Středověký mor přišel z Kyrgyzstánu, ne z Číny, ukázala nová studie

Dýmějový mor, který ve středověku zahubil nemalou část evropského obyvatelstva, pocházel z Kyrgyzstánu, a nikoliv z Číny, jak se dosud tvrdilo. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature.

Archeologové a badatelé z univerzit ve Stirlingu a Tübingenu a z Institutu Maxe Plancka v Lipsku analyzovali sedm hrobů na hřbitově ze 14. století u jezera Issyk-kul.

Podle nápisů na náhrobních kamenech lidé uložení v těchto hrobech zemřeli v letech 1338 a 1339, což je zhruba deset let předtím, než se mor projevil v Evropě. Díky analýze DNA vědci zjistili, že mrtví se nakazili bakterií yersinia pestis. Počet lidí pochovaných na hřbitově podle vědců dokládá, že tato komunita, která se zabývala mimo jiné dálkovým obchodem, čelila velké nadúmrtnosti několik let před tím, než mor zasáhl Starý svět.

Snímky morové bakterie Yersinia pestis pod elektronovým mikroskopem
Zdroj: NIAID

Na základě analýzy DNA se vědci domnívají, že bakterie objevené v Kyrgyzstánu patří k nejstarším kmenům bakterie, jež byly na počátku středověké morové epidemie. Přenos bakterie na člověka způsobili podle badatelů svišti. Kmeny bakterií yersinia pestis pak začaly rychle mutovat. Podle autorů studie stojí Kyrgyzstán na počátku velké diverzifikace bakterie moru.

Podle odhadů demografů a historiků morová vlna známá jako černá smrt zahubila ve 14. a 15. století až třetinu evropského obyvatelstva. „Černá smrt mě vždy velmi zajímala a jedním z mých snů bylo odhalit tajemství jejího původu,“ uvedl Phil Slavin, jeden z autorů výzkumu. Dlouho se přitom tvrdilo, že mor byl zavlečen do Evropy z Číny skrze dálný obchod, aniž pro toto tvrzení existovaly věrohodné vědecké podklady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 19 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled