Pokud chce Rusko na Ukrajině udržet ofenzivní povahu operace, musí podle Pavla Crhonka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany doplnit zásoby. Schopnosti jeho logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti.
Ruská logistika válku na Ukrajině nezvládá. Slabinou je závislost na železnici i zastaralost
Rusko zaútočilo na Ukrajinu před dvěma týdny. Podle dostupných zdrojů má jeho armáda při postupu potíže právě i v logistice. Podle Crhonka je dlouhodobě budována spíše s ohledem na „aktivní obranu“. Má sice vysokou schopnost bojovat na vlastním území nebo v blízkosti svých hranic, chybí jí ale schopnosti podporovat trvalou pozemní ofenzivu bez operační pauzy.
Tvrzení podle něj podporuje několik faktorů. Za prvé je to vysoká závislost ozbrojených sil na železnici. „Rusko je jedinečné v tom, že má železniční brigády a z logistického hlediska jsou ruské síly vázány na železnici od továrny po armádní sklad a pokud možno až na úroveň divize/brigády. Žádný jiný evropský národ nevyužívá železnice v takové míře,“ uvedl Crhonek.
V neprospěch využití železnice k možnému zásobování podle něj hovoří především její vysoká zranitelnost, jak se přesvědčili už Němci za druhé světové války. To znamená, že schopnost ruské armády podporovat zásobovací cyklus po železnici podle Crhonka končí na hranicích země. Za hranicemi vlastní železniční sítě je pak vojsko nucené spoléhat se především na zranitelné nákladní automobily.
Druhým faktorem hovořícím v neprospěch logistiky ruských jednotek je jejich velikost a množství, kdy schopnosti logistických jednotek jsou nižší, než je standardem v NATO. Z toho vyplývá omezená možnost přepravy materiálu, ať už jde o munici, pohonné hmoty nebo potraviny. S využíváním těžké techniky, jako je dělostřelectvo, raketová nebo tanková technika, se množství přepravovaných zásob k zabezpečení podpory ofenzivních sil navíc dramaticky zvětšuje.
Ukrajinci přesně vědí, na jaké cíle se vyplatí útočit
Třetím faktorem je podle experta taktika ukrajinských sil, které se zaměřují právě na ničení logistických a zásobovacích konvojů. „Již z povahy působnosti zásobovacích vozidel, která ve valné většině nejsou obrněná, navíc přepravující vysoce explozivní nebo hořlavé materiály, jako je například munice a pohonné hmoty, představují obecně v každém konfliktu 'snadný' cíl. Tím zásadně snižují schopnosti ruské logistiky účinně podporovat jejich manévrové jednotky,“ uvedl Crhonek.
Jako další faktor expert zmiňuje přímo zásobování palivem a vodou, kdy každá ruská logistická brigáda má pro tyto účely takzvaný taktický potrubní prapor. Ty mají podle Crhonka nižší propustnost než stejné jednotky v NATO, ale mohou být rozmístěny do tří až čtyř dnů po obsazení nového terénu. Do té doby jsou pro operační zásobování zapotřebí právě nákladní automobily s pohonnými hmotami. „Je otázkou, jakým způsobem lze tyto schopnosti uplatnit právě na Ukrajině vzhledem k již zmiňované zranitelnosti a povaze ofenzivního způsobu vedení konfliktu ze strany Ruska,“ uvedl Crhonek.
Problémy se zásobováním pohonnými hmotami vyvrcholily podle něj pravděpodobně v tažení ruských sil na Kyjev, kdy se mohutná kolona vojenské techniky zastavila asi dvacet kilometrů před metropolí. „Informační zdroje udávají nejen problém s doplněním pohonných hmot, ale navíc s vybitými bateriemi ve vojenské technice, čímž se tato stává nepoužitelná,“ uvedl Crhonek.
Zpomalená armáda
Obecně se podle něj s rostoucí vzdáleností od ruských hranic zvětšuje i takzvané zásobovací rameno a tím se prodlužuje celkový zásobovací cyklus. „Všechny tyto prvky, to znamená velikost logistických/zásobovacích jednotek, množství přepravovaných zásob, zásobovací rameno, navíc umocněno velkou spotřebou všech druhů zásob z důvodu překonávání tvrdého odporu ukrajinských sil, ukazují, že logistika hraje v konfliktu na Ukrajině velkou roli a je jednou z možných příčin, proč ruské síly nepostupují v takovém tempu, jak bylo nejspíš původně plánováno,“ uvedl Crhonek.
Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti sil nasazených při útoku. „V následujících dnech, pokud chce Rusko udržet ofenzivní povahu operace, lze předpokládat zvýšení logistického úsilí k obnově bojeschopnosti ruských sil a doplnění zásob tak, aby vůbec bylo schopné v konfliktu pokračovat,“ dodal Crhonek.
