Elektřinou spálení ptáci mohou zakládat požáry, ukázal americký výzkum

Přírodovědci upozornili na přehlížený problém: za řadu požárů mohou umírající ptáci, kteří se vznítí, když se neopatrně dotknou elektrického vedení. Nová studie poprvé dokázala popsat, kolik takových případů je a co je spojuje.

V roce 2014 zasáhl střední Chile lesní požár, který zničil 2500 domů a zabil nejméně třináct lidí. O rok později hořelo v americkém Idahu na ploše více než čtyř tisíc hektarů, což je plocha o rozměrech přibližně celého městského obvodu Slezská Ostrava. Oba požáry měly jedno společné: odborníci se domnívají, že je založili ptáci.

Jak asi každý ví, ptáci rádi vysedávají na elektrickém vedení, které pro ně může být skvělým místem k odpočinku, ale také z něj mohou nečekaně zaútočit na svou kořist. Za normálních okolností sezení na drátu zvířatům nijak neublíží – pokud ovšem neuzavřou elektrický okruh. To znamená, že by se museli nějak dotknout buď dalšího drátu, anebo země.

Pokud se to stane, ptáci se vznítí a podle nové studie tím mohou způsobit požáry, zejména je-li země pod nimi, na kterou padají, hodně vysušená. Vědci popsali, že se to reálně stává a že to v některých oblastech může být hrozbou.

Podle zatím nejobsáhlejší analýzy se takovým způsobem rozhořely ve Spojených státech v letech 2014 až 2018 více než tři desítky požárů. „Ekologické a ekonomické ztráty jsou značné,“ konstatoval pro odborný časopis Science Antoni Margalida, biolog z Pyrenejského institutu ekologie, který studoval dopady požárů způsobených ptáky a dalšími živočichy ve Španělsku, ale na této práci se nepodílel. 

Ptačí požáry jsou přehlížené

Za naprostou většinu lesních požárů ve Spojených státech je zodpovědný člověk. Plameny se ale mohou rozšířit kvůli bleskům či dokonce slunečnímu žáru. Požárům způsobeným ptáky se ale přinejmenším zatím věnuje méně pozornosti.

Aby tento fenomén lépe pochopil, shromáždil hlavní autor výzkumu Taylor Barnes údaje o požárech po celých Spojených státech. Spolu se svými kolegy použil službu Google Alerts, aby pomocí dvojic klíčových slov sledoval požáry, které v letech 2014 až 2018 založili ptáci: Například „požár“ a „orel“. Odfiltrovali všechna zjištění nesouvisející s elektrickým vedením.

Vědci pak vyřadili také všechny spekulativní zprávy a věnovali se jen těm, které přinášely jasné důkazy, že příčinou byl pták. Mezi ně mohla patřit například fotografie spálené ptačí mršiny na místě požáru nebo prohlášení odborníka, například hasiče, které podrobně popisovalo předpokládanou příčinu požáru. Nakonec zjišťovali, jestli je nějaké konkrétní prostředí k těmto požárům obzvláště náchylné.

Ohnivá kombinace

Autoři studie našli 44 zpráv o požárech způsobených ptáky a svá zjištění popsali v odborném žurnálu Wildlife Society Bulletin. Dvanáct z nich se vyskytlo v ekologickém regionu, který se rozkládá od jižního Oregonu přes Kalifornii až po severní Mexiko a je ohraničen Tichým oceánem a pohořím Sierra Nevada.

V této oblasti, která je rozmanitou směsicí údolí, kopců a hor, panuje teplé středomořské klima s mírnými a vlhkými zimami po nichž následují horká a suchá léta. A je také náchylná k velkým suchům. Tato kombinace vytváří v zimě velké množství vegetace, která rychle vysychá a stává se potenciálním palivem.

„Proto vidíme mnoho požárů, které dosahují katastrofické úrovně,“ vysvětluje Barnes. Oblast je také hustě osídlena, což může zvýšit pravděpodobnost nežádoucích interakcí mezi městem a divokými zvířaty, jako jsou například velcí dravci (jestřábi, orli a sovy) zasažení elektrickým proudem. 

Požáry zaznamenané ve studii byly obecně malé: většina z nich spálila asi 1,2 hektaru vegetace. Přesto mají potenciál i pro větší rozsah a horší škody, jak ukazují v úvodu popsané požáry v Idahu a Chile.

Elektrické vedení může být hrozbou i pro ptáky

Elektrické vedení nepředstavuje jen nebezpečí požáru, ale také hrozbu pro ptáky. Nedávná studie z Íránu zjistila, že z 235 ptáků usmrcených elektrickým proudem v roce 2018 jich asi patnáct tvořily ohrožené druhy, jako je orel stepní a sup egyptský.

Právě tito velcí dravci jsou elektrickým vedením nejohroženější; mají tak velké rozpětí křídel, že se mohou nejsnadněji dotknout při vzlétnutí více drátů současně. Přitom pro tyto případy existují řešení, jež poměrně spolehlivě ptáky (a v důsledku i krajinu před požáry) chrání.

Elektrárenské společnosti mohou izolovat dráty nebo instalovat hroty, které odrazují od hnízdění; mohly by také vybudovat konstrukce, které umožní bezpečnější hnízdění na transformátorech, nebo umísťovat dráty ještě dál od sebe. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 7 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...