Švýcarská pracovní skupina pro covid-19 zveřejnila na konci listopadu řadu statistických zjištění o přenosu viru SARS-CoV-2, která vycházejí z rozsáhlých dat v zemi. Nejvíc se soustředila na to, jak moc chrání očkování před přenosem viru na ostatní – výsledek je podle expertů optimistický.
Zásadním zjištěním této zprávy je, že v reálných podmínkách mají lidé, kteří nebyli proti covidu očkováni, třikrát vyšší pravděpodobnost, že nakazí ostatní, než ti, kdo vakcinaci podstoupili. Tato zpráva předcházela ve Švýcarsku rozhodnutí, zda v zemi provést přeočkování takzvaným boosterem, tedy posilující dávkou vakcíny.
Vědci se věnovali pouze lidem, kteří byli plně vakcinováni přípravkem firem Pfizer/BioNTech. Studie se zabývala především tím, jak jsou nakažliví očkovaní ve srovnání s lidmi bez vakcíny, nikoliv důvody. Přesto pracovní skupina uvedla, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že očkovaní mají nižší virovou nálož, případně jsou nakažliví kratší dobu.
Na základě těchto poznatků švýcarská pracovní skupina uvedla, že pokud by se zbývající populace nechala očkovat, mohlo by se v celé zemi zabránit nejméně deseti tisícovkám hospitalizací. Ve Švýcarsku má přitom alespoň jednou dávku vakcíny 67 procent populace. Pokud by se všichni nechali naočkovat i posilovací dávkou, pak by to zabránilo dalším deseti až dvaceti tisícům hospitalizací.
Mýtus o šíření
Zjištění o tom, jak moc chrání vakcína i proti přenosu nemoci, vyvrací jeden z nejrozšířenějších mýtů o viru, a sice že očkovaní i neočkovaní mají stejnou pravděpodobnost přenosu viru, a tedy i nákazy dalších osob.
Toto nepravdivé tvrzení bývá používáno jako důvod, proč jsou vakcíny neúčinné. Vychází ze starších studií, které se zabývaly pouze množstvím viru, který člověk vyměšuje. U varianty delta to opravdu může být podobné množství u očkovaného i neočkovaného. Jenže vakcinovaní mají jednak tento virus už mnohdy usmrcený, ale také ho vylučují mnohem kratší dobu.
Nezávislá skupina radí vládě
Švýcarská národní vědecká pracovní skupina pro Covid-19 radí veřejným orgánům, jaké vhodné kroky je třeba přijmout během pandemie, ale nepřijímá přímo politická rozhodnutí.
Tento orgán se skládá z 25 vědců z příslušných specializovaných oborů, kteří se dobrovolně zapojili do programu. Jedním z jeho hlavních úkolů je od začátku pandemie vyvracet konspirační teorie a falešné zprávy o viru a pomáhat reakci vlády.
