Za 92 procent plastů v Severní tichomořské odpadkové skvrně může pouhých šest států

Vědci z projektu Ocean Cleanup a nizozemské univerzity ve Wageningenu odebrali množství vzorků z obří Severní tichomořské odpadkové skvrny. Zjistili, že více než devadesát procent odpadu, který se jim povedlo identifikovat, pochází z pouhých šesti zemí – a všechny patří mezi hlavní průmyslové rybářské státy. Výzkum zveřejnil časopis Scientific Reports.

Před několika lety si oceánologové všimli, že v severní části Tichého oceánu shromáždily mořské proudy obrovské množství plastového odpadu. Této skvrně se pro její rozměry někdy říká i Sedmý kontinent. Vědci odhadli, že se v něm nacházejí desítky tisíc tun odpadu, většinou plastového, který pokrývá obrovskou plochu.

Podle posledních odborných odhadů má nyní rozměry 1,6 milionu kilometrů čtverečních a neustále roste. „Přísun plastových částic je vyšší než počet částic, které z něj odpadnou,“ popsal jeden z autorů výzkumu Laurent Lebreton.

Navíc jde zřejmě jen o pomyslný vrcholek ledovce – vědci totiž netuší, co se děje pod hladinou – tam skenery neproniknou. „Úroveň znečištění v hlubších vrstvách oceánu nebo u mořského dna zůstává neznámou,“ uvádí vědec.

Kde leží velká plastová skvrna
Zdroj: NOAAA

Až doposud ale nikdo nevěděl, z jakých odpadků se toto zřejmě největší lidské dílo skládá. V novém výzkumu vědci shromáždili, roztřídili a prozkoumali přes šest tisíc kusů odpadků z tohoto místa. Aby odhalili jejich zdroj, hledali na nich jakákoliv slova, loga nebo symboly, jenž jsou nějak spojené s konkrétními zeměmi.

Kdo za to může?

Zjistili, že přibližně třetina odpadků se nedá identifikovat; vědci nedokázali určit, k jakému účelu mohly umělohmotné kusy sloužit nebo odkud mohly pocházet. Největší část odpadu byla tvořená předměty spojenými s rybolovem – jde o 26 procent ze všech vzorků. Plastové bóje a plováky tvořily sice jen přibližně tři procenta nalezených předmětů, ale mají na Sedmém kontinentu neúměrně velkou hmotnost – asi 21 procent.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výzkumníkům se podařilo určit zemi původu u 232 předmětů, přičemž největší procento pocházelo z Japonska, a to 33,6 procenta. Následovala Čína s 32,3 procenta a Jižní Korea s 9,9 procenta.

Další na seznamu byly Spojené státy s 6,5 procenta, Tchaj-wan s 5,6 procenta a Kanada s 4,7 procenta. Na těchto šest zemí připadá dohromady více než 92 procent identifikovatelného odpadu.

Autoři také vypočítali, že odpadky v Severní tichomořské odpadkové skvrně pocházejí desetkrát častěji z rybářských činností než z činností na souši. Došli k závěru, že všech šest hlavních zemí, které ve své práci identifikovali, se pravidelně věnuje masivnímu rybolovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 5 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 9 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 13 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 14 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...