Padesátistupňová vedra jsou budoucnost regionu. Indie a Pákistán se musí rychle adaptovat

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Indie zažila nejteplejší březen za 120 let vedení teplotních záznamů, načež přišel nejteplejší duben v dějinách Pákistánu i některých částí Indie. V obou zemích teploty v posledních týdnech opakovaně překonávaly 45 stupňů Celsia, v Pákistánu místy stanice zaznamenaly i více než padesát stupňů. Rekordní vedra způsobila kolaps pákistánského ledovce a následné záplavy, v Indii mimo jiné poničila úrodu pšenice, což vyústilo v zákaz exportu suroviny.

„Je to náznak toho, co přijde,“ upozornila klimatoložka z technologického institutu v Bombaji Arpita Mondalová.

Počasí letošního jara analyzovala společně s kolegy z různých zemí sdruženými v iniciativě World Weather Attribution, která v posledních letech vyhodnocuje spojitost mezi klimatickou změnou a konkrétními událostmi, jako jsou mimořádná vedra nebo extrémní srážky. Skupina na základě analýzy historických meteorologických dat usuzuje, že dlouhé a geograficky rozsáhlé vlny veder takto brzy v roce jsou vzácným jevem, který přichází jednou za století. Tak tomu alespoň bylo doposud.

Každé tři roky, odhadují britští meteorologové

Kvůli aktuální úrovni oteplení klimatu, která je důsledkem lidských aktivit, jsou nicméně taková vedra až třicetkrát pravděpodobnější, uvádí World Weather Attribution. Kdyby teplotní nárůst ve srovnání s předindustriální érou stoupl ze současných asi 1,1 stupně Celsia na dva stupně, pak by údajně úkazy tohoto typu mohly přicházet dvakrát za století nebo až jednou za pět let.

Podle agentury AP jsou navíc tyto odhady konzervativní. Analýza britské meteorologické služby zveřejněná minulý týden uvádí, že klimatické změny zvýšily pravděpodobnost jarní vlny veder v Indii a Pákistánu stonásobně. Teploty okolo 50 stupňů Celsia podle britských meteorologů hrozí každé tři roky.

Sílící vedra jsou experty považována za nejnebezpečnější projev změn klimatu, neboť mohou delší dobu zasahovat velká území s miliony obyvatel. Úřady v Indii a Pákistánu v souvislosti v souvislosti s extrémně teplým počasím evidují devadesát úmrtí, podle AP je ale skutečný počet obětí pravděpodobně vyšší.

Následkům se dá předejít

I když k určitým ztrátám v důsledku extrémního horka podle World Weather Attribution nevyhnutelně dojde, je zavádějící předpokládat, že dopady jsou nevyhnutelné.

Snížení úmrtnosti může pomoci přizpůsobení extrémním teplotám, zejména pomocí moderních technologií. Předcházet zbytečným obětem mohou akční plány pro horko, které zahrnují aktuální včasná varování a opatření, ale také zvyšování povědomí o tom, jak velkou zdravotní hrozbu mohou vedra představovat. Důležité jsou i investice do podpůrných veřejných služeb, například zajištění dostatku pitné vody na veřejných prostranstvích.

Zavádění takových opatření je v Indii podle World Weather Attribution pozoruhodně rychlé a také značně účinné – v současné době jsou funkční už asi ve 130 městech a obcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...