Evropa čelí nejhoršímu suchu za posledních 500 let. Úroda je v ohrožení, varují experti

Nynější sucho v Evropě je podle expertů Evropské unie patrně nejhorší za 500 let. Řekl to v úterý mluvčí Evropské komise, když upozorňoval na čerstvou zprávu založenou na satelitních datech o vývoji a dopadech sucha. Ta varuje mimo jiné před očekávaným poklesem letních výnosů v zemědělství, zejména u kukuřice, sóji a slunečnice.

„Zdá se, že sucho je nejhorší za nejméně 500 let,“ řekl při brífinku mluvčí EK Johannes Bahrke. Jde podle něj o předběžné hodnocení, které bude ještě třeba konfrontovat s daty za celou letní sezonu. Prohlášení navazovalo na pondělní zveřejnění zprávy výzkumníků EK založené na datech centrály pro pozorování sucha (GDO). Ta zase pracuje zejména s údaji družicového systému Copernicus.

Zpráva Společného výzkumného střediska (JRC) upozornila, že na základě pozorování zahrnujících prvních deset srpnových dní panovaly na 47 procentech území EU podmínky odpovídající stavu „výstrahy“ před suchem. Na 17 procent Unie se pak vztahoval stav pohotovosti, což je nejvyšší ze tří výstražných označení GDO.

Ohrožené zemědělství

Sucho má silně negativní dopad na sklizeň letních plodin, píše JRC. Nejhorší dopady se údajně čekají u kukuřice, sójových bobů a slunečnice, přičemž výnosy budou podle odhadů o 16, respektive 15 a 12 procent pod průměrem z uplynulých pěti let.

Vážné sucho, které od počátku roku sužuje mnoho regionů Evropy, se podle zprávy od počátku srpna dále rozšířilo a zhoršilo. „Nejvíce se zhoršující podmínky mají regiony, které sucho zasahovalo už na jaře 2022, tedy sever Itálie, jihovýchod Francie, některé oblasti v Maďarsku a Rumunsku,“ pokračuje hodnocení. Naopak v některých regionech včetně jihu Česka „je pozorováno lokální zlepšení“.

Česká republika je podle aktuální mapy GDO suchem zasažená relativně málo:

Evropská mapa sucha – srpen 2022
Zdroj: GDO

Problém je velký také na Pyrenejském poloostrově a na části chorvatského pobřeží. Tam se podle JRC očekává mimořádné sucho i v nejbližších týdnech podzimu.

Pro většinu EU ale údajně meteorologové předpovídají na nejbližší dva měsíce podmínky „blízko normálu“. „Nemusí to stačit na úplné zotavení se z deficitu nahromaděného za více než půl roku, ale zmírní to kritické podmínky v mnoha evropských regionech a v zasažených sektorech,“ doplňují výzkumníci EK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...