Lidský mozek možná pracuje jako kvantový počítač, naznačuje nový výzkum

Vědci z Trinity College v Dublinu se na základě svého výzkumu domnívají, že by lidské mozky mohly využívat kvantové výpočty. Jejich objev je sice zatím vysoce spekulativní, ale ukazuje, jak málo toho zatím ještě víme o fungování mysli.

Lidský mozek je nejsložitější známý objekt ve vesmíru. Býval přirovnávaný k hodinovém stroji, ale to je úplné nepochopení toho, jak komplexní ve skutečnosti je. Má asi 100 trilionů synapsí neboli propojení. I nejhloupější člověk má tedy v hlavě orgán mnohem lepší než nejvýkonnější počítač. A stále je pro vědu záhadou, jeho funkce se nedaří napodobit ani v těch nejlepších simulacích.

„A nemohlo by to být tím, že lidský mozek funguje spíš jako počítač kvantový než klasický?“ položili si otázku experti z Trinity College. Tento výzkum vedl profesor neurověd Christian Kerskens, výsledky vyšly v odborném časopisu Journal of Physics Communications.

Vycházel z myšlenky využívané v experimentech, které mají prokázat existenci kvantové gravitace. „Vezmeme známé kvantové systémy, které interagují s neznámým systémem. Pokud se známé systémy propletou, pak i neznámý systém musí být kvantovým systémem,“ uvedl Kerskens. Zní to složitě? Je to složité – už jen proto, že spousta vlastností kvantového světa nemá obdobu ve světě našich rozměrů, a proto se nedají snadno popsat.

Co se děje v mozku?

Na popisu konkrétní situace to možná bude jasnější: vědci prozkoumali spin protonů v mozkomíšním moku, tedy kapalině, která se vyskytuje v mozku. Tuto vlastnost umí fyzici měřit pomocí magnetické rezonance (MRI). 

A opravdu tam zaznamenali signály, které se podobají signálům naměřeným elektroencefalografií – jenže tento konkrétní typ by pomocí MRI neměl být pozorovatelný, uvádí autoři. Jak je to možné? Vědci, kteří na studii pracovali, našli jediné možné vysvětlení: díky takzvanému kvantovému provázání neboli propletení – tedy jevu, za jehož pochopení byla udělená letošní Nobelova cena za fyziku.

Kerskens dodal: „Pokud je zde propletení jediným možným vysvětlením, pak by to znamenalo, že mozkové procesy musely interagovat s jadernými spiny a zprostředkovat propletení mezi jadernými spiny. A to znamená, že tyto mozkové funkce musí být kvantové.“ Vědec doplňuje, že zkoumané mozkové funkce souvisejí s krátkodobou pamětí a vědomím, což podle něj naznačuje, že tyto kvantové procesy jsou důležitou součástí našich kognitivních a vědomých mozkových funkcí.

„Kvantové mozkové procesy by mohly vysvětlit, proč jsme stále schopní překonávat superpočítače, pokud jde o nepředvídatelné okolnosti, rozhodování nebo učení se něčemu novému. Naše experimenty mohou vnést nové světlo do záhad biologie a vědomí, které z vědeckého hlediska stále špatně chápeme,“ doufá Kerskens.

Pohled za hranice vědomí

Autoři přiznávají, že jejich výsledky zatím nejsou potvrzené. A toto potvrzení nebude nic lehkého – autoři uvádějí, že k tomu bude zapotřebí ještě rozsáhlý multidisciplinární výzkum, ve kterém budou hrát velkou roli superpočítače. Pokud by se to ale povedlo, výrazně by to rozšířilo obecné znalosti o tom, jak mozek funguje. 

Přineslo by to nejen chápání toho, co dělá člověka člověkem a co je to vědomí, ale určitě by to vedlo i praktičtějším výsledkům – například v tom, jak udržet mozek co nejdéle zdravý a výkonný, nebo ho dokonce léčit. A to ani nemluvě o možných vylepšeních ještě dokonalejších kvantových počítačů. 

Tohle není kvantový mysticismus

Výsledky podobných výzkumů, které se věnují poznávání kvantových stavů a vědomí, bývají často zneužívány ezoteriky. V posledních desetiletích se totiž rozšířil v ezoterických kruzích takzvaný kvantový mysticismus. Jde o hrubé zjednodušování a většinou i nepochopení kvantové teorie, které potom ústí v její dezinterpretaci. 

Tento směr je spíše metafyzický než vědecký: snaží se spojit vědomí, inteligenci, duchovnost nebo mystické pohledy na svět s myšlenkami kvantové mechaniky a jejích interpretací. Problém je, že se je nepokouší ověřovat ani vyvracet – jen je berou jakou pravdivé. 

Myšlenka kvantového mysticismu vychází z takzvané von Neumannovy – Wignerovy interpretace kvantové mechaniky, která vznikla už na začátku šedesátých let dvacátého století a naznačovala silné spojení mezi lidským vědomím a jevy na kvantové úrovni. Přestože ji autoři později sami opustili, zapustila kořeny v hnutí New Age a dnes se rozšířila v mnoha zemích světa včetně Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
21. 2. 2025

Očkování proti chřipce může snížit riziko Alzheimerovy choroby

Očkování proti chřipce může podle odborníků snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních nemocí. V Česku ho v minulé sezoně podstoupilo méně než devět procent lidí, mezi seniory necelá čtvrtina. Podle průzkumu ho lidé nejčastěji odmítají z časových důvodů, 13 procent nevěří jeho účinnosti a bezpečnosti. Informace zazněly v diskusi o očkování dospělých, kterou hostilo britské velvyslanectví v Praze. Potvrzuje je celá řada studií.
21. 2. 2025

Tragédie jako v Hradci jsou výjimečné, neměly by měnit chování, říká psycholog

Chování lidí, kteří se stanou agresory, se dá mnohdy předvídat, říká krizový intervent, psycholog a psychoterapeut Tibor Brečka. Zdůrazňuje, že útok v Hradci Králové patří k „neuvěřitelným výjimkám“, podle kterých není dobré měnit pravidla.
20. 2. 2025

V Hradci pracuje sedm psychologů pro včasnou pomoc, říká expert Vymětal

Poté, co šestnáctiletý útočník zabil nožem v Hradci Králové dvě ženy, může řada dotčených lidí trpět osobními psychologickými krizemi. Psycholog Štěpán Vymětal, který se na podobné situace specializuje, doporučuje lidem soudržnost, státu pak lepší připravenost.
20. 2. 2025
Načítání...