Vakcíny snižují riziko dlouhého covidu téměř dvojnásobně. Vědci to zjistili ze vzorku 1,2 milionu lidí

Dokončené očkování proti covidu-19 snižuje téměř o polovinu riziko onemocnění, které by trvalo déle než 28 dní. U plně naočkovaných jedinců je tedy výrazně menší šance, že prodělají takzvaný dlouhý covid, než u neočkovaných. Vyplývá to ze studie vědců z Královské univerzity v Londýně.

Většina lidí, která prodělá covid-19, se z nemoci zotaví během čtyř týdnů. Někteří ale pociťují příznaky ještě týdny nebo měsíce od potvrzení infekce.

Podle evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) se se zdravotními problémy ještě po dvanácti týdnech po nemoci potýká zhruba každý desátý pacient nakažený koronavirem. Autoři studie publikované v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases hovoří o dlouhém covidu v případech, kdy lidé pociťují příznaky ještě po 28 dnech od infekce nebo déle.

Tito vědci analyzovali data z britské aplikace Covid Symptom Study, do které lidé zaznamenávají údaje o dokončené vakcinaci, testech na koronavirus a své symptomy v případě nákazy.

Aplikace sledovala mezi prosincem 2020 a letošním červencem zdravotní stav více než 1,2 milionu lidí, kteří dostali alespoň jednu dávku proticovidové vakcíny. Celkem 971 504 uživatelů aplikace uvedlo, že mají dokončené očkování proti koronaviru. V Británii, která má 67 milionů obyvatel, je plně naočkovaných 78,9 procenta lidí.

Mezi uživateli s dokončeným očkováním se potvrdilo 2370 případů infekce. Jen 31 z 592 lidí, kteří do aplikace zaznamenávali své příznaky ještě 28 dní po potvrzení infekce nebo déle, mělo dlouhý covid. Mezi 1,2 milionu uživatelů, kteří obdrželi jen první dávku očkování, se potvrdilo 6030 případů covidu-19.

Data z reálného světa

„Zjistili jsme, že šance na výskyt příznaků 28 dní od potvrzení infekce nebo déle je u lidí s dokončeným očkováním přibližně poloviční. Tento výsledek naznačuje, že riziko dlouhého covidu se snižuje u jedinců, kteří dostali obě dávky očkování, když vezmeme v potaz celkově nižší riziko nákazy u plně naočkovaných,“ uvádí studie.

Její autoři rovněž zjistili, že největší riziko infekce po dokončeném očkování je u starších, zdravotně oslabených lidí, kteří žijí ve znevýhodněných oblastech.

„Pokud jde o dlouhý covid, náš výzkum dospěl k závěru, že dokončené očkování výrazně snižuje riziko infekce. A pokud k ní dojde, snižuje riziko rozvoje dlouhodobých příznaků,“ řekla serveru BBC News jedna z autorek studie Claire Stevesová. V případě třetí posilující dávky by podle ní měli být upřednostněni starší a rizikoví pacienti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...