Ukázalo se nejvýraznější zatmění Slunce za posledních sedm let

Zatmění Slunce je jev, na který reaguje nejen člověk, ale celá příroda. Češi se o tom mohli přesvědčit už v úterý, kdy se disk naší hvězdy z části zakryl. Při pozorování je vždy nezbytné používat vhodnou ochranu zraku.

V úterý 25. října 2022 nastalo výrazné částečné zatmění Slunce. Česko i Slovensko se nachází v oblasti, kde úkaz dosáhl asi čtyřiceti procent zákrytu slunečního disku Měsícem. V obou státech lidé mohli spatřit částečné zatmění kolem poledne, tedy prakticky nejvýše nad obzorem. 

Úkaz v Česku začal v úterý v 11:11 SELČ, kdy se z pravého kraje začala do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. „Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím větší zatmění také nastane,“ popsal astronom Petr Horálek a dodal, že maximum úkazu v Česku a na Slovensku bylo předpovězeno mezi 12:14 až 12:27 SELČ. Skončilo kolem 13:30.

Maximální fáze zatmění Slunce 25. října 2022 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium/Astro-Novinky.eu

Jak na bezpečné pozorování

Při pozorování zatmění Slunce je vždy zásadní, aby si lidé chránili zrak. Měli by podle Horálka použít speciální brýle a filtry, které zakoupí ve hvězdárnách, anebo alespoň svářečský filtr stupně 14 a výše. Pokud se vydají na hvězdárny, kde jsou specializovaná pozorování, dalekohledy jsou opatřeny ochranou.

V Praze společná pozorování pořádaly Štefánikova hvězdárna na Petříně i hvězdárna v Ďáblicích. Pavel Suchan za Astronomický ústav Akademie věd zval i do hvězdárny ústavu ve středočeském Ondřejově.

Nahrávám video
Česko čeká částečné zatmění Slunce (Události ČT – 24. října)
Zdroj: ČT24

Jak nastane zatmění

Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu z planety zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.

Do roku 2030 podle Horálka bude z Česka možné spatřit ještě pět dalších částečných zatmění. „Další zatmění Slunce z Česka a Slovenska uvidíme už 29. března 2025 a bude opět částečné, s maximálním zakrytím asi 22 procent na severozápadě Čech. Nejvýraznější bude v srpnu roku 2026,“ uzavřel Horálek.

Nejbližší úplné zatmění bude možné spatřit z Česka až 7. října 2135.

  • „Někteří lidé, kteří viděli částečné zatmění Slunce, se diví, proč se vůbec tolik mluví o tom úplném. Vidět částečné zatmění a říct, že jste viděli zatmění, je jako stát před operou a říkat, že jste viděli operu. V obou případech jste o to hlavní přišli.“ (Jay M. Pasachoff, 1983)

Řada fanoušků tohoto jevu za ním ale cestuje po celém světě, aby mohli potemnění světa zažít. To nejbližší nastane 20. dubna 2023 a bude pozorovatelné z jižní části Indického oceánu a západní Austrálie a bude trvat jednu minut a šestnáct sekund. Mnohem příznivější polohu i délku trvání nabídne zatmění o rok později: 8. dubna 2024 si ho na čtyři a půl minuty užije severní Amerika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 5 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 9 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 11 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 12 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 14 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
včera v 10:01

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...