Testuje se vakcína v tabletě. Obejde se bez mrazáků i lékařů s jehlou

Nahrávám video

Evropa je epicentrem covidu-19, počty nakažených strmě rostou. Zavádějí se opatření cílená na neočkované. V mnoha zemích je problém se skladováním a aplikací vakcíny. Nadějí pro ně by mohla být anticovidová vakcína v podobě tablety, kterou se vědci snaží vyvinout. Nejblíž perorální vakcíně je izraelská firma Oramed. Pilulku začíná zkoušet v Jižní Africe.

Rakousko vyhlašuje lockdowny a jako první v Evropě slibuje od února povinné očkování proti covidu-19. Na Slovensku některé přetížené nemocnice musí volit, komu jakou péči poskytnout. V Německu lidé bez vakcinace nemohou bez testu ani do veřejné dopravy či do práce.

Restrikce přivedly řadu lidí k očkování, mnoho Evropanů ho ale stále odmítá. Nepřekvapí, že farmaceutické firmy hledají přijatelnější formu vakcíny: ne v injekci, ale v tabletě. Izraelská společnost ji začíná testovat. „Bude to jedna vakcína, která bude účinná proti všem variantám, protože je vyrobena ze tří proteinů,“ věří výkonný ředitel společnosti Oramed Nadav Kidron.

Jak uvolnit účinnou látku až ve střevu?

Zásadní je technologie pro uvolnění účinné látky až ve střevu. „V oblasti střeva je velké množství imunitních buněk. Dokážete tam stimulovat velmi dobrou imunitní reakci, pokud se podaří dostat vakcínu do střev. Předtím ale pilulka musí projít složitým procesem ve vysoce kyselém prostředí žaludku,“ vysvětluje virolog University of Warwick Lawrence Young. 

V testu v Jihoafrické republice dostane vakcínu Oravax jen 24 dobrovolníků. Ověří bezpečnost. Firma jim bude měřit protilátky před podáním, v průběhu studie a po skončení. A výhodou není jen absence jehly. „Nebude mít stejné vedlejší účinky jako injekce, protože je to orální podání, lidé k tomu budou ochotnější a také to bude snadnější z hlediska logistiky,“ říká Kidron. 

Klasické vakcíny jsou drahé. Převážejí se a skladují v mrazácích. Injekci mohou dávat jen lékaři a sestry. Distribuce je problémem v horkých a chudých zemích, kde je proočkovanost malá právě kvůli nedostupnosti.

Pfizer a Merck chystají antivirotikum

Paralelně s vývojem orální vakcíny běží další farmaceutický zápas. O vývoj antivirotika, léku na covid, který by se jako tableta dal brát i doma bez potřeby infuze. Společnosti Pfizer žádá o povolení ve Spojených státech. Získá ho možná tuto zimu.

Británie už jako první na světě povolila užívání konkurenčního léku firmy Merck. „Mít antivirotikum, které je silné, které se dá užívat orálně, to je velice významný okamžik, znamená to průlom,“ uvádí profesor farmakologie v Liverpool Saye Khoo. 

  • Evropská léková agentura (EMA) se v pátek vyslovila pro léčbu covidu-19 u některých pacientů pilulkou vyvinutou farmaceutickou společností Merck. Lék s názvem molnupiravir zatím nedostal plnohodnotné povolení, podle EMA jej ale lze začít podávat dospělým lidem, kteří po nákaze koronavirem zvládají sami dýchat, ovšem panuje u nich riziko těžkého průběhu onemocnění. Unijní agentura také ohlásila, že začala posuzovat obdobnou pilulku od společnosti Pfizer.
  • Zdroj: ČTK

Ani to ale pandemii neukončí. Větší šanci má orální vakcína proti covidu. Podobně jako ta proti obrně, která nemoc ve světě až na Afghánistán a Pákistán vymýtila. Cesta k ní ale potrvá ještě měsíce.

Výsledky jihoafrické studie pro Oravax budou ve čtvrtině příštího roku. Po publikaci a prověření pak musí výrobce přesvědčit úřady v dalších zemích ke druhé fázi testování. Už na více lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
včera v 04:19‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.