Čínský tokamak se na 18 minut rozpálil na 70 milionů stupňů. Sen o energii Slunce na Zemi je zase blíž

Vědci, kteří pracují v čínském tokamaku EAST, na začátku ledna oznámili, že se jejich týmu podařilo udržet plazmu o teplotě 170 milionů stupňů Celsia po dobu 1056 sekund, tedy téměř 18 minut. V tiskové právě uvedli, že jejich úspěch je novým rekordem v udržení přehřátého plazmatu.

Tokamak je zařízení, ve kterém vědci zkoumají jadernou fúzi jako možný zdroj energie, jenž by v budoucnu mohl nahradit nejen fosilní zdroje, ale díky své efektivitě také dnešní obnovitelné zdroje energie.

Základní myšlenkou je napodobit Slunce, které vyrábí světlo a teplo prostřednictvím fúze. Atomy se při zahřátí na dostatečně vysokou teplotu rozruší natolik, že se jejich jádra spojí. Ve Slunci se jedná o atomy vodíku. Když se spojí, vznikne helium, prvek, který je lehčí než dva atomy vodíku. Rozdíl hmotností se vyzařuje jako tepelná energie, která se ze Slunce uvolňuje jako světlo a teplo – díky tomu nám tedy Slunce dává teplo i světlo.

Schéma tokamaku
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Jednorázovou jadernou fúzní reakci není těžké vyvolat – dá se jí dosáhnout například elektrickým výbojem. Problémem ale je udržet ji v reaktoru po delší dobu, a zejména to, aby celý proces nespotřeboval víc energie, než zařízení vyrobí.

Vědci se snaží tento proces napodobit v laboratořích už řadu let. Právě v takzvaných tokamacích, v nichž se malé množství atomů zahřívá na velmi vysoké teploty pomocí mikrovln, čímž vzniká plazma. Atomy v zařízení ve tvaru jakési šišky udržují na místě magnety a obvod kolem nich je obložen uhlíkem a dalšími materiály, které jsou schopné vydržet velmi vysoké teploty.

Čínský tokamak HL-2M
Zdroj: Wikimedia Commons

Aby zařízení vyrábělo energii nepřetržitě, musí být fúzní reakce soběstačné, jako je tomu v případě Slunce. Proto badatelské týmy pracují na vytváření stále delších reakčních scénářů.

Čínští experti uvedli, že podle nových výsledků se k tomuto cíli blíží. Na začátku loňského roku se jim podařilo udržet vzorek plazmatu při teplotě 120 milionů stupňů Celsia po dobu 101 sekund, nový rekord je tedy zásadní pokrok. Konstatují také, že jejich reaktor je navržen tak, aby co nejvěrněji kopíroval proces fúze na Slunci; své zařízení proto označují jako „umělé Slunce“.

Evropská naděje

Zásadní pokrok by měl v termojaderné fúzi přinést mezinárodní projekt ITER. Ten by měl být schopen dosáhnout teploty dokonce 150 milionů stupňů Celsia.

Nahrávám video

Stavba zařízení v jihofrancouzském Cadarache zhruba padesát kilometrů severovýchodně od Marseille začala v roce 2006 a spuštění experimentu se plánuje na rok 2025. Na projektu se podílí 35 zemí světa včetně Česka, náklady šplhají na půl bilionu korun. Jde tedy o druhý nejdražší vědecký projekt světa – více stojí pouze Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Rozhovor s ředitelem projektu ITER přinesl pořad Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled