Covid se dostal na belgickou stanici v Antarktidě. Celá posádka je plně očkovaná, pronikl i karanténou

Belgická vědecká výzkumná stanice v Antarktidě se potýká s epidemií covidu-19. Přestože byla celá expedice plně naočkovaná a prošla karanténou, virus na stanici nacházející se v jedné z nejodlehlejších oblastí světa stejně pronikl.

Belgické úřady informovaly, že od 14. prosince se novým koronavirem nakazilo nejméně 16 z 25 pracovníků polární stanice princezny Alžběty. Podle posledních informací mají díky očkování všechny případy zatím mírný průběh.

„Situace není dramatická,“ uvedl pro stanici BBC projektový manažer Mezinárodní polární nadace Joseph Cheek. „Je sice nepříjemné, že jsme museli dát do karantény některé členy personálu, kteří se nakazili virem, celkově to ale naši práci na stanici nijak výrazně neovlivnilo,“ doplnil.

Všichni obyvatelé stanice podle něj dostali nabídku, aby 12. ledna odletěli pravidelným zásobovacím letem – všichni to ale odmítli, popsal situaci belgický deník Le Soir.

Covid prorazil bariéru

První pozitivní test vyšel posádce 14. prosince – covid odhalil u člena týmu, který přijel na stanici o sedm dní dříve. Pak už pozitivních výsledků rychle přibývalo.

První nakažený a po něm i všichni další byli sice umístěni do karantény, ale virus se na základně přesto šířil dál – předpokládá se proto, že jde o nákazu vysoce nakažlivou variantou omikron.

Celá posádka přijíždějící na stanici musí být očkována a před příletem i testována na koronavirus. Všichni také procházejí před příletem na nejjižnější kontinent karanténou, ta proběhla v Jižní Africe – a zřejmě právě tam došlo k nákaze.

Na stanici teď pracují dva lékaři a dokud nebudou všichni bezinfekční, nesmí se posádka doplňovat. 

Není to poprvé, co nějakou výzkumnou stanici v Antarktidě postihla epidemie koronaviru. Už vloni se nakazilo několik chilských vojenských pracovníků na výzkumné stanici Bernardo O'Higgins poté, co námořníci na zásobovací lodi měli pozitivní testy na virus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 49 mminutami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 2 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 3 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 4 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 5 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 7 hhodinami

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
včera v 09:00

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026
Načítání...