Povodně roku 2002 byly největší v dějinách země

Před dvaceti lety Čechy zasáhla ničivá povodeň. V Ústeckém kraji voda zatopila města a obce především na Litoměřicku, Ústecku a Děčínsku. Mezi nimi i Terezín. Právě snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě a lachtan Gaston z pražské zoo se staly symboly povodní, které v srpnu 2002 postihly velkou část republiky.

Záplavy z roku 2002 označují vědci jako největší v dějinách země. Zasáhly do životů stovek tisíc lidí. S nelibostí na ně dodnes vzpomíná i Miloš Vrbka z Terezína. Tehdy začínal se sbíráním historických aut, záplava jeho první přírůstek, trabanta, poničila.

„Tou dobou jsem ho dával dohromady. Na tu dobu jsem dělal docela náročnou a kvalitní renovaci,“ řekl Vrbka. Než velká voda do Terezína dorazila, auto dal jeho majitel na podpěry, aby ho před živlem uchránil. „Bylo to stejně k ničemu, protože té vody tam bylo podstatně víc,“ vzpomíná Vrbka. Jak v garáži, kde měl auto uložené, tak v jeho domě nakonec bylo 2,5 metru vody. Dodnes mu zkázu připomíná vybledlá fasáda i datum. „Na schody jsem vyrobil cedulku, kdy byla maximální hladina,“ řekl.

Sbírka veteránů se Vrbkovi v dalších letech rozrostla, v roce 2013 přišel živel znovu a všechna auta, která měl na zahradě, zatopila a poničila. Vrbka však při povodních utrpěl mnohem větší ztrátu, dodnes má totiž zdravotní problémy, které mu způsobily právě povodně.

Víc vody než mohla krajina pojmout

Na vině tehdejší zkázy bylo několik vln velmi vydatných dešťů. Začátkem srpna nejprve naplnily koryta jihočeských řek a způsobily na nich menší rozlivy, vodu ještě stihla utlumit Vltavská kaskáda. Další srážky přišly 11. srpna, půda už nedokázala tak velké množství vody pojmout, a tak povodňová vlna bez větších překážek přešla po Vltavě a naplno udeřila v hlavním městě 13. srpna. Korytem tehdy teklo asi pět tisíc metrů krychlových.

Velká voda tam poškodila všechny tři trasy metra – zatopila 18 stanic, 19,6 kilometru kolejí a napáchala škody za více než sedm miliard korun. Dalším místem, které bylo významně postižené, byla pražská zoologická zahrada. Hladina vody tehdy v některých místech sahala i více než sedm metrů nad úroveň terénu, takže se před ní nepodařilo zachránit 134 zvířat, která zahynula. Evakuováno tehdy bylo přes 1100 zvířat – od drobného ptactva až po velké savce.

Tragédie na severu

Severozápad Čech se tou dobou na zkázu teprve připravoval. Vyklízely se chemičky a připravovaly se evakuace obyvatel Polabí. Labe se tam později rozlilo až do desetikilometrové šíře. Roviny kolem Roudnice nad Labem byly zasažené zřejmě nejvíc, Ústí a Děčín jsou totiž v kopcovitém terénu. Velká voda opadla na českém území 20. srpna, pak začalo úmorné uklízení. Škody šly do desítek miliard.

Povodně v číslech:

  • 17 lidí přišlo o život
  • 134 zvířat ze Zoo Praha přišlo o život
  • v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav
  • 753 postižených obcí
  • 225 000 evakuovaných lidí
  • 73,3 miliardy korun škod, z toho 7 miliard pražské metro
  • nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Následky a změny

Od roku 2002 se řada věcí změnila. Ústí nad Labem dokončilo protipovodňovou mobilní stěnu na levém břehu v roce 2014, ve stejném roce byla dokončena protipovodňová opatření také v Děčíně a Terezíně. Chráněná jsou i další města, například Roudnice nad Labem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 16 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
6. 12. 2025

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
6. 12. 2025

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...