Rusko v pondělí sestřelilo svůj satelit, trosky ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rusko v pondělí provedlo test rakety proti jednomu ze svých satelitů. Výbuch podle něj vytvořil úlomky, které mimo jiné ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Test kritizovala i Velká Británie, ruské úřady dosud věc nekomentovaly.

V pondělí se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela ukrýt do kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon – kolem stanice totiž prolétaly po dobu asi hodiny a půl úlomky cizího tělesa. Objevily se tak nečekaně, že už nebyl čas na změnu oběžné dráhy. Jediné, co mohli astronauti a kosmonauti dělat, bylo vyhledat úkryt a doufat, že úlomky stanici minou. Ke kontaktu nakonec nedošlo.

Analýzy ukázaly, že během pondělního rána otestovalo Rusko protidružicovou zbraň tak, že sestřelilo vlastní družici. Jednalo se o původně sovětskou družici Kosmos 1408/ Ikar39L, která byla v kosmu od osmdesátých let dvacátého století. Asi tři metry dlouhý válec sloužil podle oficiálních zdrojů k elektronickému průzkumu. 

A právě její úlomky představovaly hrozbu pro posádku ISS, která se v současné době skládá i z ruských kosmonautů.

„Nebezpečné a nezodpovědné chování Ruska ohrožuje dlouhodobou udržitelnost (…) vesmírného prostoru a jasně ukazuje, že tvrzení Ruska o tom, že se staví proti militarizaci vesmíru, jsou neupřímná a pokrytecká,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price s tím, že test vytvořil dalších 1500 kusů „sledovatelného kosmického smetí“.

Úlomky podle americké diplomacie zvyšují nebezpečí pro astronauty na ISS i další aktivity ve vesmíru, uvedla agentura TASS. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho ruský test mimo jiné ukázal, že ve vesmíru je třeba zavést pravidla.

Ruský test odsoudila také Británie. „Tento ničivý ruský test rakety proti satelitu ukazuje na naprostý nezájem o bezpečnost a udržitelnost vesmíru,“ uvedl britský ministr obrany Ben Wallace v příspěvku, který zveřejnilo ministerstvo obrany na Twitteru.

Během noci na úterý pak ruský experiment jako nezodpovědný odsoudila i americká vesmírná agentura NASA. „Stejně jako ministr Blinken jsem tímto nezodpovědným a destabilizujícím krokem pobouřen. Je nemyslitelné, aby Rusko se svou dlouhou a bohatou historií v oblasti lidských kosmických letů ohrozilo nejen americké a mezinárodní partnerské astronauty na ISS, ale také své vlastní kosmonauty. Jejich jednání je bezohledné a nebezpečné a ohrožuje i čínskou vesmírnou stanici a tchajkonauty na její palubě,“ uvedl ředitel agentury Bill Nelson.

„Takové testy ve velkých výškách jsou pro lety do vesmíru velice zatěžující,“ řekl agentuře DPA Holger Krag z Evropské kosmické agentury (ESA). Podle něj se v blízkosti ruského satelitu nacházejí četné družice včetně dvou vyslaných ESA. „Momentálně vycházíme z toho, že riziko pro některé mise ESA v příštím roce nebo dvou vzroste dvojnásobně,“ dodal.

Reakce velmocí

Obvinění, že Rusko představuje riziko pro mírové využívání vesmíru, jsou nepodložená a pokrytecká, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruské ministerstvo obrany dnes test protisatelitní zbraně potvrdilo, odmítlo však, že by představoval hrozbu pro ISS.

„Tvrdit, že Ruská federace představuje riziko pro aktivity mírového využívání vesmíru, je přinejmenším pokrytectví. Neexistují žádná fakta,“ uvedl podle agentury TASS Lavrov na tiskové konferenci. Spojené státy by podle něj měly „zasednout k jednacímu stolu a projednat své obavy“. USA podle něj dosud ignorovaly ruské a čínské návrhy ohledně možné dohody, které by zabránily závodům ve zbrojení ve vesmíru.

Raketový test v úterý odsoudila také Francie. Ministryně obrany Florence Parlyová na twitteru napsala, že trosky vzniklé odpálením rakety jsou ohrožením pro satelity i astronauty. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg zase uvedl, že akce byla nezodpovědná a zanechala ve vesmíru nebezpečné úlomky ohrožující například Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). „Je to znepokojující jednak proto, že úlomky představují riziko pro civilní aktivity ve vesmíru, ale i proto, že jde o důkaz toho, že Rusko vyvíjí nové zbraňové systémy, které mohou sestřelovat satelity,“ řekl Stoltenberg.

Testy zbraní v kosmu

Spojené státy provedly první test rakety namířené proti satelitu v roce 1959. Moskva svůj dosud poslední uskutečnila v dubnu, ruští představitelé tehdy hovořili o vesmíru coby čím dál důležitější oblasti pro vedení války.

Americká armáda je rok od roku závislejší na svých satelitech, připomíná Reuters. Ty ve výsledku určují, co vojáci mohou dělat na zemi – od navádění munice, přes hlídání odpalů nepřátelských raket až po sledování pohybu vojsk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 18 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 21 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026
Načítání...