Počet lidí s vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí se za posledních třicet let zdvojnásobil. Ukazuje to první celosvětová analýza, kterou provedli odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a Imperial College v Londýně.
Počet lidí s vysokým tlakem se za třicet let zdvojnásobil. Skoro půlka se neléčí, popisuje WHO
6 minut
Události: Přibývá lidí s vysokým krevním tlakem
Počet dospělých ve věku 30 až 79 let s hypertenzí se za posledních třicet let zvýšil z 650 milionů na 1,28 miliardy. Téměř polovina těchto lidí přitom vůbec nevěděla, že tímto problémem trpí.
Hypertenze významně zvyšuje riziko onemocnění srdce, mozku a ledvin. Jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí na celém světě. Sama o sobě není příliš nebezpečná – lze ji snadno zjistit změřením krevního tlaku (doma nebo u lékaře) a často ji lze účinně léčit pomocí levných a dostupných léků.
Co se změnilo za posledních třicet let
Studii, která vyšla v odborném žurnálu The Lancet, prováděla celosvětová síť lékařů a vědců. Věnovala se období let 1990 až 2019 a tomu, jak se za tuto dobu změnilo postižení celosvětové populace tímto problémem. Využila údaje o měření krevního tlaku a léčbě od více než sto milionů osob ve věku 30 až 79 let ze 184 zemí světa – díky tomu jde o dosud nejkomplexnější přehled globálních trendů v oblasti hypertenze.
Analýzou tohoto obrovského množství dat vědci zjistili, že v letech 1990 až 2019 došlo jen k malé změně celkové míry hypertenze ve světě. Zátěž se ale přesunula z bohatých zemí do zemí s nízkými a středními příjmy. V bohatých státech lidí s vysokým krevním tlakem ubylo, v současné době patří k těm s nejmenším množstvím osob trpících hypertenzí. Přibylo jich však v mnoha zemích s nízkými nebo středními příjmy.
K zemím s nejmením množstvím lidí trpících hypertenzí tak v roce 2019 patřily Kanada, Peru a Švýcarsko. Nejvyšší podíl žen s vysokým krevním tlakem byl zaznamenán v Dominikánské republice, na Jamajce a v Paraguayi; u mužů na tom byly nejhůř Maďarsko, Paraguayi a Polsko.
Podíl lidí s hypertenzí se od roku 1990 změnil jen málo, celkově se ale počet lidí s tímto problémem zdvojnásobil na 1,28 miliardy. To bylo způsobeno především růstem populace a také jejím stárnutím. V roce 2019 žila více než miliarda lidí s hypertenzí (82 procent všech lidí s hypertenzí na světě) v zemích s nízkými a středními příjmy.
Léčba i diagnostika mají slabiny
Zjistit vysoký krevní tlak je poměrně snadné a léčba dostupná i díky nepříliš drahým prostředkům, přesto ale studie popsala zásadní nedostatky jak v diagnostice, tak i léčbě. Ukázalo se totiž, že přibližně 580 milionů lidí s hypertenzí (41 procent žen a 51 procent mužů) o svém onemocnění vůbec nevědělo, protože ho nikdo u nich nezjistil.
Studie také ukázala, že více než polovina lidí (53 procent žen a 62 procent mužů) s hypertenzí, tedy celkem 720 milionů lidí, nedostává potřebnou léčbu. Léky účinně snižovaly krevní tlak do normálních hodnot u méně než jedné ze čtyř žen a jednoho z pěti mužů s hypertenzí.
Hlavní autor studie, profesor Majid Ezzati, uvedl: „Léčba hypertenze je velmi důležitá. Téměř půlstoletí poté, co jsme začali léčit vysoký krevní tlak, je selháním zdravotnictví, že tolik lidí s vysokým krevním tlakem na světě stále nedostává potřebnou léčbu.“
Účinné léky ve správnou dobu dostávají s největší pravděpodobností lidé v Kanadě, na Islandu a v Jižní Koreji. V roce 2019 tam dostávalo medikaci více než 70 procent osob s hypertenzí. Pro srovnání, nejméně pravděpodobné je, že léky budou dostávat muži a ženy v subsaharské Africe, střední, jižní a jihovýchodní Asii a v tichomořských ostrovních státech. V řadě zemí těchto regionů byla míra léčby u žen nižší než 25 procent a u mužů nižší než 20 procent. To podle autorů vytváří obrovskou globální nerovnost.
Povzbudivé podle vědců naopak je, že některé středně bohaté země úspěšně rozšířily léčbu a nyní jsou v tom lepší než většina zemí s vysokými příjmy. Například Kostarika a Kazachstán mají nyní větší procento léčených než většina bohatých zemí.
„Přestože se léčba a monitorování hypertenze ve většině zemí od roku 1990 zlepšila, ve velké části subsaharské Afriky a v tichomořských ostrovních zemích došlo jen k malým změnám,“ zdůraznil jeden z autorů studie, profesor Bin Zhou. Věří, že je teď důležité, aby se investovalo do rovného přístupu ve všech částech světa.
WHO přináší nové pokyny
Světová zdravotnická organizace současně se zprávou o hypertenzi přinesla také nové rady a doporučení k léčbě vysokého krevního tlaku.
Staré, doposud platné pokyny, pocházejí z roku 2006, a v řadě ohledů už byly zastaralé – vzhledem k rychlosti vědeckého pokroku a poznání založeného na důkazech.
Nová doporučení se zabývají především tím, jakou výši krevního tlaku je třeba při zahájení léčby stanovit, jaký typ léku nebo kombinaci léků použít, jaká je cílová hodnota krevního tlaku a jak často je třeba provádět následné kontroly.
