Dětský pacient poprvé dostal implantát, který mu může dát sluch

Nahrávám video

První dítě v Česku dostalo sluchový kmenový implantát. Pomoct může v případech, kdy dosud dostupná léčba nefunguje. Unikátní operaci provedli lékaři v motolské nemocnici. Přístroj vložili malému pacientovi přímo do mozku.

S rodiči se pětiletý Tadeáš dorozumívá znakovou řečí. Problém se sluchem odhalili lékaři hned po narození. „Hned v nemocnici zkoušeli, jestli slyší, a tam to vždycky vyšlo negativní,“ vzpomíná jeho matka Kateřina Schlöglová.

Tadeáš má vrozenou vadu, málo vyvinuté nervy, které vedou informace z vnitřního ucha do mozku. Před časem dostal kochleární implantáty, ani ty nepomohly. Lékaři proto navrhli kmenový implantát. „Je složen z těla, z cívky, z magnetu a pak má elektrodu, která má na konci plošku a ta se zavede do místa v mozkovém kmenu, poblíž sluchových jader,“ popsal přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN Motol Zdeněk Čada.

Jedná se o velmi citlivou oblast. Tomu odpovídá i náročnost operace, na kterou dohlíží multioborový tým. „Ta oblast je velmi citlivá, protože tam jsou jádra veškerých hlavových nervů. Centrum pro zvracení, pro srdeční činnost. V málokteré oblasti mozku je taková koncentrace důležitých struktur jako právě tady,“ upozornil přednosta Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých z motolské nemocnice Vladimír Beneš.

Poprvé

Tadeáš je prvním dětským pacientem, u kterého se lékaři pro tento typ implantátu rozhodli. Samotné operaci předcházela zhruba roční příprava. Operovalo se v půlce října a o šest týdnů později lékaři přístroj nastavili. Tadeáš poprvé v životě uslyšel zvuky.

Je to úspěch, zároveň ale jen začátek cesty. Klíčová teď bude rehabilitace. „Musí pomoct logoped, aby se dítě naučilo mluvit. Vývoj řeči většinou ustává nebo je ukončen kolem šestého, sedmého roku,“ vysvětlila Zdenka Aksenová z Foniatrické ambulance a centra kochleárních implantátů ve FN Motol.

„Mým osobním cílem bylo to, aby vůbec něco slyšel, a aby dokázal poznat zvuky nebo tóny od otce a matky. Ono se ukazuje, že už rozezná i jiné zvuky,“ libuje si přednosta Čada. Rodiče Tadeáše doufají, že pokud vše dobře půjde, jednou by místo znaků mohli používat slova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 16 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.