Ruská logistika válku na Ukrajině nezvládá. Slabinou je závislost na železnici i zastaralost

Pokud chce Rusko na Ukrajině udržet ofenzivní povahu operace, musí podle Pavla Crhonka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany doplnit zásoby. Schopnosti jeho logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu před dvěma týdny. Podle dostupných zdrojů má jeho armáda při postupu potíže právě i v logistice. Podle Crhonka je dlouhodobě budována spíše s ohledem na „aktivní obranu“. Má sice vysokou schopnost bojovat na vlastním území nebo v blízkosti svých hranic, chybí jí ale schopnosti podporovat trvalou pozemní ofenzivu bez operační pauzy.

Tvrzení podle něj podporuje několik faktorů. Za prvé je to vysoká závislost ozbrojených sil na železnici. „Rusko je jedinečné v tom, že má železniční brigády a z logistického hlediska jsou ruské síly vázány na železnici od továrny po armádní sklad a pokud možno až na úroveň divize/brigády. Žádný jiný evropský národ nevyužívá železnice v takové míře,“ uvedl Crhonek.

V neprospěch využití železnice k možnému zásobování podle něj hovoří především její vysoká zranitelnost, jak se přesvědčili už Němci za druhé světové války. To znamená, že schopnost ruské armády podporovat zásobovací cyklus po železnici podle Crhonka končí na hranicích země. Za hranicemi vlastní železniční sítě je pak vojsko nucené spoléhat se především na zranitelné nákladní automobily.

Druhým faktorem hovořícím v neprospěch logistiky ruských jednotek je jejich velikost a množství, kdy schopnosti logistických jednotek jsou nižší, než je standardem v NATO. Z toho vyplývá omezená možnost přepravy materiálu, ať už jde o munici, pohonné hmoty nebo potraviny. S využíváním těžké techniky, jako je dělostřelectvo, raketová nebo tanková technika, se množství přepravovaných zásob k zabezpečení podpory ofenzivních sil navíc dramaticky zvětšuje.

Ukrajinci přesně vědí, na jaké cíle se vyplatí útočit

Třetím faktorem je podle experta taktika ukrajinských sil, které se zaměřují právě na ničení logistických a zásobovacích konvojů. „Již z povahy působnosti zásobovacích vozidel, která ve valné většině nejsou obrněná, navíc přepravující vysoce explozivní nebo hořlavé materiály, jako je například munice a pohonné hmoty, představují obecně v každém konfliktu 'snadný' cíl. Tím zásadně snižují schopnosti ruské logistiky účinně podporovat jejich manévrové jednotky,“ uvedl Crhonek.

Jako další faktor expert zmiňuje přímo zásobování palivem a vodou, kdy každá ruská logistická brigáda má pro tyto účely takzvaný taktický potrubní prapor. Ty mají podle Crhonka nižší propustnost než stejné jednotky v NATO, ale mohou být rozmístěny do tří až čtyř dnů po obsazení nového terénu. Do té doby jsou pro operační zásobování zapotřebí právě nákladní automobily s pohonnými hmotami. „Je otázkou, jakým způsobem lze tyto schopnosti uplatnit právě na Ukrajině vzhledem k již zmiňované zranitelnosti a povaze ofenzivního způsobu vedení konfliktu ze strany Ruska,“ uvedl Crhonek.

Problémy se zásobováním pohonnými hmotami vyvrcholily podle něj pravděpodobně v tažení ruských sil na Kyjev, kdy se mohutná kolona vojenské techniky zastavila asi dvacet kilometrů před metropolí. „Informační zdroje udávají nejen problém s doplněním pohonných hmot, ale navíc s vybitými bateriemi ve vojenské technice, čímž se tato stává nepoužitelná,“ uvedl Crhonek.

Zpomalená armáda

Obecně se podle něj s rostoucí vzdáleností od ruských hranic zvětšuje i takzvané zásobovací rameno a tím se prodlužuje celkový zásobovací cyklus. „Všechny tyto prvky, to znamená velikost logistických/zásobovacích jednotek, množství přepravovaných zásob, zásobovací rameno, navíc umocněno velkou spotřebou všech druhů zásob z důvodu překonávání tvrdého odporu ukrajinských sil, ukazují, že logistika hraje v konfliktu na Ukrajině velkou roli a je jednou z možných příčin, proč ruské síly nepostupují v takovém tempu, jak bylo nejspíš původně plánováno,“ uvedl Crhonek.

Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti sil nasazených při útoku. „V následujících dnech, pokud chce Rusko udržet ofenzivní povahu operace, lze předpokládat zvýšení logistického úsilí k obnově bojeschopnosti ruských sil a doplnění zásob tak, aby vůbec bylo schopné v konfliktu pokračovat,“ dodal Crhonek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 53 mminutami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 19 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...