Evropské země masivně rozvolňují. Opírají se o vysokou proočkovanost

Varianta omikron zasáhla svět ze všech covidových vln zatím nejsilněji, co se týká počtu nakažených. Nevedla už ale k přehlcení nemocnic, proto řada států začala rozvolňovat svá epidemická opatření. Některé se tak téměř vrací k životu před pandemií. Země, které rozvolňují nejvíc, spojuje vysoká proočkovanost.

Země, které ruší proticovidová opatření, se shodují na tom, že covid-19 pro ně v současné době nepředstavuje hrozbu. Proto není zapotřebí zatěžovat občany omezeními, která snižují jejich svobodu a kvalitu života.

Hlavním argumentem, o který se opírají, je vysoká proočkovanost, která brání tomu, aby kolabovaly nemocnice, nebo umíralo velké množství lidí. Na základě dostupných studií navíc vakcíny prokazatelně výrazně snižují také pravděpodobnost takzvaného dlouhého covidu, takže není zapotřebí obávat se dlouhodobých dopadů.

Nejnověji se pro zrušení opatření rozhodlo 3. února Švédsko. Dojde k tomu příští týden, a to  včetně očkovacích pasů i omezení hromadných akcí a zkrácené otvírací doby restaurací. Podle švédské televize SVT to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Švédsko se tak přidalo k dalším evropským zemím, které se k tomuto kroku rozhodly už dříve.

Dánsko

Tato země jako jeden z prvních členů Evropské unie zrušila prakticky všechna opatření proti šíření koronaviru od 1. února. Kodaň už covid-19 nepovažuje za nemoc kriticky nebezpečnou pro společnost.

Dánové proto od začátku února nemusejí nosit roušky ve veřejné dopravě ani v obchodech a nepotřebují covidový pas ke vstupu do restaurací a kaváren. V Dánsku se mohou znovu otevřít noční kluby a restaurace mají opět neomezenou otvírací dobu s možností podávání alkoholu. 

Ruší se také pravidlo o rozestupech, takže se mohou konat hromadné akce a obchody nemusejí omezovat počet zákazníků uvnitř. Roušky se doporučují jen ve zdravotnických zařízeních a v domech s pečovatelskou službou.

Poradce dánské vlády v otázkách covidu Michael Bang Petersen na Twitteru vysvětlil, proč si jeho země troufla na tento krok: počty pozitivních případů jsou sice extrémní, stoupá také množství lidí v nemocnicích, ale klesá počet osob na jednotkách intenzivní péče.

Dánové se covidu nebojí. Lednový průzkum prokázal, že mají větší obavy z lockdownů než z nemoci samotné. Podle Petersena „jsou Dánové vysoce proočkovaní – a naše údaje ukazují, že jejich důvěra ve vakcíny je vysoká. Očkováno je 81 procent celé populace a 61 procent populace podstoupilo posilovací vakcínu.“ Vakcíny jsou v zemi k dispozici i pro děti od pěti let.

Francie

Podle oznámení premiéra Jeana Castexe z 20. ledna bude Francie během února postupně uvolňovat protikoronavirová opatření. Od 2. února se zmírnila pravidla týkající se práce z domova, zrušily se limity pro počet účastníků sportovních a zábavních akcí a povinnost nosit i venku ochranu nosu a úst.

Další fáze rozvolňování nastane od 16. února, kdy si návštěvníci kin budou moci ke sledování filmu koupit občerstvení. Znovu otevřít také budou smět noční kluby. Od 7. února se ale lidé bez potvrzení o očkování nebo o prodělání covidu-19 nedostanou do restaurací, kaváren, kin nebo dálkových vlaků. Už k tomu nebude stačit negativní test.

I na zrušení těchto pravidel se už ale Francie chystá. „Až budeme mít prázdné jednotky intenzivní péče… nebo aspoň až nebudeme dále muset rušit plánované zákroky a nepřijde nová varianta, bude přínosnost očkovacích pasů sporná,“ řekl ministr zdravotnictví Olivier Véran v televizi BFM. Francie je podle něho tomuto okamžiku ještě hodně vzdálená. Současně uvedl, že jeho země se bude přesně držet kalendáře rozvolňování, a to i v případě, kdyby začal počet případů v nemocnicích klesat rychleji.

Irsko

Od 22. ledna Irsko zrušilo téměř všechna dosavadní omezení. Opět se mohly plně otevřít hospody, restaurace a diskotéky a jejich návštěvníci už nemusejí prokazovat očkování nebo dodržovat rozestupy. Venkovní i vnitřní akce se mohou konat bez omezení kapacity. Nejméně do konce února ale zatím zůstane v platnosti povinnost nosit roušky v prostředcích veřejné dopravy a v obchodech.

Od pondělí 24. ledna také přestala platit povinnost využívat možnost práce z domova tam, kde je to možné.

Některá opatření ale platí až do konce února. Pro mezinárodní cesty jsou zapotřebí potvrzení o očkování nebo prodělané nemoci, ve veřejné dopravě či v obchodech zůstává v platnosti nošení roušek a respirátorů a dál platí i opatření ve školách.

Izrael

Izraelská vláda zrušila od začátku února podmínku předložit takzvané zelené covidové pasy pro vstup na místa, kde se schází více lidí. V hotelích, zábavních podnicích, restauracích a tělocvičnách nebo kinech se nepožadují od návštěvníků dokonce už od neděle 30. ledna.

Zůstanou ale v platnosti pro rizikové akce, za které označuje izraelská vláda svatby nebo večírky. V zemi se už 11. ledna zkrátila z deseti na sedm dní doba izolace pro lidi nakažené koronavirem, kteří nevykazují příznaky covidu. A vláda už dříve zrušila rozsáhlá cestovní omezení, ve středu 26. ledna schválila ukončení povinné karantény školáků, kteří přišli do kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem, úprava vstoupila v platnost o den později.

Země se pro rozvolnění rozhodla přes rekordní počet hospitalizovaných – argumentem je, že před omikronem se nedá uniknout a je tedy užitečné chránit už jen ty nejzranitelnější.

Nizozemsko

Nizozemsko od 26. ledna uvolnilo další protiepidemická opatření, podobně jako Dánsko navzdory rekordním počtům nově nakažených. Od tohoto data mohly znovu otevřít restaurace, bary i divadla, mají ale omezenou povolenou provozní dobu – pouze do desáté večer. Zákazníci se přitom musí prokázat dokončeným očkováním, zotavením z covidu-19 nebo aktuálním negativním testem.

Lidem se otevřely také zábavní parky, zoologické zahrady a sportovní utkání. Přes rekordní počty nových koronavirových nákaz experti tvrdí, že nyní převládající varianta omikron „má méně závažný klinický obraz“ než delta, která způsobila předchozí epidemickou vlnu, a umožňuje tak uvolnění přísné uzávěry, která v zemi platila od poloviny prosince.

Norsko

Na základě oznámení norského premiéra Jonase Gahra Störeho ze 2. února země s okamžitou platností zrušila většinu dosavadaních protipandemických opatření. Lidé už nemusí povinně pracovat z domova, ruší se také limit deseti osob pro návštěvy v domácnostech.

Norská vláda vsadila nyní zejména na doporučení, současně ale varovala, že opatření se mohou kdykoliv vrátit. Bary a restaurace teď mohou opět podávat alkohol i po jedenácté hodině večerní. V místech, kde je větší koncentrace lidí, by podle premiéra veřejnost měla nadále nosit roušky a dodržovat rozestupy.

Slovensko

Země od 4. února nebude vyžadovat karanténu vedle očkovaných už ani od cestujících, kteří v posledních 180 dnech prodělali covid. Pro neočkované se délka izolace po vstupu do země zkrátí na pět dnů z nynějších deseti. Karanténu zároveň bude možné ukončit i dříve, a to negativním testem. Už 10. ledna byl na Slovensku zrušen zákaz nočního vycházení.

Nouzový stav a zákaz vycházení s výjimkami zavedl kabinet premiéra Eduarda Hegera loni v listopadu kvůli přetíženým nemocnicím. Od poloviny prosince pak omezení volného pohybu osob platí už jen večer a v noci. Od 25. ledna se v zemi zkrátila obecná délka izolace pro infikované koronavirem a délka karantény jejich blízkých kontaktů shodně na pět z původních deseti dnů.

Od doby, kdy byl omikron před deseti týdny poprvé identifikován, bylo WHO nahlášeno téměř 90 milionů případů covidu-19. Nyní začínáme pozorovat velmi znepokojivý nárůst počtu úmrtí, a to ve většině regionů světa. Je předčasné, aby se jakákoli země vzdávala nebo vyhlašovala vítězství.
Tedros Adhanom Ghebreyesus
generální ředitel Světové zdravotnické organizace

Španělsko

Dva španělské regiony, Katalánsko a Kantábrie, začaly od 20. ledna uvolňovat svá pandemická opatření. Katalánsko zrušilo zákaz nočního vycházení, který platil od jedné do šesté hodiny ranní. Také nově zrušilo s platností od pátku 4. února covidové certifikáty pro vstup do restaurací, barů či posiloven.

Zákaz nočního vycházení zrušila i Kantábrie. Španělské ministerstvo zdravotnictví se už 29. prosince se zástupci regionů dohodlo na zkrácení izolace u nakažených z deseti na sedm dní. Očkovaní lidé po kontaktu s nakaženým nemusejí nově odejít do izolace vůbec, u neočkovaných se karanténa po kontaktu zkrátila rovněž na sedm dní. 

Anglie

Od 27. ledna není v zemi ze zákona povinné nosit roušky ve vnitřních prostorech a lidé se nemusí před vstupem do divadel či hudebních klubů prokazovat covidovými pasy. Majitelé a pořadatelé nicméně stále mají možnost tuto povinnost vyžadovat. Zakrývání obličeje například zůstane povinné v londýnské veřejné dopravě, stejné opatření vyhlásily velké řetězce supermarketů Sainsbury's, Waitrose či Morrisons.

Anglie se tím vrátila k vládnímu „plánu A“ pro boj s koronavirem; zpřísněné restrikce, označované jako „plán B“, zavedla vloni 8. prosince.

Lidé v domovech s pečovatelskou službou také mohou od 28. ledna přijímat neomezený počet návštěv. Vláda již 19. ledna přestala chtít po zaměstnancích, aby upřednostňovali práci z domova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...