Domácím kočkám se zmenšují mozky. Domestikace má stejný vliv na více druhů

Co se týká velikosti mozku, domestikace kočkám neprospívá. Mezinárodní výzkumný projekt, který srovnal lebky více druhů koček, zjistil, že velikost mozku domácích koček je menší než u jejich afrických předků. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Royal Society Open Science.

Lidé pokládají domácí zvířata za inteligentní, ale už více výzkumů v minulosti ukázalo, že u řady druhů tomu tak není – domestikace zvířat člověkem obecně vede ke zmenšení velikosti mozku, čímž přicházejí o některé vlastnosti, a proto i části jejich specializované inteligence.

Zatím se to prokázalo u psů, ovcí a králíků. V tomto novém výzkumu vědce zajímalo, jestli to stejné platí i pro kočky, které byly poprvé domestikovány přibližně před deseti tisíci lety.

Autoři hned na začátku svého výzkumu zjistili, že většina starších výzkumů koček a velikosti jejich mozku je dnes zcela zastaralá. Proto začali úplně od začátku a rozhodli se všechna data shromáždit sami.

Začali tím, že u velkého množství domácích koček změřili velikosti jejich mozkové kapacity, a z toho spočítali, jak velký je mozek průměrné domestikované kočky. Totéž pak provedli u divokých afrických koček, které jsou podle posledních genetických analýz předky moderních koček domácích.

Výsledky byly jednoznačné: mozky domestikovaných koček jsou mnohem menší než u jejich předků. Vědci se také pokusili zjistit, jestli je menší velikost kočičího mozku důsledkem domestikace – a to pomocí měření u míšenců domácích a divokých koček. Velikost mozku těchto koček se pohybovala obecně mezi velikostí tohoto orgánu u domestikovaných koček domácích a divokých afrických koček.

Čich neutrpěl

Nemění se ale jenom velikost kočičího mozku; proměnami totiž procházejí některé oblasti více než jiné. Nejvíc buňky mizí v takzvané oblasti neurální lišty – to jsou mozkové buňky, které se podílejí na zpracování a reakci na hrozby. Je to zcela logické – domestikovaná zvířata totiž většinou čelí mnohem menšímu počtu hrozeb než zvířata ve volné přírodě.

Badatelé také měřili velikost patra u všech zkoumaných koček, ale nezjistili mezi skupinami žádné zásadní rozdíly. Tento výzkum proběhl proto, že některé předchozí studie naznačovaly, že s tím, jak se kočky domestikovaly a následně čelily menšímu počtu hrozeb, se měly zkrátit jejich čenichy.

Nový výzkum ale ukazuje, že se nic takového nestalo a kočky mají čenichy stále stejně velké, a tedy s nejvyšší pravděpodobností příliš neutrpěly ani jejich čichové schopnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 43 mminutami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 6 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 7 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 9 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 10 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...