Letošní zima patřila k nejteplejším v dějinách

Meteorologická zima, která před pár dny skončila, byla velmi teplá. V celorepublikovém průměru byla o víc než 2 °C teplejší, než je dlouhodobý průměr. Výrazně teplejší byla zima v nižších polohách, zato na horách šlo spíš o zimu teplotně průměrnou nebo jen mírně nadprůměrnou.

Ze tří zimních měsíců měl nejvyšší kladnou odchylku, počítáno pro celé Česko, únor (+3,8 °C), teplotně nadprůměrný byl ale i leden (+2,0 °C). Jako teplotně průměrný skončil prosinec (s kladnou odchylkou +0,8 °C).

Za posledních jedenáct let už nebyla teplotně podprůměrná ani jedna zima, což je v souladu s očekávanými dopady změny klimatu působené z většiny lidskou činností. Právě zimní měsíce by se měly oteplovat rychleji. V pražském Klementinu, kde se měří nejdéle z celé České republiky, se s průměrnou teplotou 4,6 °C stala letošní zima dokonce čtvrtou nejteplejší od roku 1775; a to po zimách 2006/2007 (průměrná teplota 5,8 °C), 2019/2020 (5,1 °C) a 2015/2016 (4,9 °C).

Letošní zima v Klementinu
Zdroj: ČHMÚ

Pokud jde o extrémní teploty, ta nejnižší hodnota byla naměřena téměř v polovině zimy, 12. ledna, kdy na šumavské stanici Březník kleslo minimum na -27,7 °C. A  teplotu -27 stupňů jsme zaznamenali ještě jednou, na druhý svátek vánoční, tentokrát ale na severu republiky, na stanici Kořenov, Jizerka, rašeliniště. Celkově byly hlavně leden a únor ve znamení poměrně teplých nocí, kdy minima jen výjimečně klesala pod -10 °C s výjimkou horských mrazových lokalit.

Nejtepleji za uplynulou zimu bylo 17. února, kdy na jižní Moravě na dvou stanicích naměřili 16 °C a víc, v Dyjákovicích 16,2 °C, v Brodě nad Dyjí 16,0 °C. Za připomenutí rozhodně stojí i extrémně teplý přelom roku: 1. ledna byla na 182 stanicích naměřena teplota alespoň 10 °C. Nejvyšší maximum v první den roku 15,7 °C zaznamenali v Kopistech (u Mostu), v Žatci to bylo rovných 15 °C.

Málo sněhu v zimě, málo vody pro přírodu na jaře

A jak vypadala zima srážkově? Regionálně velmi rozdílně. Důvodem bylo převažující západní proudění, často se silnějším větrem, kdy se výrazněji uplatňují takzvaná orografická zesílení srážek. To znamená, že na horách, zejména na návětrných svazích, pak spadne výrazně víc srážek než v nižších polohách. A právě letošní zimní srážky to dobře ilustrují – v závětří Krušných hor, na stanici Strojetice, měli jen 31,5 mm, zatímco na krkonošských Dvoračkách naměřili 758,3 mm.

Měsíční odchylky
Zdroj: ČT24

Pro nižší a střední polohy to ale často znamenalo srážkově podprůměrnou zimu. Zejména na střední a severovýchodní Moravě, ve Slezsku a místy i v jihozápadní polovině Čech spadlo méně než 70 procent obvyklého množství vody. Rozdíly napříč republikou byly nejdramatičtější v únoru. Zatímco Liberecký kraj zaznamenal víc než dvojnásobné množství, v Jihomoravském kraji spadla sotva polovina.

Poměrně vysoké teploty znamenaly pro nížiny málo sněhu. Jen v prosinci jsme zaznamenali několik epizod s vydatnějším sněžením (a je nutno podotknout, že hlavně na Moravě sněžilo vydatně už koncem listopadu), zejména 9. a 26. prosince, kdy i v nížinách napadlo často 5 až 10 centimetrů, ojediněle i víc. Koncem minulého roku sníh kromě hor roztál a pak už se v nížinách déletrvající sněhová pokrývka nevytvořila.

Suchý únor
Zdroj: ČT24

Na horách se po oblevě z přelomu roku začala sněhová pokrývka postupně navyšovat během ledna, což pokračovalo i během února. Na Černé hoře v Krkonoších a Blatném vrchu na Šumavě během druhé poloviny února výška sněhu přesáhla 180 cm. Na horách se tedy nakonec sněhová a lyžařská sezona vcelku vydařila a ještě pár týdnů bude s ohledem na očekávaný vývoj počasí nejspíš pokračovat.

V nížinách a ve středních polohách ale chybějící sníh a podprůměrné srážky především v únoru vyvolávají určité obavy o dostatek vláhy na začátku vegetačního období.

Srážkové odchylky v zimě
Zdroj: ČHMÚ
Srážky během letošní zimy
Zdroj: ČHMÚ

Letošní zima přinesla i některé zajímavé jevy – jednak se v několika dnech objevily zimní bouřky, hlavně na západě a severu Čech dokonce i v několika dnech. Výrazné sněžení na podružné studené frontě 20. ledna vedlo k hromadné nehodě na dálnici D5. Často jsme se taky potýkali se silným větrem, kdy Evropu včetně střední zasáhlo několik hlubokých tlakových níží, například Malik, Dudley, Eunice nebo Franklin. Vyžádaly si mnohamilionové škody a výrazně ovlivnily dopravu i energetiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 6 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 10 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 10 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
včera v 20:35

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...