Středověký mor přišel z Kyrgyzstánu, ne z Číny, ukázala nová studie

Dýmějový mor, který ve středověku zahubil nemalou část evropského obyvatelstva, pocházel z Kyrgyzstánu, a nikoliv z Číny, jak se dosud tvrdilo. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature.

Archeologové a badatelé z univerzit ve Stirlingu a Tübingenu a z Institutu Maxe Plancka v Lipsku analyzovali sedm hrobů na hřbitově ze 14. století u jezera Issyk-kul.

Podle nápisů na náhrobních kamenech lidé uložení v těchto hrobech zemřeli v letech 1338 a 1339, což je zhruba deset let předtím, než se mor projevil v Evropě. Díky analýze DNA vědci zjistili, že mrtví se nakazili bakterií yersinia pestis. Počet lidí pochovaných na hřbitově podle vědců dokládá, že tato komunita, která se zabývala mimo jiné dálkovým obchodem, čelila velké nadúmrtnosti několik let před tím, než mor zasáhl Starý svět.

Snímky morové bakterie Yersinia pestis pod elektronovým mikroskopem
Zdroj: NIAID

Na základě analýzy DNA se vědci domnívají, že bakterie objevené v Kyrgyzstánu patří k nejstarším kmenům bakterie, jež byly na počátku středověké morové epidemie. Přenos bakterie na člověka způsobili podle badatelů svišti. Kmeny bakterií yersinia pestis pak začaly rychle mutovat. Podle autorů studie stojí Kyrgyzstán na počátku velké diverzifikace bakterie moru.

Podle odhadů demografů a historiků morová vlna známá jako černá smrt zahubila ve 14. a 15. století až třetinu evropského obyvatelstva. „Černá smrt mě vždy velmi zajímala a jedním z mých snů bylo odhalit tajemství jejího původu,“ uvedl Phil Slavin, jeden z autorů výzkumu. Dlouho se přitom tvrdilo, že mor byl zavlečen do Evropy z Číny skrze dálný obchod, aniž pro toto tvrzení existovaly věrohodné vědecké podklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
před 2 hhodinami

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 5 hhodinami

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
před 8 hhodinami

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
před 8 hhodinami

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
před 23 hhodinami

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
včera v 15:13‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
včera v 14:40‌‌

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
včera v 12:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.