Padesátistupňová vedra jsou budoucnost regionu. Indie a Pákistán se musí rychle adaptovat

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Indie zažila nejteplejší březen za 120 let vedení teplotních záznamů, načež přišel nejteplejší duben v dějinách Pákistánu i některých částí Indie. V obou zemích teploty v posledních týdnech opakovaně překonávaly 45 stupňů Celsia, v Pákistánu místy stanice zaznamenaly i více než padesát stupňů. Rekordní vedra způsobila kolaps pákistánského ledovce a následné záplavy, v Indii mimo jiné poničila úrodu pšenice, což vyústilo v zákaz exportu suroviny.

„Je to náznak toho, co přijde,“ upozornila klimatoložka z technologického institutu v Bombaji Arpita Mondalová.

Počasí letošního jara analyzovala společně s kolegy z různých zemí sdruženými v iniciativě World Weather Attribution, která v posledních letech vyhodnocuje spojitost mezi klimatickou změnou a konkrétními událostmi, jako jsou mimořádná vedra nebo extrémní srážky. Skupina na základě analýzy historických meteorologických dat usuzuje, že dlouhé a geograficky rozsáhlé vlny veder takto brzy v roce jsou vzácným jevem, který přichází jednou za století. Tak tomu alespoň bylo doposud.

Každé tři roky, odhadují britští meteorologové

Kvůli aktuální úrovni oteplení klimatu, která je důsledkem lidských aktivit, jsou nicméně taková vedra až třicetkrát pravděpodobnější, uvádí World Weather Attribution. Kdyby teplotní nárůst ve srovnání s předindustriální érou stoupl ze současných asi 1,1 stupně Celsia na dva stupně, pak by údajně úkazy tohoto typu mohly přicházet dvakrát za století nebo až jednou za pět let.

Podle agentury AP jsou navíc tyto odhady konzervativní. Analýza britské meteorologické služby zveřejněná minulý týden uvádí, že klimatické změny zvýšily pravděpodobnost jarní vlny veder v Indii a Pákistánu stonásobně. Teploty okolo 50 stupňů Celsia podle britských meteorologů hrozí každé tři roky.

Sílící vedra jsou experty považována za nejnebezpečnější projev změn klimatu, neboť mohou delší dobu zasahovat velká území s miliony obyvatel. Úřady v Indii a Pákistánu v souvislosti v souvislosti s extrémně teplým počasím evidují devadesát úmrtí, podle AP je ale skutečný počet obětí pravděpodobně vyšší.

Následkům se dá předejít

I když k určitým ztrátám v důsledku extrémního horka podle World Weather Attribution nevyhnutelně dojde, je zavádějící předpokládat, že dopady jsou nevyhnutelné.

Snížení úmrtnosti může pomoci přizpůsobení extrémním teplotám, zejména pomocí moderních technologií. Předcházet zbytečným obětem mohou akční plány pro horko, které zahrnují aktuální včasná varování a opatření, ale také zvyšování povědomí o tom, jak velkou zdravotní hrozbu mohou vedra představovat. Důležité jsou i investice do podpůrných veřejných služeb, například zajištění dostatku pitné vody na veřejných prostranstvích.

Zavádění takových opatření je v Indii podle World Weather Attribution pozoruhodně rychlé a také značně účinné – v současné době jsou funkční už asi ve 130 městech a obcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 53 mminutami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 2 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 12 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 19 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 22 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026
Načítání...