Evropské země masivně rozvolňují. Opírají se o vysokou proočkovanost

Varianta omikron zasáhla svět ze všech covidových vln zatím nejsilněji, co se týká počtu nakažených. Nevedla už ale k přehlcení nemocnic, proto řada států začala rozvolňovat svá epidemická opatření. Některé se tak téměř vrací k životu před pandemií. Země, které rozvolňují nejvíc, spojuje vysoká proočkovanost.

Země, které ruší proticovidová opatření, se shodují na tom, že covid-19 pro ně v současné době nepředstavuje hrozbu. Proto není zapotřebí zatěžovat občany omezeními, která snižují jejich svobodu a kvalitu života.

Hlavním argumentem, o který se opírají, je vysoká proočkovanost, která brání tomu, aby kolabovaly nemocnice, nebo umíralo velké množství lidí. Na základě dostupných studií navíc vakcíny prokazatelně výrazně snižují také pravděpodobnost takzvaného dlouhého covidu, takže není zapotřebí obávat se dlouhodobých dopadů.

Nejnověji se pro zrušení opatření rozhodlo 3. února Švédsko. Dojde k tomu příští týden, a to  včetně očkovacích pasů i omezení hromadných akcí a zkrácené otvírací doby restaurací. Podle švédské televize SVT to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Švédsko se tak přidalo k dalším evropským zemím, které se k tomuto kroku rozhodly už dříve.

Dánsko

Tato země jako jeden z prvních členů Evropské unie zrušila prakticky všechna opatření proti šíření koronaviru od 1. února. Kodaň už covid-19 nepovažuje za nemoc kriticky nebezpečnou pro společnost.

Dánové proto od začátku února nemusejí nosit roušky ve veřejné dopravě ani v obchodech a nepotřebují covidový pas ke vstupu do restaurací a kaváren. V Dánsku se mohou znovu otevřít noční kluby a restaurace mají opět neomezenou otvírací dobu s možností podávání alkoholu. 

Ruší se také pravidlo o rozestupech, takže se mohou konat hromadné akce a obchody nemusejí omezovat počet zákazníků uvnitř. Roušky se doporučují jen ve zdravotnických zařízeních a v domech s pečovatelskou službou.

Poradce dánské vlády v otázkách covidu Michael Bang Petersen na Twitteru vysvětlil, proč si jeho země troufla na tento krok: počty pozitivních případů jsou sice extrémní, stoupá také množství lidí v nemocnicích, ale klesá počet osob na jednotkách intenzivní péče.

Dánové se covidu nebojí. Lednový průzkum prokázal, že mají větší obavy z lockdownů než z nemoci samotné. Podle Petersena „jsou Dánové vysoce proočkovaní – a naše údaje ukazují, že jejich důvěra ve vakcíny je vysoká. Očkováno je 81 procent celé populace a 61 procent populace podstoupilo posilovací vakcínu.“ Vakcíny jsou v zemi k dispozici i pro děti od pěti let.

Francie

Podle oznámení premiéra Jeana Castexe z 20. ledna bude Francie během února postupně uvolňovat protikoronavirová opatření. Od 2. února se zmírnila pravidla týkající se práce z domova, zrušily se limity pro počet účastníků sportovních a zábavních akcí a povinnost nosit i venku ochranu nosu a úst.

Další fáze rozvolňování nastane od 16. února, kdy si návštěvníci kin budou moci ke sledování filmu koupit občerstvení. Znovu otevřít také budou smět noční kluby. Od 7. února se ale lidé bez potvrzení o očkování nebo o prodělání covidu-19 nedostanou do restaurací, kaváren, kin nebo dálkových vlaků. Už k tomu nebude stačit negativní test.

I na zrušení těchto pravidel se už ale Francie chystá. „Až budeme mít prázdné jednotky intenzivní péče… nebo aspoň až nebudeme dále muset rušit plánované zákroky a nepřijde nová varianta, bude přínosnost očkovacích pasů sporná,“ řekl ministr zdravotnictví Olivier Véran v televizi BFM. Francie je podle něho tomuto okamžiku ještě hodně vzdálená. Současně uvedl, že jeho země se bude přesně držet kalendáře rozvolňování, a to i v případě, kdyby začal počet případů v nemocnicích klesat rychleji.

Irsko

Od 22. ledna Irsko zrušilo téměř všechna dosavadní omezení. Opět se mohly plně otevřít hospody, restaurace a diskotéky a jejich návštěvníci už nemusejí prokazovat očkování nebo dodržovat rozestupy. Venkovní i vnitřní akce se mohou konat bez omezení kapacity. Nejméně do konce února ale zatím zůstane v platnosti povinnost nosit roušky v prostředcích veřejné dopravy a v obchodech.

Od pondělí 24. ledna také přestala platit povinnost využívat možnost práce z domova tam, kde je to možné.

Některá opatření ale platí až do konce února. Pro mezinárodní cesty jsou zapotřebí potvrzení o očkování nebo prodělané nemoci, ve veřejné dopravě či v obchodech zůstává v platnosti nošení roušek a respirátorů a dál platí i opatření ve školách.

Izrael

Izraelská vláda zrušila od začátku února podmínku předložit takzvané zelené covidové pasy pro vstup na místa, kde se schází více lidí. V hotelích, zábavních podnicích, restauracích a tělocvičnách nebo kinech se nepožadují od návštěvníků dokonce už od neděle 30. ledna.

Zůstanou ale v platnosti pro rizikové akce, za které označuje izraelská vláda svatby nebo večírky. V zemi se už 11. ledna zkrátila z deseti na sedm dní doba izolace pro lidi nakažené koronavirem, kteří nevykazují příznaky covidu. A vláda už dříve zrušila rozsáhlá cestovní omezení, ve středu 26. ledna schválila ukončení povinné karantény školáků, kteří přišli do kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem, úprava vstoupila v platnost o den později.

Země se pro rozvolnění rozhodla přes rekordní počet hospitalizovaných – argumentem je, že před omikronem se nedá uniknout a je tedy užitečné chránit už jen ty nejzranitelnější.

Nizozemsko

Nizozemsko od 26. ledna uvolnilo další protiepidemická opatření, podobně jako Dánsko navzdory rekordním počtům nově nakažených. Od tohoto data mohly znovu otevřít restaurace, bary i divadla, mají ale omezenou povolenou provozní dobu – pouze do desáté večer. Zákazníci se přitom musí prokázat dokončeným očkováním, zotavením z covidu-19 nebo aktuálním negativním testem.

Lidem se otevřely také zábavní parky, zoologické zahrady a sportovní utkání. Přes rekordní počty nových koronavirových nákaz experti tvrdí, že nyní převládající varianta omikron „má méně závažný klinický obraz“ než delta, která způsobila předchozí epidemickou vlnu, a umožňuje tak uvolnění přísné uzávěry, která v zemi platila od poloviny prosince.

Norsko

Na základě oznámení norského premiéra Jonase Gahra Störeho ze 2. února země s okamžitou platností zrušila většinu dosavadaních protipandemických opatření. Lidé už nemusí povinně pracovat z domova, ruší se také limit deseti osob pro návštěvy v domácnostech.

Norská vláda vsadila nyní zejména na doporučení, současně ale varovala, že opatření se mohou kdykoliv vrátit. Bary a restaurace teď mohou opět podávat alkohol i po jedenácté hodině večerní. V místech, kde je větší koncentrace lidí, by podle premiéra veřejnost měla nadále nosit roušky a dodržovat rozestupy.

Slovensko

Země od 4. února nebude vyžadovat karanténu vedle očkovaných už ani od cestujících, kteří v posledních 180 dnech prodělali covid. Pro neočkované se délka izolace po vstupu do země zkrátí na pět dnů z nynějších deseti. Karanténu zároveň bude možné ukončit i dříve, a to negativním testem. Už 10. ledna byl na Slovensku zrušen zákaz nočního vycházení.

Nouzový stav a zákaz vycházení s výjimkami zavedl kabinet premiéra Eduarda Hegera loni v listopadu kvůli přetíženým nemocnicím. Od poloviny prosince pak omezení volného pohybu osob platí už jen večer a v noci. Od 25. ledna se v zemi zkrátila obecná délka izolace pro infikované koronavirem a délka karantény jejich blízkých kontaktů shodně na pět z původních deseti dnů.

Od doby, kdy byl omikron před deseti týdny poprvé identifikován, bylo WHO nahlášeno téměř 90 milionů případů covidu-19. Nyní začínáme pozorovat velmi znepokojivý nárůst počtu úmrtí, a to ve většině regionů světa. Je předčasné, aby se jakákoli země vzdávala nebo vyhlašovala vítězství.
Tedros Adhanom Ghebreyesus
generální ředitel Světové zdravotnické organizace

Španělsko

Dva španělské regiony, Katalánsko a Kantábrie, začaly od 20. ledna uvolňovat svá pandemická opatření. Katalánsko zrušilo zákaz nočního vycházení, který platil od jedné do šesté hodiny ranní. Také nově zrušilo s platností od pátku 4. února covidové certifikáty pro vstup do restaurací, barů či posiloven.

Zákaz nočního vycházení zrušila i Kantábrie. Španělské ministerstvo zdravotnictví se už 29. prosince se zástupci regionů dohodlo na zkrácení izolace u nakažených z deseti na sedm dní. Očkovaní lidé po kontaktu s nakaženým nemusejí nově odejít do izolace vůbec, u neočkovaných se karanténa po kontaktu zkrátila rovněž na sedm dní. 

Anglie

Od 27. ledna není v zemi ze zákona povinné nosit roušky ve vnitřních prostorech a lidé se nemusí před vstupem do divadel či hudebních klubů prokazovat covidovými pasy. Majitelé a pořadatelé nicméně stále mají možnost tuto povinnost vyžadovat. Zakrývání obličeje například zůstane povinné v londýnské veřejné dopravě, stejné opatření vyhlásily velké řetězce supermarketů Sainsbury's, Waitrose či Morrisons.

Anglie se tím vrátila k vládnímu „plánu A“ pro boj s koronavirem; zpřísněné restrikce, označované jako „plán B“, zavedla vloni 8. prosince.

Lidé v domovech s pečovatelskou službou také mohou od 28. ledna přijímat neomezený počet návštěv. Vláda již 19. ledna přestala chtít po zaměstnancích, aby upřednostňovali práci z domova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 33 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 5 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 22 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...