Jak utišit a uspat plačící dítě. Mezinárodní vědecký tým tvrdí, že zná recept

Novou naději může přinést vyčerpaným rodičům zjištění japonských a italských vědců, kteří zkoumali, jak utišit plačící miminko. Tvrdí, že je potřeba s ním nejdříve chodit a pak si s ním na osm minut sednout. O své poznatky se podělili v časopisu Current Biology.

„Dlouhotrvající pláč, zejména v noci, je považován za jeden z hlavních zdrojů stresu spojeného s rodičovstvím,“ cituje britský list The Guardian Kumi Kurodovou z japonského institutu Riken, který se zabývá výzkumem mozku. Se svými kolegy doporučuje, aby rodiče zvedli plačící miminko z postýlky a chodili s ním pět minut, aniž by se náhle zastavovali nebo nečekaně měnili směr.

Pak si mají s miminkem na pět až osm minut sednout a teprve potom se mohou pokusit uložit ho do postýlky. „Tuto zhruba patnáctiminutovou metodu by měli rodiče vyzkoušet, než si začnou dělat starosti, co se to s jejich děťátkem děje,“ řekla vědkyně.

Metoda vznikla díky výzkumu savců, jejichž mláďata plně závisí na rodičovské péči. Jde o kočky, psy, myši, veverky a samozřejmě lidi. Výzkum ukázal, že když matka svého potomka nosí, mládě se zklidní, klesne mu tepová frekvence, zmírní se zvukové projevy nepohody i pohyb.

Aby navrhli tu nejúčinnější metodu pro utěšování plačících miminek, sledovali vědci videa a monitory srdeční činnosti během čtyř různých metod konejšení: chování dítěte vsedě, odložení dítěte do ohrádky, chování ho za chůze a houpání ho v kočárku. Pláč se zmírnil jen tehdy, pokud rodiče s miminky chodili nebo je houpali v kočárku. Posadit se s nimi nebo je odložit do ohrádky nepomohlo.

Co funguje a co ne

Asi po pěti minutách nošení všechna miminka přestala plakat a skoro polovina z nich usnula, uvedli vědci. Nicméně i když se rodičům jejich potomky zdánlivě podařilo uklidnit, nebezpečí dalšího pláče nezmizelo. Asi třetina dětí se totiž znovu probudila v okamžiku, kdy je dospělí uložili do postýlky. Jejich srdeční aktivita totiž v okamžiku, kdy měli přerušený fyzický kontakt s rodičem, vzrostla natolik, že se znovu probraly. Po chození s miminkem pomohlo se na pět až osm minut s ním posadit, aby se dostalo do hlubšího spánku.

I když tato metoda fungovala lépe než ostatní, vědci netvrdí, že jde o záchranu pro všechny nevyspalé rodiče. Tento předběžný průzkum absolvovalo 21 miminek v Japonsku a Itálii a jeho výsledky je třeba ověřit v rozsáhlejších studiích.

„Miminka mohou v noci nespat z různých důvodů,“ říká Gianluca Esposito, profesor vývojové psychologie z Tridentské univerzity, spoluautor článku v Current Biology. „Pokud dítě bolí bříško, asi to fungovat nebude. Bohužel se domnívám, že mnoho rodičů stále čekají bezesné noci. To je součást rodičovství,“ řekl Esposito.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 5 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...