Do roku 2100 hrozí vyhynutí devadesáti procent mořských zvířat

Mezinárodní tým vědců zjistil, že pokud se nepodaří omezit emise skleníkových plynů, bude do roku 2100 ohroženo vyhynutím přibližně devadesát procent všech mořských živočichů na Zemi. V článku zveřejněném v časopise Nature Climate Change popsali, jaký dopad na ně mohou mít emise skleníkových plynů v budoucnosti.

Dopady lidmi způsobené změny klimatu jsou vidět na každém kroku: lesní požáry, vyschlé řeky, vlny veder. Ale to nejdůležitější z hlediska planety se odehrává mimo lidský zrak – pod mořskou hladinou.

Emise skleníkových plynů ovlivňují světové klima dvěma způsoby. Jednak zvyšují teplotu atmosféry (a tím i zemského povrchu a vody) tím, že zadržují teplo, ale v případě emisí oxidu uhličitého navíc způsobují, že voda se stává kyselejší, podobně, jako jsou kyselejší sodovky s bublinkami CO2. Když se oba tyto faktory zkombinují, mají rozsáhlý dopad na život v oceánech.

V nové studii se autoři pokusili odhadnout, jak velký bude tento vliv. Zaměřili se na 25 tisíc druhů živých organismů, včetně ryb, bakterií, rostlin a prvoků žijících v horních 100 metrech světových oceánů. Právě tato oblast je nejobývanější a současně nejvyužívanější lidmi.

Zjistili, že podle nejhoršího scénáře, kdy emise povedou ke zvýšení globální teploty atmosféry o tři až pět stupňů Celsia, zmizí přibližně 90 % veškerého mořského života. Zjistili také, že pokud by se emise snížily v rozsahu stanoveném Pařížskou dohodou o klimatu, což by udrželo nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia, pak by se riziko vyhynutí snížilo přibližně o 98 %.

Ohrožené jsou všechny části světa. Při vysokých emisích by na devíti procentech rozlohy oceánů bylo ohroženo nejméně 50 procent tamních živočichů. Na jednom procentu oceánů by dokonce vysoké riziko vyhynutí hrozilo prakticky všem druhům (95 procentům) – bohužel se to týká právě těch míst s nejvyšší rozmanitostí mořského života, jako je například Thajský záliv, Rudé moře, Perský záliv nebo Karibik.

Komu hrozí smrt

Vědci také zjistili, že větší vrcholoví predátoři jsou ohroženi více než ti menší. Vůbec pod největším tlakem pak budou ryby, které rád a často využívá člověk pro svou potravu. Jde totiž nejčastěji o větší a relativně dlouhověké ryby, které budou změnami ovlivňované více. Naopak k nejméně ohroženým patří malé, krátkověké druhy.

Současně studie ukazuje, že právě nejčastěji loveným rybám by nejvíce pomohla mitigace – tedy snižování emisí CO2. 

Podle autorů je pozoruhodné, že od velkého vymírání před 252 miliony let Země nezažila tak velké vymírání, jaké se předpokládá v těchto prognózách. Jde samozřejmě „jen“ o model, který nemůže předpovědět nejrůznější změny, nicméně podle autorů studie jsou výsledky natolik varovné, že by měly přimět svět k mnohem rychlejším změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zanikla družice, která měla odhalit největší znečišťovatele. Není jasné proč

S družicí MethaneSAT byla spojena velká očekávání, která se ale nakonec nenaplní. Místo aby satelit ukazoval, jaké firmy vypouštějí nejvíc metanu, se nečekaně odmlčel a přestal fungovat.
před 2 hhodinami

Za některé migrény a závratě možná mohou geny neandertálců

Výzkum naznačuje, že některé tvary lebky mohou souviset s genetickým dědictvím neandertálců. A u lidí by mohly vyvolávat nemoci, které přinášejí urputné bolesti hlavy.
před 2 hhodinami

NASA kvůli škrtům přijde o dva tisíce vysoce postavených zaměstnanců, píše Politico

Z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kvůli snižování počtu zaměstnanců odejde kolem 2150 vysoce postavených pracovníků, napsal server Politico, podle něhož by to mohlo připravit NASA o desítky let zkušeností. Zkomplikovat by to mohlo i politiku Bílého domu, který usiluje o to, aby se USA vrátily na Měsíc. Ve středu prezident Donald Trump jmenoval prozatímním ředitelem NASA nynějšího ministra dopravy Seana Duffyho.
05:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jsem mechanický Hitler, napsala o sobě Muskova AI Grok. Firma musela zprávy mazat

Když miliardář Elon Musk před dvěma roky představil svou umělou inteligenci (AI), uvedl ji jako jinou v tom, že bude chápat a používat sarkasmus, nebude politicky korektní a bude pracovat skvěle se zdroji. Na začátku července se ale tato AI pojmenovaná Grok začala chovat rasisticky, antisemitsky, a dokonce i explicitně nacisticky.
před 21 hhodinami

Země možná leží uprostřed vesmírné pouště. Naznačují to zvuky Velkého třesku

Země a celá galaxie Mléčná dráha se možná nacházejí uvnitř zvláštní obří oblasti kosmické pouště. Ta způsobuje, že se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové.
před 23 hhodinami

Nedávná vlna veder dle odhadu připravila o život 1500 Evropanů navíc kvůli změně klimatu

Analýza odhadla, že změna klimatu způsobená člověkem zintenzivnila nedávnou vlnu horka v Evropě a zvýšila počet očekávaných úmrtí v důsledku veder ve dvanácti evropských městech přibližně o patnáct set.
včera v 14:06

Lepší diagnostika, méně administrativy. AI využívá víc než polovina českých nemocnic

Podle průzkumu Národní centrály elektronizace zdravotnictví používají umělou inteligenci (AI) lékaři v každodenní praxi v řadě oborů. Pomáhá jim s rychlejší diagnostikou, léčbou, urychluje administrativu. Přesto stále vyvolává mnoho otázek ohledně jejího fungování, bezpečnosti, etiky a vlivu na pacienty i zdravotnický personál. Zvýšit důvěru v AI má nová metodika ministerstva zdravotnictví.
včera v 13:06

Dokončování první atomové zbraně bylo soubojem o čas

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.
včera v 12:31
Načítání...