Elektřinou spálení ptáci mohou zakládat požáry, ukázal americký výzkum

Přírodovědci upozornili na přehlížený problém: za řadu požárů mohou umírající ptáci, kteří se vznítí, když se neopatrně dotknou elektrického vedení. Nová studie poprvé dokázala popsat, kolik takových případů je a co je spojuje.

V roce 2014 zasáhl střední Chile lesní požár, který zničil 2500 domů a zabil nejméně třináct lidí. O rok později hořelo v americkém Idahu na ploše více než čtyř tisíc hektarů, což je plocha o rozměrech přibližně celého městského obvodu Slezská Ostrava. Oba požáry měly jedno společné: odborníci se domnívají, že je založili ptáci.

Jak asi každý ví, ptáci rádi vysedávají na elektrickém vedení, které pro ně může být skvělým místem k odpočinku, ale také z něj mohou nečekaně zaútočit na svou kořist. Za normálních okolností sezení na drátu zvířatům nijak neublíží – pokud ovšem neuzavřou elektrický okruh. To znamená, že by se museli nějak dotknout buď dalšího drátu, anebo země.

Pokud se to stane, ptáci se vznítí a podle nové studie tím mohou způsobit požáry, zejména je-li země pod nimi, na kterou padají, hodně vysušená. Vědci popsali, že se to reálně stává a že to v některých oblastech může být hrozbou.

Podle zatím nejobsáhlejší analýzy se takovým způsobem rozhořely ve Spojených státech v letech 2014 až 2018 více než tři desítky požárů. „Ekologické a ekonomické ztráty jsou značné,“ konstatoval pro odborný časopis Science Antoni Margalida, biolog z Pyrenejského institutu ekologie, který studoval dopady požárů způsobených ptáky a dalšími živočichy ve Španělsku, ale na této práci se nepodílel. 

Ptačí požáry jsou přehlížené

Za naprostou většinu lesních požárů ve Spojených státech je zodpovědný člověk. Plameny se ale mohou rozšířit kvůli bleskům či dokonce slunečnímu žáru. Požárům způsobeným ptáky se ale přinejmenším zatím věnuje méně pozornosti.

Aby tento fenomén lépe pochopil, shromáždil hlavní autor výzkumu Taylor Barnes údaje o požárech po celých Spojených státech. Spolu se svými kolegy použil službu Google Alerts, aby pomocí dvojic klíčových slov sledoval požáry, které v letech 2014 až 2018 založili ptáci: Například „požár“ a „orel“. Odfiltrovali všechna zjištění nesouvisející s elektrickým vedením.

Vědci pak vyřadili také všechny spekulativní zprávy a věnovali se jen těm, které přinášely jasné důkazy, že příčinou byl pták. Mezi ně mohla patřit například fotografie spálené ptačí mršiny na místě požáru nebo prohlášení odborníka, například hasiče, které podrobně popisovalo předpokládanou příčinu požáru. Nakonec zjišťovali, jestli je nějaké konkrétní prostředí k těmto požárům obzvláště náchylné.

Ohnivá kombinace

Autoři studie našli 44 zpráv o požárech způsobených ptáky a svá zjištění popsali v odborném žurnálu Wildlife Society Bulletin. Dvanáct z nich se vyskytlo v ekologickém regionu, který se rozkládá od jižního Oregonu přes Kalifornii až po severní Mexiko a je ohraničen Tichým oceánem a pohořím Sierra Nevada.

V této oblasti, která je rozmanitou směsicí údolí, kopců a hor, panuje teplé středomořské klima s mírnými a vlhkými zimami po nichž následují horká a suchá léta. A je také náchylná k velkým suchům. Tato kombinace vytváří v zimě velké množství vegetace, která rychle vysychá a stává se potenciálním palivem.

„Proto vidíme mnoho požárů, které dosahují katastrofické úrovně,“ vysvětluje Barnes. Oblast je také hustě osídlena, což může zvýšit pravděpodobnost nežádoucích interakcí mezi městem a divokými zvířaty, jako jsou například velcí dravci (jestřábi, orli a sovy) zasažení elektrickým proudem. 

Požáry zaznamenané ve studii byly obecně malé: většina z nich spálila asi 1,2 hektaru vegetace. Přesto mají potenciál i pro větší rozsah a horší škody, jak ukazují v úvodu popsané požáry v Idahu a Chile.

Elektrické vedení může být hrozbou i pro ptáky

Elektrické vedení nepředstavuje jen nebezpečí požáru, ale také hrozbu pro ptáky. Nedávná studie z Íránu zjistila, že z 235 ptáků usmrcených elektrickým proudem v roce 2018 jich asi patnáct tvořily ohrožené druhy, jako je orel stepní a sup egyptský.

Právě tito velcí dravci jsou elektrickým vedením nejohroženější; mají tak velké rozpětí křídel, že se mohou nejsnadněji dotknout při vzlétnutí více drátů současně. Přitom pro tyto případy existují řešení, jež poměrně spolehlivě ptáky (a v důsledku i krajinu před požáry) chrání.

Elektrárenské společnosti mohou izolovat dráty nebo instalovat hroty, které odrazují od hnízdění; mohly by také vybudovat konstrukce, které umožní bezpečnější hnízdění na transformátorech, nebo umísťovat dráty ještě dál od sebe. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 18 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...