Zpráva o Austrálii popsala dramatické zhoršení životního prostředí

Australské úřady zveřejnily dlouho očekávanou zprávu o stavu životního prostředí tohoto kontinentu. Experti v ní popsali, že v roce 2021 došlo k závažnému zhoršení biologické rozmanitosti, znečištění přírody i úbytku míst, kde se daří životu.

Podle nové vládní zprávy je stav životního prostředí v Austrálii špatný a zhoršuje se. Tato zpráva se v zemi vydává každých pět let – původně měla vyjít už vloni, ale tehdy ji liberální vláda nezveřejnila. Nová ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková označila její výsledky za „šokující“ a popsala je je jako „příběh krize a úpadku“. 

Podle reportu Austrálie přišla o více druhů savců než jakýkoliv jiný kontinent na světě – je to už více než stovka druhů, mezi nimi například osm druhů klokanů. Jednou z hlavních příčin tohoto úpadku je ničení životního prostředí.

Téměř polovina země je totiž využívána k pastvě ovcí a dobytka, což má negativní dopad na biodiverzitu. Stát se potýká s masivním úbytkem lesů – od roku 1990 bylo vykáceno přibližně 6,1 milionu hektarů původního lesa. Tyto změny znamenají, že Austrálie zaznamenala třetí největší úbytek organického uhlíku v půdě, a to hned po Číně a Spojených státech.

Pětiletka hrůzy

K mnoha nejhorším změnám došlo v posledních pěti letech, kdy bylo za ohrožené prohlášeno 202 živočišných a rostlinných druhů. Za poslední dekádu pak do kategorie ohrožených propadlo 377 druhů.

Dalším problémem je, že se země potýká s invazí nepůvodních druhů, přičemž řada z nich se na kontinent dostala úmyslně. Nyní je zde více zavlečených cizokrajných druhů rostlin než původních druhů.

Zpráva upozorňuje, že příliš nefungují ani ochranná opatření; i druhy, které se snaží vláda a neziskové organizace ochraňovat a podporovat, vykazují jen malé zlepšení. V této zprávě přitom ještě nejsou zahrnuté dopady „černého léta“ 2019 až 2020, kdy při požárech buše podle odhadů zemřely asi tři miliardy zvířat.

Trpí i život ve vodě

Experti současně ve zprávě varují, že okyselování oceánů dosahuje kritického bodu a ohrožuje existenci mladých korálů. Stále častější a intenzivnější jsou roky, kdy dochází k takzvanému bělení korálů; Velký bariérový útes zažil masové bělení v letech 2016, 2017, 2020 a také letos.

Zvyšování hladiny moří ovlivňuje už nyní řadu nízko položených pobřežních oblastí, včetně důležitých mokřadů Kakadu v Severním teritoriu. Očekává se přitom, že hladiny oceánů se budou ještě více zvyšovat, takže se tyto problémy budou jen zvětšovat. Naopak řeky mají v posledních letech vody nedostatek – v povodí řeky Murray-Darling, jednom z nejdůležitějších australských povodí, byly v roce 2019 zaznamenány rekordně nízké hladiny vody.

Likvidace dědictví původních obyvatel

Na této zprávě se poprvé podílel i autor, který patří mezi původní obyvatele Austrálie. A současně se v ní poprvé objevila zvláštní kapitola, která se věnuje právě domorodému dědictví.

Ani v tomto ohledu není pozitivní; místa, která jsou pro domorodce důležitá, jsou i nadále ničena – to je příklad soutěsky Juukan, jejíž části byly v roce 2020 vyhozeny do povětří společností Rio Tinto za účelem těžby železné rudy. K tomuto pokračujícímu ničení dochází navzdory jasnému přání tradičních vlastníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 2 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 8 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 8 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 8 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...