Podmořské kabely mohou odhalovat zemětřesení a tsunami

Podmořská zemětřesení lidstvo stále ještě přes veškerý pokrok nedokáže příliš dobře zaznamenávat ani předpovídat. Přitom existuje síť, která by se pro tyto účely dala výborně využít. Mezinárodní vědecký tým teď otestoval nový způsob, jak využít podmořské kabely.

Tým vědců z Národní fyzikální laboratoře a Edinburské univerzity, společnosti Google a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica vyvinul způsob, jak využít síť existujících podmořských optických kabelů k odhalení zemětřesení, která vznikají pod mořem. Vědci svůj vynález popsali v odborném časopise Science.

Už od 60. let dvacátého století experti věděli, že kabely se dají používat k detekci. Tehdy vědci popsali, že by se daly využít například k odhalování nepřátelských ponorek, ale teoreticky i pro odhalení podmořských zemětřesení.

Pokládání transatlantického kabelu
Zdroj: Wikimedia Commons

Tato myšlenka nezapadla, naopak, před několika lety ji vědci díky technickému pokroku významně vylepšili. Roku 2019 nainstalovali kabel v Montereyském zálivu v Kalifornii, po němž vysílali světelné impulsy a sledovali, jak se signál mění v důsledku seismické aktivity.

Jiný tým z Kalifornského technologického institutu ve spolupráci se společností Google zase vyzkoušel, jak podobného efektu dosáhnout v běžných podmořských telekomunikačních kabelech, jichž jsou oceány plné.

V nové studii vědci právě tuto myšlenku rozšířili tím, že se podívaly na to, jak by přesnost mohly vylepšit takzvané opakovače, které jsou součástí kabelového systému.

Jak zahlédnout zemětřesení

Opakovače se používají k vysílání signálů na velké vzdálenosti přes oceánské dno – poslouchají signál, zesilují ho a předávají dál. Pro usnadnění udržování provozu jsou vybavené systémy pro zpětné vysílání signálů.

Vědci v novém výzkumu posílali světlo kabelem, jenž spojuje Velkou Británii s Kanadou, a studovali signály, které opakovače posílaly zpět. Zjistili, že jsou schopni nejen zaznamenat seismickou aktivitu, ale také ji dost přesně lokalizovat. Výzkumníci byli schopni detekovat malé zemětřesení s původem poblíž Peru a další poblíž Indonésie. Zjistili, že kabel je natolik citlivý, že zachytil i šum pohybujících se oceánských proudů.

Autoři doplňují, že je třeba provést ještě další analýzy, aby se zjistilo, jestli by tento systém mohl poskytnout i odhady síly podmořských zemětřesení. Současně je třeba provést další analýzu signálů, aby bylo možné zjistit více o rozdílech mezi událostmi neškodnými a těmi, které představují nebezpečí.

Celkově jsou ale autoři studie z výsledků nadšení. Jejich nálezy by mohly výrazně vylepšit schopnost lidstva předvídat ničivé události. Kabely sice „jen“ zachycují aktivní otřesy, ale i to se dá využít pro předpovědi. Řada destruktivních zemětřesení se totiž projevuje slabšími prvotními otřesy – například zemětřesné roje mohou předcházet intenzivnější sopečné aktivitě. Otřesy dna také mohou naznačovat, že dojde k pohybům zemských desek, které bývají příčinou vln tsunami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...