Jeskyňáři našli poblíž Macochy čtyři nové dómy, jsou plné krápníků

Jeskyňáři našli v Moravském krasu poblíž Macochy čtyři nové dómy, jsou plné krápníků. Veřejnost se do nich ale nepodívá, musí se do nich slaňovat. Oznámil to Michal Šenkýř ze Základní speleologické organizace 6-20 Moravský kras České speleologické společnosti.

„Začali jsme se ze Skleněných dómů, což je část Punkevních jeskyní, prokopávat takovou nenápadnou chodbičkou. Po odtěžení asi 100 kbelíků usazenin jsme se dostali do velké chodby, která má na délku asi 50 metrů. Z té chodby pak vedou propasti do prvních dvou dómů. Když jsme se do nich slanili, podařilo se nám objevit ještě další dva dómy,“ uvedl Šenkýř.

Největší má podle něj rozlohu zhruba pět krát deset metrů, na výšku má asi 25 metrů. „Je v nich opravdu bohatá krápníková výzdoba, jsou tam v podstatě všechny druhy krápníků, které známe,“ uvedl jeskyňář.

Objevené dómy ještě nejsou pojmenované, zatím mají jen pracovní názvy. Veřejnost se do nich nepodívá, a to kvůli obtížnému přístupu po lanech. Podle Šenkýře se objevy v lokalitě daly čekat, protože v 80. letech minulého století se tam uskutečnilo geofyzikální měření, které odhalilo určité anomálie. Podle jeskyňáře v místě ještě navíc nemusí být objeveno vše.

„Musíme to celé nejdříve pořádně zmapovat a podívat se, kam by to mohlo vést dál,“ uvedl Šenkýř.

Kraj provrtaný jeskyněmi

O dosud posledním velikostně obdobném objevu v Moravském krasu jeskyňáři informovali letos v květnu. Dostali se do něj přes takzvaný Ševčíkův závrt u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi.

V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je ale systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů. Objevy větších jeskyní jsou už výjimečné, kras je značně probádaný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled