Do roku 2100 hrozí vyhynutí devadesáti procent mořských zvířat

Mezinárodní tým vědců zjistil, že pokud se nepodaří omezit emise skleníkových plynů, bude do roku 2100 ohroženo vyhynutím přibližně devadesát procent všech mořských živočichů na Zemi. V článku zveřejněném v časopise Nature Climate Change popsali, jaký dopad na ně mohou mít emise skleníkových plynů v budoucnosti.

Dopady lidmi způsobené změny klimatu jsou vidět na každém kroku: lesní požáry, vyschlé řeky, vlny veder. Ale to nejdůležitější z hlediska planety se odehrává mimo lidský zrak – pod mořskou hladinou.

Emise skleníkových plynů ovlivňují světové klima dvěma způsoby. Jednak zvyšují teplotu atmosféry (a tím i zemského povrchu a vody) tím, že zadržují teplo, ale v případě emisí oxidu uhličitého navíc způsobují, že voda se stává kyselejší, podobně, jako jsou kyselejší sodovky s bublinkami CO2. Když se oba tyto faktory zkombinují, mají rozsáhlý dopad na život v oceánech.

V nové studii se autoři pokusili odhadnout, jak velký bude tento vliv. Zaměřili se na 25 tisíc druhů živých organismů, včetně ryb, bakterií, rostlin a prvoků žijících v horních 100 metrech světových oceánů. Právě tato oblast je nejobývanější a současně nejvyužívanější lidmi.

Zjistili, že podle nejhoršího scénáře, kdy emise povedou ke zvýšení globální teploty atmosféry o tři až pět stupňů Celsia, zmizí přibližně 90 % veškerého mořského života. Zjistili také, že pokud by se emise snížily v rozsahu stanoveném Pařížskou dohodou o klimatu, což by udrželo nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia, pak by se riziko vyhynutí snížilo přibližně o 98 %.

Ohrožené jsou všechny části světa. Při vysokých emisích by na devíti procentech rozlohy oceánů bylo ohroženo nejméně 50 procent tamních živočichů. Na jednom procentu oceánů by dokonce vysoké riziko vyhynutí hrozilo prakticky všem druhům (95 procentům) – bohužel se to týká právě těch míst s nejvyšší rozmanitostí mořského života, jako je například Thajský záliv, Rudé moře, Perský záliv nebo Karibik.

Komu hrozí smrt

Vědci také zjistili, že větší vrcholoví predátoři jsou ohroženi více než ti menší. Vůbec pod největším tlakem pak budou ryby, které rád a často využívá člověk pro svou potravu. Jde totiž nejčastěji o větší a relativně dlouhověké ryby, které budou změnami ovlivňované více. Naopak k nejméně ohroženým patří malé, krátkověké druhy.

Současně studie ukazuje, že právě nejčastěji loveným rybám by nejvíce pomohla mitigace – tedy snižování emisí CO2. 

Podle autorů je pozoruhodné, že od velkého vymírání před 252 miliony let Země nezažila tak velké vymírání, jaké se předpokládá v těchto prognózách. Jde samozřejmě „jen“ o model, který nemůže předpovědět nejrůznější změny, nicméně podle autorů studie jsou výsledky natolik varovné, že by měly přimět svět k mnohem rychlejším změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI souhrny mění internet. Brodí se v šumu a ohrožují vydavatele

Asi před rokem se začaly na internetu objevovat první souhrny vyhledávání vytvořené pomocí umělých inteligencí. Podle expertů jsou značně chybové, přesto na ně uživatelé začali spoléhat. Souhrny také narušují současnou podobu médií. Informační servery v USA ztrácejí desítky procent návštěvníků.
před 7 hhodinami

Český výzkum navzdory mnohamiliardové podpoře zaostává za Evropou, tvrdí NKÚ

Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř třiceti miliardami korun. Přesto Česko patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
08:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Neandertálci jedli červy, prokázala studie na Farmě těl

Neandertálci jsou v tradičních představách spojeni s mamuty. Přestože je pravda, že milovali bílkoviny získávané z velkých zvířat, nové výzkumy odhalily i další detaily jídelníčku lovců z doby kamenné. Nová studie naznačuje, že častou součástí neandertálské potravy byli červi.
před 8 hhodinami

NASA dál propouští, peníze mají směřovat k Marsu

Americká vesmírná agentura NASA přijde o přibližně 3900 zaměstnanců. Má jít o součást rozsáhlé snahy prezidenta Donalda Trumpa o snížení počtu federálních zaměstnanců. Rozpočet agentury by se měl podle agentury AFP zaměřit hlavně na dva cíle, které prezident prosazuje – pilotované mise na Měsíc a Mars.
před 11 hhodinami

V Litvě vědci zachraňují tuleně ohrožené tajícím ledem

Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami

Kdy jít na zkoušku? Podle nové studie se vyplatí čas kolem oběda

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.
včera v 10:00

Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.
včera v 09:06

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
26. 7. 2025
Načítání...