Hlas matky během dospívání ztrácí sílu. Mozek tím teenagery připravuje na budoucnost

Řada rodičů se diví, jak moc se jejich potomci mění při dospívání. Některým se zdá, že je jejich děti snad vůbec neposlouchají. Nová studie dokazuje, že to není tak daleko od pravdy – děti během dospívání totiž opravdu přicházejí o schopnost vnímat své matky více než jiné lidi.

Tým vědců ze Stanfordovy univerzity zjistil, že přibližně ve třinácti letech začíná mozek dospívajících silněji reagovat na hlasy, které nepatří jejich matkám. V článku, který vyšel v odborném časopisu The Journal of Neuroscience, skupina popsala, že je to důležité pro proměnu dětí v dospělé.

Už v roce 2016 stejný tým vědců zkoumal, jak děti reagují na hlasy svých matek. Tehdy zjistili, že ratolesti dokážou nejen přesně rozpoznat hlas své matky, ale ten zároveň aktivuje i oblast mozku zodpovědnou za zpracovávání informací. Zjednodušeně řečeno to znamená, že slova matky jsou pro dětský mozek důležitější než slova kohokoliv jiného.



Teď vědci provedli podobné testy na mozcích dospívajících. V novém experimentu nejprve nahrávali matky, které říkaly nesmyslná slova. V druhé fázi potom tyto záznamy přehrávali jejich dospívajícím potomkům – spolu s dalšími náhodnými zvuky a hlasy neznámých lidí – a zároveň je sledovali pomocí funkční magnetické rezonance, která umí zvýraznit části mozku, které jsou zrovna aktivní.

Výsledky potvrzují zkušenosti rodičů

Zjistili, že dospívající stále přesně rozeznávali hlasy svých matek, na tom se nic v průběhu věku neměnilo. Ale když dosáhli určitého věku, zpravidla kolem 13 až 14 let, jejich mozek už na ně reagoval s menší intenzitou. A naopak silnější odezvu vyvolaly hlasy jiných lidí. Postupem času se tedy tato oblast mozku stávala méně specializovanou na matčin hlas.

Tato práce pomáhá potvrdit teorie, které naznačují, že lidský mozek se vyvíjí tak, aby reagoval na měnící se prostředí kolem něj. Jak dítě dospívá do puberty, musí se naučit, jak být společenštějším tvorem. Mozek v tomto procesu pomáhá tím, že věnuje méně pozornosti matce.

O to více se ale specializuje na to, aby byl vnímavý vůči přátelům, spolužákům a dalším sociálním kontaktům, které pro mladého člověka budou mít v budoucnu čím dál větší význam než rodiče.

Jako mozek mimozemšťana

Mozky dospívajících procházejí mnoha změnami. Teprve nedávno se vědci dokázali díky novým moderním technologiím podívat na to, jakým způsobem se mění jejich vnímání reality.

Jedna taková studie před několika lety například popsala, že teenageři neumí pracovat dobře s riziky – jejich mozek jim totiž neumožňuje v tomto období jejich života plně využívat centrum odměn a trestů. Podle hlavního autora této studie Williama Faulknera je to ale přirozené a evolučně logické, nedostatek je totiž pro dospívající výhodný. „Nemůžete se vydat na plavbu k novým horizontům, když nemáte odvahu odrazit se od břehu…,“ komentoval zjištění vědec.

V jiném výzkumu pomocí magnetické rezonance zase vědci zjistili, že náctiletí při dospívání stále méně vnímají i autoritativní a hlasité tóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 5 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 7 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 23 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...