V Gabonu žije dvakrát víc slonů, než se předpokládalo. Ukrývají se v lesích

V gabonských lesích žije kolem 95 tisíc slonů, což je mnohem více, než se odhadovalo. Prokázalo to pečlivé sčítání, o němž vydaly zprávu Společnost pro ochranu divoké přírody (WCS) a správa gabonských národních parků. Původně měli odborníci za to, že v Gabonu s pouhými 2,3 milionu obyvatel žije kolem 50 tisíc slonů.

Sčítat slony žijící v hlubokých lesích je mnohem náročnější než registrovat z letadel ty na otevřených pláních, proto byla dosavadní čísla nepřesná. V Gabonu se tři roky ochránci plahočili lesy, odebírali sloní trus a prováděli analýzu DNA z každého vytyčeného úseku.

Sloní stáda jsou řidší u oblasti kolem hranic, které Gabon sdílí s Kamerunem a Kongem a poblíž hranic nedaleké Středoafrické republiky, oznámili vědci.

Studie z Gabonu je podle jejích autorů první celonárodní průzkum o stavu volně žijícího mohutného savce pořízený na základě zkoumání DNA. Pro život pralesních slonů je vhodné celé území tohoto státu a studie podle Emmy Stokesové z WCS ukázala, že sloni žijí na téměř devadesáti procentech gabonského území. I když lze občas slony spatřit i na atlantickém pobřeží země, naprostá většina jich žije skrytě v hustých lesích.

Mravenčí práce

Ti, kdo se na sčítání podíleli, procházeli denně lesem trasu dlouhou dvanáct kilometrů a sbírali na ní trus. Sledovali sloní stezky rozpoznatelné ulámanými větvemi, nahromaděným starým trusem a stopami nohou. Zajímaly je ale jenom čerstvé vzorky a ty staré jeden den už pro odběr nebyly vhodné. Zkumavky se dopravily do vládní laboratoře v Libervillu k analýze.

„Používáme složitý statistický model a podle něj odhadneme počet zvířat v úseku, který jsme zmapovali,“ sdělila Stéphanie Bourgeoisová, jež se na studii podílela.

Gabonský ministr pro vodní hospodářství a lesy Lee White řekl, že v Gabonu žije šedesát až sedmdesát procent všech afrických pralesních slonů. „Svědčí to o tom, že se Gabon ubránil před masakry a tragédiemi, jež se odehrávají v zemích okolo,“ uvedl. Místní ochranáři se věnují osvětě mezi obyvatelstvem, země také vynakládá úsilí, aby zabránila průchodu pytláků přes hranici.

White řekl, že velkým problémem v Gabonu jsou konflikty lidí se slony, při nichž každoročně zahyne deset lidí. „Když se dostanu na venkov, lidé na mě rozzlobeně křičí. Sloni sežerou jejich úrodu a někdy bohužel zabijí i jejich příbuzné,“ přiblížil White.

Jedním z důvodů, proč se sloni vydávají k vesnicím, je podle něj to, že vlivem oteplování nenacházejí v lesích dostatek ovoce. „Zdá se, že klimatická změna začíná mít dopad i na lesy, sloni hladoví,“ podotkl White.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 11 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 16 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 18 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 18 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 19 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 22 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
17. 3. 2026

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
17. 3. 2026
Načítání...