Za 92 procent plastů v Severní tichomořské odpadkové skvrně může pouhých šest států

Vědci z projektu Ocean Cleanup a nizozemské univerzity ve Wageningenu odebrali množství vzorků z obří Severní tichomořské odpadkové skvrny. Zjistili, že více než devadesát procent odpadu, který se jim povedlo identifikovat, pochází z pouhých šesti zemí – a všechny patří mezi hlavní průmyslové rybářské státy. Výzkum zveřejnil časopis Scientific Reports.

Před několika lety si oceánologové všimli, že v severní části Tichého oceánu shromáždily mořské proudy obrovské množství plastového odpadu. Této skvrně se pro její rozměry někdy říká i Sedmý kontinent. Vědci odhadli, že se v něm nacházejí desítky tisíc tun odpadu, většinou plastového, který pokrývá obrovskou plochu.

Podle posledních odborných odhadů má nyní rozměry 1,6 milionu kilometrů čtverečních a neustále roste. „Přísun plastových částic je vyšší než počet částic, které z něj odpadnou,“ popsal jeden z autorů výzkumu Laurent Lebreton.

Navíc jde zřejmě jen o pomyslný vrcholek ledovce – vědci totiž netuší, co se děje pod hladinou – tam skenery neproniknou. „Úroveň znečištění v hlubších vrstvách oceánu nebo u mořského dna zůstává neznámou,“ uvádí vědec.

Kde leží velká plastová skvrna
Zdroj: NOAAA

Až doposud ale nikdo nevěděl, z jakých odpadků se toto zřejmě největší lidské dílo skládá. V novém výzkumu vědci shromáždili, roztřídili a prozkoumali přes šest tisíc kusů odpadků z tohoto místa. Aby odhalili jejich zdroj, hledali na nich jakákoliv slova, loga nebo symboly, jenž jsou nějak spojené s konkrétními zeměmi.

Kdo za to může?

Zjistili, že přibližně třetina odpadků se nedá identifikovat; vědci nedokázali určit, k jakému účelu mohly umělohmotné kusy sloužit nebo odkud mohly pocházet. Největší část odpadu byla tvořená předměty spojenými s rybolovem – jde o 26 procent ze všech vzorků. Plastové bóje a plováky tvořily sice jen přibližně tři procenta nalezených předmětů, ale mají na Sedmém kontinentu neúměrně velkou hmotnost – asi 21 procent.

Nahrávám video
Plasty v oceánech
Zdroj: ČT24

Výzkumníkům se podařilo určit zemi původu u 232 předmětů, přičemž největší procento pocházelo z Japonska, a to 33,6 procenta. Následovala Čína s 32,3 procenta a Jižní Korea s 9,9 procenta.

Další na seznamu byly Spojené státy s 6,5 procenta, Tchaj-wan s 5,6 procenta a Kanada s 4,7 procenta. Na těchto šest zemí připadá dohromady více než 92 procent identifikovatelného odpadu.

Autoři také vypočítali, že odpadky v Severní tichomořské odpadkové skvrně pocházejí desetkrát častěji z rybářských činností než z činností na souši. Došli k závěru, že všech šest hlavních zemí, které ve své práci identifikovali, se pravidelně věnuje masivnímu rybolovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 2 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
včera v 08:01

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...