Vědci popsali neznámé vymírání. Před 30 miliony lety vyhynulo 67 procent savců a málem i předkové lidí

Před 30 miliony lety došlo v Africe k masivnímu vymírání savců - zmizelo jich nejméně 67 procent. Popsal to nový výzkum, který probíhal několik desítek let a odhalil událost, o které se až doposud vůbec nevědělo.

K obrovskému vymírání došlo na přelomu mezi dvěma geologickými obdobími, které bylo poznamenané dramatickými klimatickými změnami. Tehdy se stalo něco, co vypadalo jako zrcadlový odraz současných změn: Země se ochladila, šířilo se zalednění, klesala hladina moří a začal být nedostatek oxidu uhličitého v atmosféře. A došlo ke kolapsu ekosystémů: téměř dvě třetiny druhů známých v té době v Evropě a Asii vyhynuly.

Předpokládalo se, že afričtí savci z této katastrofy vyvázli bez větších problémů - mírné podnebí Afriky a její blízkost k rovníku měly fungovat jako štít před nejhoršími dopady ochlazování v tomto období. Podobně jako v současné době se totiž klimatické změny projevují nejrychleji a nejsilněji kolem pólů.

Teď ale vědci díky analýze rozsáhlé sbírky fosilií prokázali, že přes relativně mírné prostředí byli afričtí savci postiženi stejně jako ti v Evropě nebo Asii. Tým složený z vědců ze Spojených států, Anglie a Egypta zkoumal fosilie pěti skupin savců: jejich výsledky ukazují, že všechny skupiny utrpěly na rozhraní eocénu a oligocénu obrovské ztráty.

„Bylo to, jako by někdo zmáčknul tlačítko RESET,“ popsala Dorien de Vriesová, která je hlavní autorkou článku. Tyto skupiny se začaly znovu objevovat až po několika milionech let - ale to už měly novou podobu.

Ukázka pravěkých zubů prokoumaných pomocí počítačové tomografie
Zdroj: Duke University

„Je úplně jasné, že došlo k obrovskému vymírání a až po dlouhé době k obnově,“ řekl spoluautor článku Steven Heritage. Nejlepším důkazem jsou zuby těchto zvířat - dá se z nich totiž poznat, čím se savci živí, a to zase vypovídá o prostředí, v němž žili.

Hlodavci a primáti, kteří se znovu objevili po několika milionech let, měli zuby značně odlišné oproti době před vymíráním. Jednalo se o nové druhy, které se živily jinými zdroji a obývaly tedy i jiné životní prostředí.

„Vidíme obrovský úbytek rozmanitosti zubů a pak období obnovy s novými tvary zubů a novými adaptacemi,“ uvedla de Vriesová. Tento pokles diverzity následovaný obnovou potvrzuje, že hranice eocénu a oligocénu působila jako „evoluční úzké hrdlo“: většina druhů tehdy vyhynula, ale několik jich přežilo. Během následujících několika milionů let se pak tyto přeživší linie rozdělily na další nové druhy.

Člověk málem ani nevznikl

Toto vymírání dramaticky dopadlo i na předky lidí, kteří tehdy v Africe žili. „U našich antropoidních předků se zhruba před 30 miliony lety jejich rozmanitost snížila téměř na nulu,“ řekl Erik R. Seiffert, který se na výzkumu také podílel.

„Je tu zajímavý příběh o roli tohoto úzkého hrdla v naší vlastní rané evoluční historii,“ popsali výzkumníci. „Byli jsme dost blízko tomu, abychom nikdy neexistovali. Naštěstí se tak nestalo.“

Rychle se měnící klima nebylo jediným problémem, kterému musely přeživší druhy savců čelit. S poklesem teplot byla východní Afrika zmítána řadou velkých geologických katastrof, jako byly sopečné erupce. A navíc se právě v té době také od východní Afriky oddělil Arabský poloostrov a vzniklo tak Rudé moře.

Lebky pravěkých zvířat zkoumaných ve studii
Zdroj: Duke University

Jak přežít konec světa

Pro vědce je důležité zejména to, jaké druhy tuto katastrofu přežily. Musely mít vlastnosti, které jim umožňovaly, aby se i v tomto nestabilním klimatu udržely.

Právě výzkum těchto vlastností by mohl být důležitý i pro budoucnost lidstva v rychle se měnícím světě, jehož klima se stává stále méně stabilním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 19 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.