Nanotermit, pád budovy, do které letadlo nenarazilo, i záhada roztavené oceli. Konspirační teorie o pádu WTC stále žijí

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum už uplynulo dvacet let. Přesto zůstávají dezinformace a konspirační teorie o příčinách této tragédie stále aktuální a sdílené.

Pád budov Světového obchodního centra byl takovým šokem a tak změnil svět, že ho spousta lidí nedokázala racionálně nebo emocionálně přijmout. A tak mnozí složitou nudnou pravdu a náročně vstřebatelná fakta nahradili někdy jednoduchými a atraktivními konspiračními teoriemi.

Ve zprávách, reportech i oficiálních dokumentech se objevila spousta nesrovnatelností a nejasností, žádné vysvětlení tedy nemůže být dokonalé. A je proto logické, že mezery lákají k vyplňování teoriemi, které jsou dokládány zavádějícími nebo dokonce úmyslně lživými informacemi.

Nejčastější konspirační teorie se týkají způsobu pádu budov – podle nich byly všechny tři předem napojeny na výbušniny a srovnány se zemí v sérii řízených demolic. Přitom existují dokumenty z vyšetřování, které všechny spekulace přesvědčivě vyvracejí. Vytvořil je už před deseti lety americký Národní institut pro standardy a technologie (NIST). Mezi nejčastějšími konspiračními teoriemi jsou: 

„Škody byly tak velké, že je nemohl způsobit jen náraz letadel“

Tvrzení: První unesené letadlo prorazilo 94. až 98. patro stodesetipatrové severní věže Světového obchodního centra; druhé letadlo narazilo do 78. až 84. patra stodesetipatrové jižní věže. Náraz a následné požáry přerušily provoz výtahů v obou budovách. Před zřícením věží byly navíc viditelně poškozeny vestibuly obou budov. „Není možné, aby náraz letadla způsobil tak rozsáhlé škody o osmdesát pater níže,“ tvrdí se například v příspěvku na webu Nezávislého mediálního centra v San Diegu, kde stojí také: „Je zřejmé a nevyvratitelné, že v nižších patrech první věže byly ve stejnou dobu jako při nárazu letadla odpáleny jiné výbušniny.“

Fakta: Vyšetřování Národního institutu pro standardy a technologie (NIST) odhalilo, že trosky letadla prořízly inženýrské šachty v jádru Severní věže, a vytvořily tak kanál pro hořící letecké palivo – a následně ohnivou zkázu v celé budově. „Je velmi těžké zdokumentovat, kam se palivo dostalo,“ říká Forman Williams, poradce NIST a odborník na spalování, „ale pokud je atomizované a hořlavé a dostane se ke zdroji vznícení, vybuchne.“

Hořící palivo putující výtahovými šachtami narušilo výtahové systémy a způsobilo rozsáhlé škody v hale. NIST zmapoval svědectví osob, které na místě zasahovaly, že „některé výtahy se propadly přímo dolů“ do přízemí. „Dveře v patře haly praskly, vyšlehly plameny a lidé zemřeli,“ říká James Quintiere, profesor inženýrství na Marylandské univerzitě a poradce NIST. Podobný postřeh zazněl i ve francouzském dokumentárním filmu „9/11“ režisérů Julese a Gedeona Naudetových. Když Jules Naudet vstoupil do haly Severní věže několik minut po nárazu prvního letadla, viděl hořící oběti, což byla scéna, která mu připadala příliš děsivá na to, aby ji natočil.

„Při pádu WTC se tavila ocel, to letecké palivo neumí“

Tvrzení: „Lhali nám,“ oznamuje webová stránka AttackOnAmerica.net. „První lež byla, že příčinou selhání konstrukce bylo letecké palivo. Žádný požár kerosinu nemůže hořet tak horkým plamenem, aby roztavil ocel,“ říká příspěvek s názvem „Důkaz řízené demolice ve WTC“.

Fakta: Konspirační teorie mají jedno společné – vycházejí z reálných a zcela pravdivých dat, která pak ale zasazují do nesmyslného kontextu. Letecké palivo hoří při teplotě 130 až 820 °C, což opravdu není dostatečná teplota na roztavení oceli (1500 °C).

Jak je tedy možné, že se věže WTC zhroutily? Odborníci se shodují, že ke zřícení věží se jejich ocelové rámy nemusely vůbec roztavit, stačilo, aby ztratily část své strukturální pevnosti – a to vyžadovalo vystavení mnohem menšímu žáru. „Nikdy jsem neviděl roztavenou ocel při požáru budovy,“ říká vysloužilý zástupce velitele newyorských hasičů Vincent Dunn, autor knihy The Collapse Of Burning Buildings: A Guide To Fireground Safety. „Ale viděl jsem spoustu zkroucených, pokroucených, ohnutých a prohnutých kusů oceli. Dochází k tomu, že se ocel snaží na obou koncích rozpínat, ale když už se nemůže rozpínat, prohne se a okolní beton popraská.“

„Ocel ztrácí při teplotě kolem 600 °C asi 50 % své pevnosti,“ poznamenává vedoucí inženýr Farid Alfawakhiri z Amerického institutu ocelových konstrukcí. „A při 1000 °C jí zbývá už jen méně než deset procent.“ NIST se také domnívá, že velká část nastříkané protipožární izolace byla pravděpodobně nárazem obřích letadel stržena z ocelových nosníků – kov tak zůstal zranitelnější vůči žáru.

Ve hře je ale ještě jeden faktor, na který příznivci konspirace zapomínají. Při požáru WTC totiž nehořelo zdaleka jen letecké palivo, poznamenal pro web Popular Mechanics Forman Williams, profesor inženýrství na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Letecké palivo sice podle něj požáry spustilo i živilo, ale zesilovala ho kvanta materiálů uvnitř budov – NIST uvádí, že v ohnisku požáru dosahovaly teploty až tisíce stupňů Celsia.

„Zdrojem vznícení bylo letecké palivo,“ uvedl Williams. „Hořelo možná deset minut a věže v té době stále stály. Teprve zbytek hořícího materiálu byl zodpovědný za teplo, které nakonec způsobilo jejich pád.“

„Obláčky prachu prokazují, že v budově WTC došlo k explozi“

Tvrzení: Při zřícení každé z věží byly z boků budov vyvržené jasně viditelné chuchvalce prachu a trosek. V knize Bolestivé otázky: Analýza útoku z 11. září se objevuje toto tvrzení, které se později rozšířilo mezi nejčastější konspirace: „Oblaky vylétající z budov nemohou pocházet jen z jejich pouhého zřícení. Vznikají ale při explozích.“ Zastánci konspiračních teorií citují Vana Romera, odborníka na výbušniny a viceprezidenta Hornického a technologického institutu v Novém Mexiku, kterého hned v září 2001 citoval deník Albuquerque Journal, že „uvnitř budov byla nějaká výbušná zařízení, která způsobila zřícení věží“. Romero uvedl, že kolaps budov se podobal řízeným výbuchům, které se používají k demolici starých staveb.

Fakta: Jakmile se věže začaly hroutit, váha všech pater nad zřícenou zónou dopadla s drtivou silou na nejvyšší neporušené patro. Podlaží, které nebylo schopno absorbovat obrovskou energii, se propadlo a přeneslo síly na podlaží pod ním – to umožnilo, aby kolaps postupoval řetězovou reakcí směrem dolů budovou.

Podle Davida Biggse, stavebního inženýra ze společnosti Ryan-Biggs Associates a člena týmu Americké společnosti stavebních inženýrů (ASCE), který pracoval na zprávě FEMA, inženýři tento proces nazývají „pancaking“ a k jeho spuštění vůbec není nutný výbuch.

Stejně jako všechny kancelářské budovy obsahovaly i věže WTC obrovské množství vzduchu. Když se zřítily, všechen tento vzduch – spolu s betonem a dalšími troskami, které byly rozmetány silou pádu – byl s obrovskou energií vyvržen ven. „Když se zřítí značná část podlaží, vystřelí vzduch a prach z betonu okny ven,“ popsal vedoucí vyšetřovatel NIST Shyam Sunder. Dodal, že tato oblaka prachu opravdu mohla vyvolat dojem řízené demolice.

Romero později projevil lítost, že se jeho komentáře pro Albuquerque Journal staly tak silným argumentem pro příznivce konspiračních teorií. „Když jsem řekl, že si myslím, že budovu zničily výbušniny, tak mě tehdy špatně citovali,“ uvedl. „Řekl jsem jenom, že to tak vypadalo.“
Romero souhlasí s vědeckým závěrem, že zřícení budovy vyvolal oheň – po deníku pak považoval uvedení výroku na pravou míru. To sice bylo otištěno hned 22. září 2001, ale to nezabránilo, aby se nesmysl nešířil dál. Například server emperors-clothes.com, který konspirace šíří, udělal z Romerova vyjádření argument pro spikleneckou teorii: „Plátcem Romerova výzkumného ústavu je Pentagon. Přímo či nepřímo na něj byl vyvíjen nátlak, který Romera donutil, aby své původní prohlášení odvolal.“ Romero to sice popřel, ale konspirace se dál šíří světem.

„Důkazy o explozi přinesly i seismografy“

Tvrzení: Seismografy na Lamont-Dohertyho pozemské observatoři Kolumbijské univerzity v Palisades ve státě New York, asi 30 kilometrů severně od WTC, zaznamenaly události z 11. září. „Všechny nejsilnější otřesy byly zaznamenány na začátku zřícení, tedy dlouho předtím, než padající trosky dopadly na zem,“ uvádí webová stránka WhatReallyHappened.com.

Na záznamu seismografu je vidět záchvěv v době exploze
Zdroj: EWCS

Tyto jasně viditelné hroty v grafech ze seismografů by podle konspiračních teorií měly být tím „nezpochybnitelným důkazem, že věže srazily k zemi mohutné exploze“ – nikoliv nárazy letadel. Webová stránka uvádí, že její závěry podporují dva seismologové z observatoře, Won-Young Kim a Arthur Lerner-Lam. Také další konspirační web Prisonplanet.com „tvrdí, že tyto krátké ostré hroty odpovídají explozi připomínající demolici“.

Fakta: Lerner-Lam něco takového v několika rozhovorech pro média popřel. „Neexistuje žádný vědecký základ pro závěr, že věže spadly kvůli explozím,“ popsal. „Tato prezentace naší práce je zcela nesprávná a neodpovídá kontextu.“

Zpráva, kterou observatoř vydala, obsahuje různé grafy, které ukazují seismické údaje vyvolané nárazem letadel do obou věží i pozdějším zřícením obou budov. Server WhatReallyHappened.com se ale rozhodl zobrazit pouze jeden graf, který zobrazuje hodnoty v časovém rozpětí 30 minut.

Na tomto grafu se osmi- a desetisekundový kolaps jeví jako dvojice náhlých skoků. Mnohem podrobnější obrázek ale poskytuje čtyřicetisekundový graf stejných dat: je na něm vidět, jak se vlnky zvětšují s tím, jak budovy padají k zemi. Neboli: exploze bomb to být nemohly.

Celková osa seismografu, na které je vidět, že první záchvěv byl jen slabý
Zdroj: EWCS

„Záhada WTC 7: proč spadl dům, do kterého letadlo nenarazilo?“

Tvrzení: Sedm hodin po pádu obou věží se zřítila sedmačtyřicetipatrová budova WTC 7 – přitom do ní žádné letadlo nenarazilo. Podle konspiračního 911review.org: „Video jasně ukazuje, že se nejednalo o zřícení v důsledku požáru, ale spíše o řízenou demolici.“

Fakta: Mnozí zastánci konspiračních teorií poukazují na předběžnou zprávu FEMA, podle níž bylo poškození WTC 7 před jejím zřícením relativně malé. Výzkumníci z NIST ale popsali, že na pádu WTC 7 nic záhadného ani magického není.

Hlavním viníkem byly trosky ze zřícení budovy WTC 1, která se nachází jen 370 metrů jižně. Ty se silou exploze a pak větrem dostaly do WTC 7 a způsobily tam požáry nejméně v deseti patrech budovy na její jižní a západní straně. Hořící trosky létaly New Yorkem stovky metrů, jak dokazuje řada záběrů – WTC 7 stálo prostě v cestě.

Většinu se podařilo zkrotit, ale několik se jich kontrole vymklo – šlo o ohně v 7. až 9. a 11. až 13. patře. Protože selhal přívod vody do automatického hasicího systému, rozvinuly se do rozsáhlého požáru, který nakonec připomínal ty v budovách WTC zasažených přímo letadly.

Systémy selhaly v důsledku teroristického útoku: vodu do nich totiž dostával systém městského vodovodu, jenž byl poškozen zřícením WTC 1 a WTC 2. Tyto nekontrolované požáry ve spodních patrech se nakonec rozšířily do severovýchodní části WTC 7, kde pak začalo docházet k pozvolnému kolapsu budovy.

Teplo z nekontrolovaných požárů způsobilo roztahování ocelových podlahových nosníků a trámů, což vedlo k řetězci událostí, které způsobily selhání klíčového konstrukčního sloupu. „Selhání tohoto konstrukčního sloupu pak způsobilo požárem vyvolané postupné zhroucení celé budovy,“ uvádí NIST.

Výsledky vyšetřování popisují pád zcela detailně: „Nakonec nosník ve 13. patře ztratil spojení s kritickým sloupem 79, který zajišťoval podporu dlouhých rozpětí podlah na východní straně budovy. Posunutý nosník a další lokální poškození způsobené požárem způsobily kolaps 13. patra, čímž začala kaskáda poruch podlah až do 5. patra. Mnohá z těchto podlaží byla již dříve alespoň částečně oslabena požáry v okolí sloupu 79. Vlivem požáru došlo ke zřícení podlah. Toto zřícení podlaží způsobilo, že sloup 79 nebyl dostatečně podepřen ve směru východ–západ přes devět podlaží.“

Nepodepřený sloup 79 se následně prohnul a vyvolal postupné selhání podlahového systému, které dosáhlo až do východního podkroví budovy – nakonec došlo k selhání všech sloupů v jádru budovy.

Jako vždy, i zde je jádro konspirace pravdivé. Je totiž pravda, že šlo ve své době o zcela unikátní případ – zřícení WTC 7 bylo prvním známým případem pádu výškové budovy, který byl způsoben nekontrolovanými požáry. Jiné budovy, kde došlo k podobným požárům, například filadelfský mrakodrap One Meridian Plaza, který hořel v roce 1991 po dobu 18 hodin, se nezřítily kvůli rozdílům v konstrukčním systému, říká oficiální zpráva.

Hlavní příčinou byl tedy celkový konstrukční systém, který nebyl navržen tak, aby zabránil postupnému zřícení vyvolanému požárem.

„Mrakodrap padal moc rychle, volným pádem – to není možné“

Tvrzení: Pád WTC 7 byl příliš rychlý na to, aby šlo o přirozenou událost způsobenou „jen“ požárem. Naopak velmi dobře připomíná pády domů při řízených explozích.

Fakta: Zpráva NIST na základě analýzy videozáznamu uvedla, že severní stěna budovy spadla o 18 pater za 5,4 sekundy. Tento časový úsek je o 40 % delší než 3,9 sekundy, které by tento proces trval, kdyby severní stěna budovy klesala volným pádem – jak tvrdí konspirační teorie. Podrobnější analýza pak prozradila, co za zpoždění mohlo – autoři dokládají, že pád byl pomalejší především na začátku, tedy v době, kdy teprve vybočovaly sloupy v severní části stěny.

Explozi uvnitř WTC 7 vylučuje také fakt, že na zvukových stopách videozáznamů nebyly slyšet žádné zvuky výbuchu ani nic takového nehlásily tisíce vyslechnutých svědků. Podle výpočtů vyšetřovatelů by nejslabší exploze schopná porušit nosný sloup musela mít hlasitost nejméně 130 decibelů, a to až na vzdálenost jednoho kilometru – něco takového by svědkům události nemohlo uniknout a bylo by to i dobře slyšet na záznamech.

Pád WTC odpovídá explozi nanotermitu, jeho stopy se nalezly na místě

Tvrzení: Za pád Světového obchodního centra mohla řízená exploze nanotermitu – stopy této látky byly nalezené v troskách budov.

Fakta: Konspirační teorie o nanotermitu byly natolik oblíbené, že se jim vyšetřovatelé rozsáhle věnovali – a našli jejich slabiny. Podle NIST je velmi nepravděpodobné, že by tato látka mohla být použita k narušení sloupů 11. září 2001.

Termit je kombinace hliníkového prášku a oxidu kovu, která při zapálení uvolňuje obrovské množství tepla. Obvykle se používá ke svařování železničních kolejnic roztavením malého množství oceli a nalitím roztavené oceli do formy mezi dvě kolejnice.

K použití termitu na velký ocelový sloup by bylo zapotřebí přibližně 0,1 kilogramu této látky k zahřátí a roztavení každého kilogramu oceli. Na jeden sloup by tedy bylo zapotřebí nejméně 50 kilogramů termitu, přičemž k pádu budovy by bylo zapotřebí narušit takto sloupů víc.

Sloupy by se musely navíc upravit, musela by se z nich odstranit například izolace, aby všechno fungovalo. Zpráva říká, že tak náročná operace by musela být značně náročná – a vyšetřování nic takového nepotvrdilo.

Stopy nanotermitu jsou také vysoce spekulativní: „Nebyly předloženy žádné přesvědčivé důkazy, které by naznačovaly, že v troskách WTC 7 byl přítomen vysoce reaktivní pyrotechnický materiál,“ říká NIST a podobně argumentuje i další zpráva Americké geologické služby: „Složení stopových kovů v prachu a povlacích nosníků pravděpodobně odráží materiály z nejrůznějších zdrojů. Mezi možné zdroje patří kovy, které se mohou vyskytovat jako pigmenty v nátěrech (například titan, molybden, olovo a železo), nebo kovy, které se vyskytují jako stopové prvky nebo jako hlavní složky stěnových desek, betonu, kameniva, měděného potrubí, elektrických rozvodů a počítačového vybavení.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...