Sonda NASA zasáhla asteroid. Poprvé otestovala obranu Země před vesmírným tělesem

Sonda DART americké vesmírné agentury NASA trefila v noci na úterý podle plánu měsíc planetky Didymos. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval, šlo jen o experiment. Zda a jak se podařilo změnit jeho trajektorii, zjistí ale NASA až za několik dnů nebo týdnů. S analýzou některých dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka.

„Ne, tohle není zápletka filmu, jakou jsme viděli například ve snímku Armageddon,“ uvedl šéf NASA Bill Nelson k experimentu, v němž poprvé vědci testují postup dosud známý jen z katastrofických filmů. Cílem experimentu je změnit dráhu vesmírného tělesa, které by mohlo být nebezpečné pro Zemi.

Úterní test se odehrál asi 11 milionů kilometrů od Země, sonda narazila do měsíce Dimorphos, který má průměr asi 160 metrů, rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu. Náraz sledoval tým NASA a v přímém přenosu byl vysílán i na Twitteru. Po nárazu vědci z NASA propukli v radostný křik a tleskali. Signál sondy se po nárazu podle očekávání okamžitě přerušil. Snímky kolize měl za úkol zachytit malý satelit LICIA, který se před nárazem včas oddělil.

Tým NASA očekává, že oběžnou dráhu Dimorphu zkrátí o deset minut. Za úspěch by ale považoval alespoň 73 sekund – to by prokázalo, že náraz lidstvem vyslaného stroje je dobrou strategií pro vychýlení trajektorie planetky na kolizním kurzu se Zemí. Výsledek testu zjistí až v říjnu odborníci, kteří budou odchylky v trajektorii planetky a jejího měsíce sledovat teleskopy ze Země.

Nahrávám video

„Dinosauři neměli vesmírný program, který by jim pomohl zjistit, co je čeká, my ho máme,“ citovala agentura AP expertku z NASA Katherine Calvinovou.

Drobné – ale nebezpečné

Co do velikosti jsou planetka Didymos i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by Zemi ohrozily právě ony.

Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) odstartovala loni v listopadu. K přípravě této mise agentury NASA přispěl i tým Astronomického ústavu Akademie věd. Planetku Didymos objevili američtí astronomové z observatoře Kitt Peak v Arizoně v roce 1996. Přítomnost měsíce Dimorphos zjistil v roce 2003 česko-americký tým vedený Petrem Pravcem, který pracuje na observatoři v Ondřejově. Čeští vědci pak prováděli v letech 2015 až 2021 přesná fotometrická měření. Díky těmto a dalším datům experti vytvořili model soustavy a předpověděli pozici měsíce vůči planetce v okamžiku nárazu sondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 8 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 13 hhodinami
Načítání...