Na Faerských ostrovech letos zabili rekordní počet delfínů. V tradičním lovu zemřelo přes čtrnáct set zvířat

Více než čtrnáct set delfínů na Faerských ostrovech o víkendu padlo za oběť tradičnímu lovu kytovců, při kterém jsou tato zvířata nahnána na mělčinu a usmrcena kvůli masu a tuku. Zvyk  z odlehlého ostrovního území patřícího Dánsku znovu vyvolal debatu a kritiku.

Lov není komerční a úřady ho povolují, ale ochránci přírody ho považují za krutý. Sami obyvatelé Faerských ostrovů, kteří tuto tradici obhajují, uznávají, že letos vzbudila nechtěnou pozornost.

Loni při lovu zvaném Grindadráp místní lidé usmrtili „jen“ 576 kulohlavců a 35 delfínů druhu plískavice běloboká a počet úlovků v posledních letech obecně klesal; letos ale za oběť tradici padlo 1428 plískavic bělobokých.

Heri Petersen, předák skupiny, která kytovce nahání na mělčinu u druhého největšího faerského ostrova Eysturoy, řekl, že o lovu delfínů nic nevěděl a že se od toho „zcela distancuje“.

4 minuty
Při každoroční porážce na Faerských ostrovech bylo zabito více než 1400 delfínů
Zdroj: EBU

Obavy ze špatného světla

Předseda Faerského sdružení pro lov kulohlavců Ólavur Sjúrdarberg má obavy, že nedělní události vrhnou špatné světlo na tradici udržovanou na těchto ostrovech, které jsou autonomní součástí Dánska.

„Musíme myslet na to, že nejsme na Zemi sami. Naopak, svět se výrazně zmenšil a každý nosí v kapse kameru,“ řekl místním médiím. „To je skvělé sousto pro někoho, kdo chce, abychom vypadali špatně, pokud jde o lov kulohlavců.“

Mezinárodní ochranářská organizace Sea Shepherd, která se tomuto lovu dlouhodobě snaží zabránit, tvrdí, že letos bylo na Faerských ostrovech usmrceno nejvíce mořských savců při podobné jednorázové akci.

„Podle výpovědí svědků způsobil tento lov zvířatům velké utrpení. Byla překročena jistá hranice a lov dosáhl nových rozměrů,“ uvedla podle agentury DPA také organizace OceanCare, která se zasazuje o ochranu světových oceánů a mořských savců.

Dalším problémem je obrovské množství ulovených zvířat. Za normálních okolností se konzumuje jejich maso a další části těl, ale tentokrát to nebude zřejmě možné, protože podle místních citovaných dánskými novinami Ekstra Bladet je delfínů až moc.

„Odhaduji, že většinu plískavic vyhodí do koše nebo do nějaké díry v zemi,“ uvedly noviny. „Měli bychom mít kvóty na jednotlivé oblasti a neměli bychom delfíny zabíjet.“

Grindadráp je tradice stará stovky let

Tradice lovu Grindadráp sahá do 16. století. Kořistí jsou většinou kulohlavci černí, někdy ale právě i delfíni, respektive plískavice běloboké. Tito asi 2,5 metru dlouzí mořští savci nepatří mezi ohrožené, takže jim podobný lov nemůže z hlediska populace ublížit. 

Faerské ostrovy nebyly v minulosti bez tohoto zdroje potravy samostatné, drsné podmínky neumožňují jinak získat dostatečné množství masa. Lov kulohlavců je místní tradice, která funguje v rámci komunity – získané maso se v drtivé většině neprodává, ale místní ho sdílí mezi sebou. Z hlediska etnologie by se dal Grindadráp přirovnat k podzimním honům na divokou zvěř ve střední Evropě.

Problematická tradice

Přesto budí tato tradice mnoho kontroverzí. Spočívá hlavně ve způsobu, jakým lov probíhá. Když se velryby dostanou do zátok Faerských ostrovů, místní lidé je pomocí lodí a člunů obklíčí a zabrání jim v úniku na volné moře.

Potom zvířata naženou na mělčinu. Lovci jim zaseknou do dýchacího otvoru hák, pomocí něhož je povytáhnou do hloubky, kde se kulohlavci už nemohou bránit. Pak je velrybáři zabijí jedinou ranou speciálního kopí do páteře.

Podle řady výzkumů jde o smrt zcela bezbolestnou a rychlou, velryba umírá během několika sekund. Na záběrech však vypadá zabíjení velmi dramaticky – voda oceánu se zbarví do ruda, lovci se v ní brodí a kolem nich leží obrovské množství mrtvých zvířat. Ve skutečnosti trvá celá situace jen kolem deseti minut. 

Kapitán Alex Cornelissen, šéf organizace Sea Shepherd, která vede kampaň proti lovu velryb, řekl, že uprostřed celosvětové pandemie je „naprosto otřesné vidět útok na přírodu takového rozsahu na Faerských ostrovech“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 1 hhodinou

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 4 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
06:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
před 6 hhodinami

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
11:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 6 hhodinami

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
před 7 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 22 hhodinami
Načítání...