Za 92 procent plastů v Severní tichomořské odpadkové skvrně může pouhých šest států

Vědci z projektu Ocean Cleanup a nizozemské univerzity ve Wageningenu odebrali množství vzorků z obří Severní tichomořské odpadkové skvrny. Zjistili, že více než devadesát procent odpadu, který se jim povedlo identifikovat, pochází z pouhých šesti zemí – a všechny patří mezi hlavní průmyslové rybářské státy. Výzkum zveřejnil časopis Scientific Reports.

Před několika lety si oceánologové všimli, že v severní části Tichého oceánu shromáždily mořské proudy obrovské množství plastového odpadu. Této skvrně se pro její rozměry někdy říká i Sedmý kontinent. Vědci odhadli, že se v něm nacházejí desítky tisíc tun odpadu, většinou plastového, který pokrývá obrovskou plochu.

Podle posledních odborných odhadů má nyní rozměry 1,6 milionu kilometrů čtverečních a neustále roste. „Přísun plastových částic je vyšší než počet částic, které z něj odpadnou,“ popsal jeden z autorů výzkumu Laurent Lebreton.

Navíc jde zřejmě jen o pomyslný vrcholek ledovce – vědci totiž netuší, co se děje pod hladinou – tam skenery neproniknou. „Úroveň znečištění v hlubších vrstvách oceánu nebo u mořského dna zůstává neznámou,“ uvádí vědec.

Kde leží velká plastová skvrna
Zdroj: NOAAA

Až doposud ale nikdo nevěděl, z jakých odpadků se toto zřejmě největší lidské dílo skládá. V novém výzkumu vědci shromáždili, roztřídili a prozkoumali přes šest tisíc kusů odpadků z tohoto místa. Aby odhalili jejich zdroj, hledali na nich jakákoliv slova, loga nebo symboly, jenž jsou nějak spojené s konkrétními zeměmi.

Kdo za to může?

Zjistili, že přibližně třetina odpadků se nedá identifikovat; vědci nedokázali určit, k jakému účelu mohly umělohmotné kusy sloužit nebo odkud mohly pocházet. Největší část odpadu byla tvořená předměty spojenými s rybolovem – jde o 26 procent ze všech vzorků. Plastové bóje a plováky tvořily sice jen přibližně tři procenta nalezených předmětů, ale mají na Sedmém kontinentu neúměrně velkou hmotnost – asi 21 procent.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výzkumníkům se podařilo určit zemi původu u 232 předmětů, přičemž největší procento pocházelo z Japonska, a to 33,6 procenta. Následovala Čína s 32,3 procenta a Jižní Korea s 9,9 procenta.

Další na seznamu byly Spojené státy s 6,5 procenta, Tchaj-wan s 5,6 procenta a Kanada s 4,7 procenta. Na těchto šest zemí připadá dohromady více než 92 procent identifikovatelného odpadu.

Autoři také vypočítali, že odpadky v Severní tichomořské odpadkové skvrně pocházejí desetkrát častěji z rybářských činností než z činností na souši. Došli k závěru, že všech šest hlavních zemí, které ve své práci identifikovali, se pravidelně věnuje masivnímu rybolovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 1 hhodinou

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 3 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 4 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 6 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.