Povodně roku 2002 byly největší v dějinách země

Před dvaceti lety Čechy zasáhla ničivá povodeň. V Ústeckém kraji voda zatopila města a obce především na Litoměřicku, Ústecku a Děčínsku. Mezi nimi i Terezín. Právě snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě a lachtan Gaston z pražské zoo se staly symboly povodní, které v srpnu 2002 postihly velkou část republiky.

Záplavy z roku 2002 označují vědci jako největší v dějinách země. Zasáhly do životů stovek tisíc lidí. S nelibostí na ně dodnes vzpomíná i Miloš Vrbka z Terezína. Tehdy začínal se sbíráním historických aut, záplava jeho první přírůstek, trabanta, poničila.

„Tou dobou jsem ho dával dohromady. Na tu dobu jsem dělal docela náročnou a kvalitní renovaci,“ řekl Vrbka. Než velká voda do Terezína dorazila, auto dal jeho majitel na podpěry, aby ho před živlem uchránil. „Bylo to stejně k ničemu, protože té vody tam bylo podstatně víc,“ vzpomíná Vrbka. Jak v garáži, kde měl auto uložené, tak v jeho domě nakonec bylo 2,5 metru vody. Dodnes mu zkázu připomíná vybledlá fasáda i datum. „Na schody jsem vyrobil cedulku, kdy byla maximální hladina,“ řekl.

Sbírka veteránů se Vrbkovi v dalších letech rozrostla, v roce 2013 přišel živel znovu a všechna auta, která měl na zahradě, zatopila a poničila. Vrbka však při povodních utrpěl mnohem větší ztrátu, dodnes má totiž zdravotní problémy, které mu způsobily právě povodně.

Víc vody než mohla krajina pojmout

Na vině tehdejší zkázy bylo několik vln velmi vydatných dešťů. Začátkem srpna nejprve naplnily koryta jihočeských řek a způsobily na nich menší rozlivy, vodu ještě stihla utlumit Vltavská kaskáda. Další srážky přišly 11. srpna, půda už nedokázala tak velké množství vody pojmout, a tak povodňová vlna bez větších překážek přešla po Vltavě a naplno udeřila v hlavním městě 13. srpna. Korytem tehdy teklo asi pět tisíc metrů krychlových.

Velká voda tam poškodila všechny tři trasy metra – zatopila 18 stanic, 19,6 kilometru kolejí a napáchala škody za více než sedm miliard korun. Dalším místem, které bylo významně postižené, byla pražská zoologická zahrada. Hladina vody tehdy v některých místech sahala i více než sedm metrů nad úroveň terénu, takže se před ní nepodařilo zachránit 134 zvířat, která zahynula. Evakuováno tehdy bylo přes 1100 zvířat – od drobného ptactva až po velké savce.

Tragédie na severu

Severozápad Čech se tou dobou na zkázu teprve připravoval. Vyklízely se chemičky a připravovaly se evakuace obyvatel Polabí. Labe se tam později rozlilo až do desetikilometrové šíře. Roviny kolem Roudnice nad Labem byly zasažené zřejmě nejvíc, Ústí a Děčín jsou totiž v kopcovitém terénu. Velká voda opadla na českém území 20. srpna, pak začalo úmorné uklízení. Škody šly do desítek miliard.

Povodně v číslech:

  • 17 lidí přišlo o život
  • 134 zvířat ze Zoo Praha přišlo o život
  • v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav
  • 753 postižených obcí
  • 225 000 evakuovaných lidí
  • 73,3 miliardy korun škod, z toho 7 miliard pražské metro
  • nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Následky a změny

Od roku 2002 se řada věcí změnila. Ústí nad Labem dokončilo protipovodňovou mobilní stěnu na levém břehu v roce 2014, ve stejném roce byla dokončena protipovodňová opatření také v Děčíně a Terezíně. Chráněná jsou i další města, například Roudnice nad Labem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prvního neandertálce objevili v lomu před 170 lety. Nebyli betaverzí moderních lidí

Neandertálce si stále ještě spousta lidí představuje jako hrubější, primitivnější verze současných lidí. Nové analýzy ale ukazují, že to byli inteligentní, obratní a přizpůsobiví lidé, kterým k přežití až do současnosti zřejmě chybělo jen málo.
před 10 hhodinami

Krymsko-konžská hemoragická horečka se šíří Evropou. Může se dostat i do Česka

Do Evropy stále více pronikají dříve exotické nemoci. Jednou z nich je krymsko-konžská hemoragická horečka, která se letos dostala výrazněji na Pyrenejský poloostrov. Tamní vědci hledají poučení v Kosovu, které si už prošlo většími vlnami.
před 14 hhodinami

Oteplování může trojnásobně zdražit pšenici, varuje studie

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.
před 15 hhodinami

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
25. 8. 2026

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
25. 8. 2026

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
25. 8. 2026

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
25. 8. 2026

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
25. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.