Testuje se vakcína v tabletě. Obejde se bez mrazáků i lékařů s jehlou

6 minut
Horizont ČT24: Snaha o vývoj vakcíny v pilulce
Zdroj: ČT24

Evropa je epicentrem covidu-19, počty nakažených strmě rostou. Zavádějí se opatření cílená na neočkované. V mnoha zemích je problém se skladováním a aplikací vakcíny. Nadějí pro ně by mohla být anticovidová vakcína v podobě tablety, kterou se vědci snaží vyvinout. Nejblíž perorální vakcíně je izraelská firma Oramed. Pilulku začíná zkoušet v Jižní Africe.

Rakousko vyhlašuje lockdowny a jako první v Evropě slibuje od února povinné očkování proti covidu-19. Na Slovensku některé přetížené nemocnice musí volit, komu jakou péči poskytnout. V Německu lidé bez vakcinace nemohou bez testu ani do veřejné dopravy či do práce.

Restrikce přivedly řadu lidí k očkování, mnoho Evropanů ho ale stále odmítá. Nepřekvapí, že farmaceutické firmy hledají přijatelnější formu vakcíny: ne v injekci, ale v tabletě. Izraelská společnost ji začíná testovat. „Bude to jedna vakcína, která bude účinná proti všem variantám, protože je vyrobena ze tří proteinů,“ věří výkonný ředitel společnosti Oramed Nadav Kidron.

Jak uvolnit účinnou látku až ve střevu?

Zásadní je technologie pro uvolnění účinné látky až ve střevu. „V oblasti střeva je velké množství imunitních buněk. Dokážete tam stimulovat velmi dobrou imunitní reakci, pokud se podaří dostat vakcínu do střev. Předtím ale pilulka musí projít složitým procesem ve vysoce kyselém prostředí žaludku,“ vysvětluje virolog University of Warwick Lawrence Young. 

V testu v Jihoafrické republice dostane vakcínu Oravax jen 24 dobrovolníků. Ověří bezpečnost. Firma jim bude měřit protilátky před podáním, v průběhu studie a po skončení. A výhodou není jen absence jehly. „Nebude mít stejné vedlejší účinky jako injekce, protože je to orální podání, lidé k tomu budou ochotnější a také to bude snadnější z hlediska logistiky,“ říká Kidron. 

Klasické vakcíny jsou drahé. Převážejí se a skladují v mrazácích. Injekci mohou dávat jen lékaři a sestry. Distribuce je problémem v horkých a chudých zemích, kde je proočkovanost malá právě kvůli nedostupnosti.

Pfizer a Merck chystají antivirotikum

Paralelně s vývojem orální vakcíny běží další farmaceutický zápas. O vývoj antivirotika, léku na covid, který by se jako tableta dal brát i doma bez potřeby infuze. Společnosti Pfizer žádá o povolení ve Spojených státech. Získá ho možná tuto zimu.

Británie už jako první na světě povolila užívání konkurenčního léku firmy Merck. „Mít antivirotikum, které je silné, které se dá užívat orálně, to je velice významný okamžik, znamená to průlom,“ uvádí profesor farmakologie v Liverpool Saye Khoo. 

  • Evropská léková agentura (EMA) se v pátek vyslovila pro léčbu covidu-19 u některých pacientů pilulkou vyvinutou farmaceutickou společností Merck. Lék s názvem molnupiravir zatím nedostal plnohodnotné povolení, podle EMA jej ale lze začít podávat dospělým lidem, kteří po nákaze koronavirem zvládají sami dýchat, ovšem panuje u nich riziko těžkého průběhu onemocnění. Unijní agentura také ohlásila, že začala posuzovat obdobnou pilulku od společnosti Pfizer.
  • Zdroj: ČTK

Ani to ale pandemii neukončí. Větší šanci má orální vakcína proti covidu. Podobně jako ta proti obrně, která nemoc ve světě až na Afghánistán a Pákistán vymýtila. Cesta k ní ale potrvá ještě měsíce.

Výsledky jihoafrické studie pro Oravax budou ve čtvrtině příštího roku. Po publikaci a prověření pak musí výrobce přesvědčit úřady v dalších zemích ke druhé fázi testování. Už na více lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 15 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 17 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...