Před třiceti lety vydaly alpské ledovce Ötziho. Muž z pravěku vědcům ukázal, jak drsný byl tehdy život

Jedinečný objev, jenž dodnes vzbuzuje pozornost nejen vědecké komunity, se podařil před třiceti lety dvěma německým manželům, kteří se 19. září 1991 vydali na túru v Ötztalských Alpách na italsko-rakouském pomezí. V místech věčného ledu je ve výšce 3210 metrů překvapila mrtvola (přesněji řečeno zachovalá mumie) muže, který zemřel před více než 5300 lety. U sebe měl „Ötzi“, jak byl nazván podle místa nálezu, luk, toulec se šípy, měděnou sekeru a našly se také zbytky bot.

O muže, kterému bylo v době smrti kolem 46 let a byl na svou dobu kmetem, se zajímaly nejen rakouská a italská vláda (přetahování o to, komu mumie patří, nakonec vyhrála Itálie a dnes je vystaven v Bolzanu), ale i desítky vědců. Postupně se objevovaly další podrobnosti z jeho života.

Žil ještě v době, než se začaly psát dějiny; Alpami procházel dřív, než byly postavené první egyptské pyramidy nebo Stonehenge. Neznal železo, nejmodernějším materiálem, který využíval, byla měď.

 Asi nejvíce otázek vzbuzovala příčina Ötziho smrti a až po deseti letech se podařilo objevit, že zemřel mezi lety 3350 a 3100 před Kristem na následky poranění šípem, který jej zasáhl do zad. Co ale dělal na vrcholcích Alp těsně předtím, než přišel o život, zůstane už navždy tajemstvím. Podle jedné teorie jej tam přenesli až po smrti, aby ho mohli v horách rituálně pohřbít.

Ötzi – muž z ledu
Zdroj: Wikipedia.org/archaeologie-online.de/iceman.it/ČTK

Naprosté tajemno panuje i kolem mužovy totožnosti. Podle sekvenování jeho genomu z roku 2012 vědci určili, že měl hnědé oči, černé vlasy a že byl potomkem populace, jejíž kořeny jsou přítomny na Sardinii a na Korsice. A nedávno se dokonce podařilo vědcům rekonstruovat, jak zněl jeho hlas

Na Ötziho těle bylo nalezeno 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná. Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměla ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž velmi přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o dva tisíce let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy? Toto je jen jedna ze stovek záhad, které zatím nemají odpovědi a teprve čekají na rozlousknutí.

Několik nedávných studií ukázalo, že jeho pečlivě ušitý oděv se skládal z kůže pěti různých druhů zvířat, mimo jiné z medvěda, kozy a ovce. Zajímavostí je rekonstrukce Ötziho obuvi, do které se zapojil český vědec Petr Hlaváček z technologické fakulty zlínské Univerzity Tomáše Bati, světově uznávaný odborník na historii obouvání.

Replika bot byla testována přímo v Alpách, kde se prokázalo, že „prapohorky“ z medvědí a jelení kůže vyložené senem mají překvapivě skvělé tepelné vlastnosti. Uznávaný časopis Discovery kopii Ötziho obuvi zařadil mezi stovku nejpozoruhodnějších světových objevů roku 2003.

Potomci muže z ledu

V roce 2013 rozsáhlá studie odhalila, že v Rakousku žijí Ötziho příbuzní. Díky analýze DNA se podařilo v Tyrolsku odhalit devatenáct osob patřících do stejné genetické podskupiny. V roce 2016 zase vědci zjistili, že Ötziho pravděpodobně trápily silné bolesti břicha. V jeho těle totiž objevili agresivní formu žaludeční bakterie.

Podle analýz obsahu jeho žaludku z roku 2017 byl jeho posledním jídlem nejspíš kus sušeného tyrolského špeku. Ötziho potrava musela být plná tuku; podíl tvořil asi 50 procent, což je mnohem více než dnes. V jídelníčku moderního člověka se pohybuje kolem pouhých deseti procent.

Nález v Ötziho žaludku
Zdroj: Cell

„Pokud zvážíte nadmořskou výšku, kde Ötzi lovil, tak prostě takový přísun potravy potřeboval,“ komentoval výsledky pro BBC Frank Maixner z institutu Eurac v Bolzanu. „A nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, bylo pojídání tuků. To mu dalo dost energie na to, aby v drsném prostředí mohl přežít.“

Experti zjistili, že tuk nepocházel z domácích zvířat, ale z divokých kozorožců horských – až 140 kilogramů vážících savců, kteří žijí jen na horských svazích nad hranicemi lesa. „Tato strava byla velmi dobře vyváženým mixem sacharidů, proteinů a tuku,“ popsal Maixner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 38 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...