Domácím kočkám se zmenšují mozky. Domestikace má stejný vliv na více druhů

Co se týká velikosti mozku, domestikace kočkám neprospívá. Mezinárodní výzkumný projekt, který srovnal lebky více druhů koček, zjistil, že velikost mozku domácích koček je menší než u jejich afrických předků. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Royal Society Open Science.

Lidé pokládají domácí zvířata za inteligentní, ale už více výzkumů v minulosti ukázalo, že u řady druhů tomu tak není – domestikace zvířat člověkem obecně vede ke zmenšení velikosti mozku, čímž přicházejí o některé vlastnosti, a proto i části jejich specializované inteligence.

Zatím se to prokázalo u psů, ovcí a králíků. V tomto novém výzkumu vědce zajímalo, jestli to stejné platí i pro kočky, které byly poprvé domestikovány přibližně před deseti tisíci lety.

Autoři hned na začátku svého výzkumu zjistili, že většina starších výzkumů koček a velikosti jejich mozku je dnes zcela zastaralá. Proto začali úplně od začátku a rozhodli se všechna data shromáždit sami.

Začali tím, že u velkého množství domácích koček změřili velikosti jejich mozkové kapacity, a z toho spočítali, jak velký je mozek průměrné domestikované kočky. Totéž pak provedli u divokých afrických koček, které jsou podle posledních genetických analýz předky moderních koček domácích.

Výsledky byly jednoznačné: mozky domestikovaných koček jsou mnohem menší než u jejich předků. Vědci se také pokusili zjistit, jestli je menší velikost kočičího mozku důsledkem domestikace – a to pomocí měření u míšenců domácích a divokých koček. Velikost mozku těchto koček se pohybovala obecně mezi velikostí tohoto orgánu u domestikovaných koček domácích a divokých afrických koček.

Čich neutrpěl

Nemění se ale jenom velikost kočičího mozku; proměnami totiž procházejí některé oblasti více než jiné. Nejvíc buňky mizí v takzvané oblasti neurální lišty – to jsou mozkové buňky, které se podílejí na zpracování a reakci na hrozby. Je to zcela logické – domestikovaná zvířata totiž většinou čelí mnohem menšímu počtu hrozeb než zvířata ve volné přírodě.

Badatelé také měřili velikost patra u všech zkoumaných koček, ale nezjistili mezi skupinami žádné zásadní rozdíly. Tento výzkum proběhl proto, že některé předchozí studie naznačovaly, že s tím, jak se kočky domestikovaly a následně čelily menšímu počtu hrozeb, se měly zkrátit jejich čenichy.

Nový výzkum ale ukazuje, že se nic takového nestalo a kočky mají čenichy stále stejně velké, a tedy s nejvyšší pravděpodobností příliš neutrpěly ani jejich čichové schopnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf podniku Anthropic vyzval firmy, aby zpomalily vývoj modelů AI

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, uvedla v sobotu agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.