hhodinami

Společnost Anthropic začala provozovat AI biolaboratoř. Chce dělat vědu bez vědců

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.
před 13 hhodinami

Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.
před 15 hhodinami

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.