Domácím kočkám se zmenšují mozky. Domestikace má stejný vliv na více druhů

Co se týká velikosti mozku, domestikace kočkám neprospívá. Mezinárodní výzkumný projekt, který srovnal lebky více druhů koček, zjistil, že velikost mozku domácích koček je menší než u jejich afrických předků. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Royal Society Open Science.

Lidé pokládají domácí zvířata za inteligentní, ale už více výzkumů v minulosti ukázalo, že u řady druhů tomu tak není – domestikace zvířat člověkem obecně vede ke zmenšení velikosti mozku, čímž přicházejí o některé vlastnosti, a proto i části jejich specializované inteligence.

Zatím se to prokázalo u psů, ovcí a králíků. V tomto novém výzkumu vědce zajímalo, jestli to stejné platí i pro kočky, které byly poprvé domestikovány přibližně před deseti tisíci lety.

Autoři hned na začátku svého výzkumu zjistili, že většina starších výzkumů koček a velikosti jejich mozku je dnes zcela zastaralá. Proto začali úplně od začátku a rozhodli se všechna data shromáždit sami.

Začali tím, že u velkého množství domácích koček změřili velikosti jejich mozkové kapacity, a z toho spočítali, jak velký je mozek průměrné domestikované kočky. Totéž pak provedli u divokých afrických koček, které jsou podle posledních genetických analýz předky moderních koček domácích.

Výsledky byly jednoznačné: mozky domestikovaných koček jsou mnohem menší než u jejich předků. Vědci se také pokusili zjistit, jestli je menší velikost kočičího mozku důsledkem domestikace – a to pomocí měření u míšenců domácích a divokých koček. Velikost mozku těchto koček se pohybovala obecně mezi velikostí tohoto orgánu u domestikovaných koček domácích a divokých afrických koček.

Čich neutrpěl

Nemění se ale jenom velikost kočičího mozku; proměnami totiž procházejí některé oblasti více než jiné. Nejvíc buňky mizí v takzvané oblasti neurální lišty – to jsou mozkové buňky, které se podílejí na zpracování a reakci na hrozby. Je to zcela logické – domestikovaná zvířata totiž většinou čelí mnohem menšímu počtu hrozeb než zvířata ve volné přírodě.

Badatelé také měřili velikost patra u všech zkoumaných koček, ale nezjistili mezi skupinami žádné zásadní rozdíly. Tento výzkum proběhl proto, že některé předchozí studie naznačovaly, že s tím, jak se kočky domestikovaly a následně čelily menšímu počtu hrozeb, se měly zkrátit jejich čenichy.

Nový výzkum ale ukazuje, že se nic takového nestalo a kočky mají čenichy stále stejně velké, a tedy s nejvyšší pravděpodobností příliš neutrpěly ani jejich čichové schopnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...