Americký armádní výzkumný ústav dokončuje vakcínu proti všem smrtícím koronavirům

Vědci z Armádního výzkumného ústavu Waltera Reeda dokončují vakcínu, které říkají pankoronavirová. Podle prvních výsledků je totiž účinná nejen proti všem doposud známým variantám nového koronaviru, ale dokonce i proti starší a více smrtící nemoci SARS a jejím variantám.

Výzkum vědců v americké armádě trval téměř dva roky, tedy vlastně od začátku pandemie. Armádní laboratoř získala první sekvenci viru SARS-CoV-2 na začátku roku 2020 a velmi brzy poté se oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda rozhodlo zaměřit na výrobu vakcíny, která by fungovala nejen proti tehdy převládajícímu kmeni, ale i proti všem jeho potenciálním variantám –⁠ už tehdy bylo jasné, že se virus musí přizpůsobovat svému hostiteli.

Vakcína dostala pracovní název Spike Ferritin Nanoparticle COVID-19, neboli SpFN. Také ona míří na hrotový protein koronaviru, tedy ten hrot, jímž virus vstupuje do buněk. Jenže díky své konstrukci umí zacílit tento hrot prakticky celý, nikoliv jen jeho části jako dosavadní vakcíny. 

Už na začátku letošního roku její autoři dokončili testy na zvířatech, s velmi pozitivními výsledky. A letos v prosinci skončila i první fáze klinických testů na lidských dobrovolnících, také s pozitivnímí výsledky. Informoval o tom v rozhovoru pro americká armádní média ředitel oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda profesor Kayvon Modjarrad. Nová vakcína bude muset samozřejmě ještě projít druhou a třetí fází klinických testů.

Kladivo na omikron?

„Testujeme naši vakcínu proti všem různým variantám, včetně omikronu,“ řekl Modjarrad. Zástupci tohoto výzkumného ústavu uvedli, že v rámci dosavadních klinických testů jejích očkovací látka nebyla testována proti rychle se šířící variantě omikron, nicméně už ji stihli otestovat na buněčných kulturách. Tyto testy sice nemohou dát definitivní odpovědi, ale často alespoň naznačují, jak protilátky vzniklé z očkování brání viru v šíření.

„Chceme počkat až na tyto klinické výsledky, abychom mohli učinit veřejné prohlášení, ale zatím vše probíhá přesně tak, jak jsme doufali,“ řekl Modjarrad.

Podle jeho slov trvaly zkoušky vakcíny na lidech déle, než se očekávalo, protože laboratoř musela vakcínu testovat na subjektech, které nebyly očkovány ani nebyly dříve nakaženy covidem, a takových lidí už je dnes v USA málo a jen špatně se hledají.

„V případě omikronu vlastně už opravdu neexistuje způsob, jak tomuto viru uniknout. Nikdo nebude schopen se mu vyhnout. Takže si myslím, že poměrně brzy bude buď celý svět očkovaný, nebo bude nakažený,“ uvedl Modjarrad.

Dalším krokem je zjistit, jak nová pankoronavirová vakcína působí na lidi, kteří byli dříve očkováni nebo dříve onemocněli. Ústav Waltera Reeda na tomto širším rozšíření spolupracuje s dosud nejmenovaným průmyslovým partnerem.

Vakcína s dlouhodobým plánem

„Musíme ji vyhodnotit v reálném prostředí a pokusit se pochopit, jak se vakcína chová u mnohem většího počtu osob, které již byly původně očkovány něčím jiným… nebo už prodělaly nemoc,“ vysvětluje Modjarrad.

Podle něj se na téměř dvouletém vývoji vakcíny podílelo téměř všech dva a půl tisíce zaměstnanců Waltera Reeda.

„Rozhodli jsme se podívat na věc z dlouhodobého hlediska a nesoustředit se pouze na původní výskyt SARS-CoV-2, ale pochopili jsme včas, že viry mutují, že se objeví jejich varianty, že se v budoucnu mohou objevit nové druhy virů. Naše platforma a přístup umožní lidem, aby na to byli připraveni,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 11 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.