Lidský mozek možná pracuje jako kvantový počítač, naznačuje nový výzkum

Vědci z Trinity College v Dublinu se na základě svého výzkumu domnívají, že by lidské mozky mohly využívat kvantové výpočty. Jejich objev je sice zatím vysoce spekulativní, ale ukazuje, jak málo toho zatím ještě víme o fungování mysli.

Lidský mozek je nejsložitější známý objekt ve vesmíru. Býval přirovnávaný k hodinovém stroji, ale to je úplné nepochopení toho, jak komplexní ve skutečnosti je. Má asi 100 trilionů synapsí neboli propojení. I nejhloupější člověk má tedy v hlavě orgán mnohem lepší než nejvýkonnější počítač. A stále je pro vědu záhadou, jeho funkce se nedaří napodobit ani v těch nejlepších simulacích.

„A nemohlo by to být tím, že lidský mozek funguje spíš jako počítač kvantový než klasický?“ položili si otázku experti z Trinity College. Tento výzkum vedl profesor neurověd Christian Kerskens, výsledky vyšly v odborném časopisu Journal of Physics Communications.

Vycházel z myšlenky využívané v experimentech, které mají prokázat existenci kvantové gravitace. „Vezmeme známé kvantové systémy, které interagují s neznámým systémem. Pokud se známé systémy propletou, pak i neznámý systém musí být kvantovým systémem,“ uvedl Kerskens. Zní to složitě? Je to složité – už jen proto, že spousta vlastností kvantového světa nemá obdobu ve světě našich rozměrů, a proto se nedají snadno popsat.

Co se děje v mozku?

Na popisu konkrétní situace to možná bude jasnější: vědci prozkoumali spin protonů v mozkomíšním moku, tedy kapalině, která se vyskytuje v mozku. Tuto vlastnost umí fyzici měřit pomocí magnetické rezonance (MRI). 

A opravdu tam zaznamenali signály, které se podobají signálům naměřeným elektroencefalografií – jenže tento konkrétní typ by pomocí MRI neměl být pozorovatelný, uvádí autoři. Jak je to možné? Vědci, kteří na studii pracovali, našli jediné možné vysvětlení: díky takzvanému kvantovému provázání neboli propletení – tedy jevu, za jehož pochopení byla udělená letošní Nobelova cena za fyziku.

Kerskens dodal: „Pokud je zde propletení jediným možným vysvětlením, pak by to znamenalo, že mozkové procesy musely interagovat s jadernými spiny a zprostředkovat propletení mezi jadernými spiny. A to znamená, že tyto mozkové funkce musí být kvantové.“ Vědec doplňuje, že zkoumané mozkové funkce souvisejí s krátkodobou pamětí a vědomím, což podle něj naznačuje, že tyto kvantové procesy jsou důležitou součástí našich kognitivních a vědomých mozkových funkcí.

„Kvantové mozkové procesy by mohly vysvětlit, proč jsme stále schopní překonávat superpočítače, pokud jde o nepředvídatelné okolnosti, rozhodování nebo učení se něčemu novému. Naše experimenty mohou vnést nové světlo do záhad biologie a vědomí, které z vědeckého hlediska stále špatně chápeme,“ doufá Kerskens.

Pohled za hranice vědomí

Autoři přiznávají, že jejich výsledky zatím nejsou potvrzené. A toto potvrzení nebude nic lehkého – autoři uvádějí, že k tomu bude zapotřebí ještě rozsáhlý multidisciplinární výzkum, ve kterém budou hrát velkou roli superpočítače. Pokud by se to ale povedlo, výrazně by to rozšířilo obecné znalosti o tom, jak mozek funguje. 

Přineslo by to nejen chápání toho, co dělá člověka člověkem a co je to vědomí, ale určitě by to vedlo i praktičtějším výsledkům – například v tom, jak udržet mozek co nejdéle zdravý a výkonný, nebo ho dokonce léčit. A to ani nemluvě o možných vylepšeních ještě dokonalejších kvantových počítačů. 

Tohle není kvantový mysticismus

Výsledky podobných výzkumů, které se věnují poznávání kvantových stavů a vědomí, bývají často zneužívány ezoteriky. V posledních desetiletích se totiž rozšířil v ezoterických kruzích takzvaný kvantový mysticismus. Jde o hrubé zjednodušování a většinou i nepochopení kvantové teorie, které potom ústí v její dezinterpretaci. 

Tento směr je spíše metafyzický než vědecký: snaží se spojit vědomí, inteligenci, duchovnost nebo mystické pohledy na svět s myšlenkami kvantové mechaniky a jejích interpretací. Problém je, že se je nepokouší ověřovat ani vyvracet – jen je berou jakou pravdivé. 

Myšlenka kvantového mysticismu vychází z takzvané von Neumannovy – Wignerovy interpretace kvantové mechaniky, která vznikla už na začátku šedesátých let dvacátého století a naznačovala silné spojení mezi lidským vědomím a jevy na kvantové úrovni. Přestože ji autoři později sami opustili, zapustila kořeny v hnutí New Age a dnes se rozšířila v mnoha zemích světa včetně Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 52 mminutami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...