Elektřinou spálení ptáci mohou zakládat požáry, ukázal americký výzkum

Přírodovědci upozornili na přehlížený problém: za řadu požárů mohou umírající ptáci, kteří se vznítí, když se neopatrně dotknou elektrického vedení. Nová studie poprvé dokázala popsat, kolik takových případů je a co je spojuje.

V roce 2014 zasáhl střední Chile lesní požár, který zničil 2500 domů a zabil nejméně třináct lidí. O rok později hořelo v americkém Idahu na ploše více než čtyř tisíc hektarů, což je plocha o rozměrech přibližně celého městského obvodu Slezská Ostrava. Oba požáry měly jedno společné: odborníci se domnívají, že je založili ptáci.

Jak asi každý ví, ptáci rádi vysedávají na elektrickém vedení, které pro ně může být skvělým místem k odpočinku, ale také z něj mohou nečekaně zaútočit na svou kořist. Za normálních okolností sezení na drátu zvířatům nijak neublíží – pokud ovšem neuzavřou elektrický okruh. To znamená, že by se museli nějak dotknout buď dalšího drátu, anebo země.

Pokud se to stane, ptáci se vznítí a podle nové studie tím mohou způsobit požáry, zejména je-li země pod nimi, na kterou padají, hodně vysušená. Vědci popsali, že se to reálně stává a že to v některých oblastech může být hrozbou.

Podle zatím nejobsáhlejší analýzy se takovým způsobem rozhořely ve Spojených státech v letech 2014 až 2018 více než tři desítky požárů. „Ekologické a ekonomické ztráty jsou značné,“ konstatoval pro odborný časopis Science Antoni Margalida, biolog z Pyrenejského institutu ekologie, který studoval dopady požárů způsobených ptáky a dalšími živočichy ve Španělsku, ale na této práci se nepodílel. 

Ptačí požáry jsou přehlížené

Za naprostou většinu lesních požárů ve Spojených státech je zodpovědný člověk. Plameny se ale mohou rozšířit kvůli bleskům či dokonce slunečnímu žáru. Požárům způsobeným ptáky se ale přinejmenším zatím věnuje méně pozornosti.

Aby tento fenomén lépe pochopil, shromáždil hlavní autor výzkumu Taylor Barnes údaje o požárech po celých Spojených státech. Spolu se svými kolegy použil službu Google Alerts, aby pomocí dvojic klíčových slov sledoval požáry, které v letech 2014 až 2018 založili ptáci: Například „požár“ a „orel“. Odfiltrovali všechna zjištění nesouvisející s elektrickým vedením.

Vědci pak vyřadili také všechny spekulativní zprávy a věnovali se jen těm, které přinášely jasné důkazy, že příčinou byl pták. Mezi ně mohla patřit například fotografie spálené ptačí mršiny na místě požáru nebo prohlášení odborníka, například hasiče, které podrobně popisovalo předpokládanou příčinu požáru. Nakonec zjišťovali, jestli je nějaké konkrétní prostředí k těmto požárům obzvláště náchylné.

Ohnivá kombinace

Autoři studie našli 44 zpráv o požárech způsobených ptáky a svá zjištění popsali v odborném žurnálu Wildlife Society Bulletin. Dvanáct z nich se vyskytlo v ekologickém regionu, který se rozkládá od jižního Oregonu přes Kalifornii až po severní Mexiko a je ohraničen Tichým oceánem a pohořím Sierra Nevada.

V této oblasti, která je rozmanitou směsicí údolí, kopců a hor, panuje teplé středomořské klima s mírnými a vlhkými zimami po nichž následují horká a suchá léta. A je také náchylná k velkým suchům. Tato kombinace vytváří v zimě velké množství vegetace, která rychle vysychá a stává se potenciálním palivem.

„Proto vidíme mnoho požárů, které dosahují katastrofické úrovně,“ vysvětluje Barnes. Oblast je také hustě osídlena, což může zvýšit pravděpodobnost nežádoucích interakcí mezi městem a divokými zvířaty, jako jsou například velcí dravci (jestřábi, orli a sovy) zasažení elektrickým proudem. 

Požáry zaznamenané ve studii byly obecně malé: většina z nich spálila asi 1,2 hektaru vegetace. Přesto mají potenciál i pro větší rozsah a horší škody, jak ukazují v úvodu popsané požáry v Idahu a Chile.

Elektrické vedení může být hrozbou i pro ptáky

Elektrické vedení nepředstavuje jen nebezpečí požáru, ale také hrozbu pro ptáky. Nedávná studie z Íránu zjistila, že z 235 ptáků usmrcených elektrickým proudem v roce 2018 jich asi patnáct tvořily ohrožené druhy, jako je orel stepní a sup egyptský.

Právě tito velcí dravci jsou elektrickým vedením nejohroženější; mají tak velké rozpětí křídel, že se mohou nejsnadněji dotknout při vzlétnutí více drátů současně. Přitom pro tyto případy existují řešení, jež poměrně spolehlivě ptáky (a v důsledku i krajinu před požáry) chrání.

Elektrárenské společnosti mohou izolovat dráty nebo instalovat hroty, které odrazují od hnízdění; mohly by také vybudovat konstrukce, které umožní bezpečnější hnízdění na transformátorech, nebo umísťovat dráty ještě dál od sebe.