Vědci popsali neznámé vymírání. Před 30 miliony lety vyhynulo 67 procent savců a málem i předkové lidí

Před 30 miliony lety došlo v Africe k masivnímu vymírání savců - zmizelo jich nejméně 67 procent. Popsal to nový výzkum, který probíhal několik desítek let a odhalil událost, o které se až doposud vůbec nevědělo.

K obrovskému vymírání došlo na přelomu mezi dvěma geologickými obdobími, které bylo poznamenané dramatickými klimatickými změnami. Tehdy se stalo něco, co vypadalo jako zrcadlový odraz současných změn: Země se ochladila, šířilo se zalednění, klesala hladina moří a začal být nedostatek oxidu uhličitého v atmosféře. A došlo ke kolapsu ekosystémů: téměř dvě třetiny druhů známých v té době v Evropě a Asii vyhynuly.

Předpokládalo se, že afričtí savci z této katastrofy vyvázli bez větších problémů - mírné podnebí Afriky a její blízkost k rovníku měly fungovat jako štít před nejhoršími dopady ochlazování v tomto období. Podobně jako v současné době se totiž klimatické změny projevují nejrychleji a nejsilněji kolem pólů.

Teď ale vědci díky analýze rozsáhlé sbírky fosilií prokázali, že přes relativně mírné prostředí byli afričtí savci postiženi stejně jako ti v Evropě nebo Asii. Tým složený z vědců ze Spojených států, Anglie a Egypta zkoumal fosilie pěti skupin savců: jejich výsledky ukazují, že všechny skupiny utrpěly na rozhraní eocénu a oligocénu obrovské ztráty.

„Bylo to, jako by někdo zmáčknul tlačítko RESET,“ popsala Dorien de Vriesová, která je hlavní autorkou článku. Tyto skupiny se začaly znovu objevovat až po několika milionech let - ale to už měly novou podobu.

Ukázka pravěkých zubů prokoumaných pomocí počítačové tomografie
Zdroj: Duke University

„Je úplně jasné, že došlo k obrovskému vymírání a až po dlouhé době k obnově,“ řekl spoluautor článku Steven Heritage. Nejlepším důkazem jsou zuby těchto zvířat - dá se z nich totiž poznat, čím se savci živí, a to zase vypovídá o prostředí, v němž žili.

Hlodavci a primáti, kteří se znovu objevili po několika milionech let, měli zuby značně odlišné oproti době před vymíráním. Jednalo se o nové druhy, které se živily jinými zdroji a obývaly tedy i jiné životní prostředí.

„Vidíme obrovský úbytek rozmanitosti zubů a pak období obnovy s novými tvary zubů a novými adaptacemi,“ uvedla de Vriesová. Tento pokles diverzity následovaný obnovou potvrzuje, že hranice eocénu a oligocénu působila jako „evoluční úzké hrdlo“: většina druhů tehdy vyhynula, ale několik jich přežilo. Během následujících několika milionů let se pak tyto přeživší linie rozdělily na další nové druhy.

Člověk málem ani nevznikl

Toto vymírání dramaticky dopadlo i na předky lidí, kteří tehdy v Africe žili. „U našich antropoidních předků se zhruba před 30 miliony lety jejich rozmanitost snížila téměř na nulu,“ řekl Erik R. Seiffert, který se na výzkumu také podílel.

„Je tu zajímavý příběh o roli tohoto úzkého hrdla v naší vlastní rané evoluční historii,“ popsali výzkumníci. „Byli jsme dost blízko tomu, abychom nikdy neexistovali. Naštěstí se tak nestalo.“

Rychle se měnící klima nebylo jediným problémem, kterému musely přeživší druhy savců čelit. S poklesem teplot byla východní Afrika zmítána řadou velkých geologických katastrof, jako byly sopečné erupce. A navíc se právě v té době také od východní Afriky oddělil Arabský poloostrov a vzniklo tak Rudé moře.

Lebky pravěkých zvířat zkoumaných ve studii
Zdroj: Duke University

Jak přežít konec světa

Pro vědce je důležité zejména to, jaké druhy tuto katastrofu přežily. Musely mít vlastnosti, které jim umožňovaly, aby se i v tomto nestabilním klimatu udržely.

Právě výzkum těchto vlastností by mohl být důležitý i pro budoucnost lidstva v rychle se měnícím světě, jehož klima se stává stále méně stabilním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 10 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
před 13 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 13 hhodinami

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 16 hhodinami

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
16. 3. 2025

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025
Načítání...