Vědci zachytili největší příval gravitačních vln v historii

Astronomové objevili rekordní počet gravitačních vln najednou. Podle nich toto pozorování významně pomůže pomoci pochopit vývoj vesmíru, ale také mechanismus vzniku i zániku hvězd.

Od roku 2015 zaznamenali badatelé celkem 90 gravitačních vln – při nejnovějším pozorování to bylo 35 vln, tedy celkem třetina. Astronomové k tomu využili observatoř Ligo v USA a přístroj Virgo v Itálii, oblohu v tomto experimentu sledovali od listopadu 2019 do března 2020.

Gravitační vlny nejsou vlnky, které by se šířily prostorem – jde o vlnění samotné podstaty časoprostoru. Vznikají jen při těch nejmasivnějších kosmických událostech, například když se srazí dvě černé díry.

Jejich existenci teoreticky předpověděl už před sto lety fyzik Albert Einstein, vědě ale chyběly nástroje pro jejich detekci – vlny jsou sice extrémně silné, zachycení ale vyžaduje speciální vybavení. Poprvé se to astronomům podařilo v roce 2016 a objev byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku.

Počin přepsal možnosti vědy – zatímco do té doby mohla vesmír jen pozorovat, nyní získala schopnost mu i naslouchat. Fyzici popsali přelom jako otevření nového okna, které nabízí zcela nový pohled na svět.

„Gravitační vlny nejsou světlo,“ líčí Shanika Galaudageová z Monash University.  „Můžeme vidět věci, které jsou neviditelné, například splynutí binárních černých děr.“

Právě tento jev astronomové zachytili během posledních pozorování: z pětatřiceti nových detekcí jich 32 pravděpodobně pocházelo ze splynutí nebo srážky dvou černých děr.

Zajímavé objevy

Mezi ty nejzajímavější výsledky výzkumu patří například objev dvou masivních párů černých děr obíhajících kolem sebe – jeden pár byl 145krát těžší než hmotnost slunce a druhý 112krát. Vědci také objevili „lehký“ pár černých děr, jejichž kombinovaná hmotnost byla pouze 18krát větší než hmotnost naší nejbližší hvězdy.

Autoři předpokládají, že jiného původu jsou jen dvě gravitační vlny – ty zřejmě vznikly splynutím neutronové hvězdy s černou dírou. Neutronové hvězdy jsou malé, ale přitom neuvěřitelně husté objekty. Váží sice přibližně 1,4násobek hmotnosti Slunce, ale mají velikost města asi o rozměrech Brna.

Počet nově objevených černých děr se zvýšil oproti minulosti asi desetinásobně – podařilo se toho dosáhnout zejména díky vylepšení detekčních schopností přístrojů, například zvýšením výkonů laserů. Neutronové hvězdy při srážkách nevytvářejí tak silné gravitační vlny jako černé díry, protože nejsou tak hmotné.

Vědci doufají, že po dostatečném vylepšení přístrojů budou schopni detekovat i ještě slabší gravitační vlny, například ty, jež vznikají z hvězd, které se mění na supernovy. Právě tohle je pro astronomii velmi důležité – experti by mohli lépe pochopit, jak hvězdy umírají a jaký je jejich životní cyklus, díky čemuž by měli možnost poodhalit budoucnost vesmíru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 24 mminutami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.