Padesátistupňová vedra jsou budoucnost regionu. Indie a Pákistán se musí rychle adaptovat

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Indie zažila nejteplejší březen za 120 let vedení teplotních záznamů, načež přišel nejteplejší duben v dějinách Pákistánu i některých částí Indie. V obou zemích teploty v posledních týdnech opakovaně překonávaly 45 stupňů Celsia, v Pákistánu místy stanice zaznamenaly i více než padesát stupňů. Rekordní vedra způsobila kolaps pákistánského ledovce a následné záplavy, v Indii mimo jiné poničila úrodu pšenice, což vyústilo v zákaz exportu suroviny.

„Je to náznak toho, co přijde,“ upozornila klimatoložka z technologického institutu v Bombaji Arpita Mondalová.

Počasí letošního jara analyzovala společně s kolegy z různých zemí sdruženými v iniciativě World Weather Attribution, která v posledních letech vyhodnocuje spojitost mezi klimatickou změnou a konkrétními událostmi, jako jsou mimořádná vedra nebo extrémní srážky. Skupina na základě analýzy historických meteorologických dat usuzuje, že dlouhé a geograficky rozsáhlé vlny veder takto brzy v roce jsou vzácným jevem, který přichází jednou za století. Tak tomu alespoň bylo doposud.

Každé tři roky, odhadují britští meteorologové

Kvůli aktuální úrovni oteplení klimatu, která je důsledkem lidských aktivit, jsou nicméně taková vedra až třicetkrát pravděpodobnější, uvádí World Weather Attribution. Kdyby teplotní nárůst ve srovnání s předindustriální érou stoupl ze současných asi 1,1 stupně Celsia na dva stupně, pak by údajně úkazy tohoto typu mohly přicházet dvakrát za století nebo až jednou za pět let.

Podle agentury AP jsou navíc tyto odhady konzervativní. Analýza britské meteorologické služby zveřejněná minulý týden uvádí, že klimatické změny zvýšily pravděpodobnost jarní vlny veder v Indii a Pákistánu stonásobně. Teploty okolo 50 stupňů Celsia podle britských meteorologů hrozí každé tři roky.

Sílící vedra jsou experty považována za nejnebezpečnější projev změn klimatu, neboť mohou delší dobu zasahovat velká území s miliony obyvatel. Úřady v Indii a Pákistánu v souvislosti v souvislosti s extrémně teplým počasím evidují devadesát úmrtí, podle AP je ale skutečný počet obětí pravděpodobně vyšší.

Následkům se dá předejít

I když k určitým ztrátám v důsledku extrémního horka podle World Weather Attribution nevyhnutelně dojde, je zavádějící předpokládat, že dopady jsou nevyhnutelné.

Snížení úmrtnosti může pomoci přizpůsobení extrémním teplotám, zejména pomocí moderních technologií. Předcházet zbytečným obětem mohou akční plány pro horko, které zahrnují aktuální včasná varování a opatření, ale také zvyšování povědomí o tom, jak velkou zdravotní hrozbu mohou vedra představovat. Důležité jsou i investice do podpůrných veřejných služeb, například zajištění dostatku pitné vody na veřejných prostranstvích.

Zavádění takových opatření je v Indii podle World Weather Attribution pozoruhodně rychlé a také značně účinné – v současné době jsou funkční už asi ve 130 městech a obcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...