Kroupy letos v Evropě padaly nejvíc za dobu měření. Největší měly přes deset centimetrů

Podle nedávno zveřejněných údajů Evropské laboratoře pro silné bouře (ESSL) byla letošní sezona krup výjimečná. Z kontinentu byl hlášen jejich vůbec nejvyšší výskyt za posledních šestnáct let, tedy za dobu, kdy ESSL tato data shromažďuje.

Kroupy se objevily nejen neobvykle často a četně, ale letošní rok byl výjimečně bohatý, i pokud jde o výskyt bouřek s velmi velkými až obřími kroupami, tedy situace, které potenciálně způsobují značné materiální škody.

Počet hlášených případů s velkými (vlevo) a velmi velkými (vpravo) kroupami
Zdroj: ESSL

Na vysvětlenou je nutné uvést, že jde o data, která pocházejí z velké části od dobrovolníků. Takovým dobrovolníkem se může stát kdokoliv, stačí příslušnou událost s výskytem krup nahlásit do Evropské databáze nebezpečného počasí (ESWD, European Severe Weather Database).

Jakýkoliv jev související s nebezpečnými projevy počasí (od tornáda po laviny) může nahlásit kdokoliv na základě příslušného návodu na stránkách ESWD. Po obdržení hlášení pak členové této organizace vyhodnotí a ověří správnost a pravdivost zaslaných údajů, případně kontaktují dotyčnou osobu pro doplnění detailů. A po této verifikaci se údaje stávají součástí databáze.

Nebezpečné jevy standardně pozorují i pracovníci profesionálních meteorologických stanic a observatoří, kteří jsou náležitě proškoleni. Problém je ale to, že těchto stanic existuje relativně málo, například v Česku kolem pětatřiceti, a zejména během nočních hodin mají navíc často kvůli finančním úsporám zapnutý automatický režim pozorování, kdy se údaje o stavu a průběhu počasí sbírají z přístrojů. 

Nebezpečné jevy se ovšem tímto způsobem často nedají dostatečně pozorovat. Z tohoto důvodu jde o databázi obsahující velmi cenné údaje pořízené jak profesionály, tak mírně poučenými laiky, i když v jejich případě někdy nejsou dokonale zdokumentovány všechny detaily, například rozměry krup.

Foto největší letošní zdokumentované kroupy v Evropě
Zdroj: Wikimedia Commons/Magdalena Cecotka

Děvětadvacet případů obřích krup

V letošním roce bylo za prvních 10 měsíců nahlášeno celkem 5195 případů výskytu velkých krup o velikosti alespoň dva centimetry, 871 případů s velmi velkými kroupami (velikost dosáhla alespoň pět centimetrů) a dokonce 29 případů s obřími kroupami s rozměry alespoň deset centimetrů.

Ve srovnání s předchozími patnácti lety jde o výrazně vyšší čísla. Příčiny budou částečně spojeny s rostoucím počtem lidí dokumentujících příslušné jevy, k čemuž napomáhají běžně dostupné kvalitní fotoaparáty na mobilech, ale i větší pozornost, která se výskytu těchto extrémních jevů věnuje, včetně snadného šíření příslušných záběrů na sociálních sítích.

Částečně je rostoucí počet hlášení spojen i s děním v atmosféře. Nejde přitom ani tak o větší počet dnů s výskytem krup jako spíš o to, že se častěji vyskytují situace příhodné pro četnější krupobití – ve střední Evropě typicky při proudění teplého a vlhkého vzduchu od jihozápadu před přechodem zvlněné studené fronty.

Právě k tomuto typu povětrnostních situací patří dny, ve kterých byla akumulace hlášení výskytu krup největší. Mimo jiné sem spadá 24. červen, kdy se na jižní Moravě vyskytlo extrémně silné tornádo, nebo 8. červenec, kdy se Českem přehnala další vlna mimořádně silných bouřek. Mimochodem právě 24. června se vyskytly i největší kroupy letošního roku v Evropě s odhadnutou velikostí nejméně 13,5 centimetru. Byly hlášeny z Polska, jihovýchodně od Lodže.

V rámci kontinentu přišlo nejvíce hlášení z širší Alpské oblasti, ale i Slovenska, východního Polska a taky z italské Pádské nížiny. V hlášení je samozřejmě i několik případů z České republiky – například 24. června přinesla supercela na Břeclavsku a Hodonínsku kromě tornáda i kroupy o velikosti až devět centimetrů, které padaly u hranic s Rakouskem. V rakouském Hollabrunnu ten den zaznamenali až dvanácticentimetrové kroupy.

Výskyt krup v Evropě podle velikosti
Zdroj: ESSL

Zranění v Toskánsku

Z hlediska dalších výjimečných dnů, kromě 24. června, stojí za zmínku například 19. červen, kdy ve Francii padaly kroupy na mnoha místech a objevily se i první obří kroupy letošního roku o velikosti deset centimetrů. Hlášeny byly značné materiální škody.

O něco později, 8. července, padaly kroupy nejen v Česku, ale i v Itálii na jihozápadě Milána dokonce až o velikosti 11 centimetrů. Den poté padaly obří kroupy v Polsku, až devíticentimetrové pak zaznamenali v Maďarsku a Chorvatsku, 26. července padaly kroupy často v jižním Německu a severní Itálii.

Intenzivní krupobití u Parmy dokonce poškodilo stovky aut natolik, že nebyly schopné další jízdy. Ostatně v Itálii se objevila i poslední výjimečná situace této sezony – 26. září v Toskánsku velké kroupy zranily dvanáct lidí a napáchaly značné materiální škody.

Ačkoliv sezona bouří s velkými až obřími kroupami už nad většinou Evropy skončila, ve Středomoří se ani během listopadu či prosince nedají vyloučit silnější konvektivní události doprovázené potenciálně ničivým krupobitím, týká se to ale hlavně jižního a centrálního Středomoří. A obecně se dá konstatovat, že do budoucna bude kroupových situací s ohledem na probíhající změnu klimatu s největší pravděpodobností dál přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 8 mminutami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 15 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...