Švédové poprvé dodali „zelenou ocel“. Vznikla bez užití uhlí

Podle britského deníku The Guardian se tento týden podařilo ve Švédsku poprvé dodat na trh „zelenou ocel“ – tedy ocel vyrobenou bez použití uhlí jen pomocí ekologických udržitelných zdrojů.

Švédský podnik Hybrit uvedl, že tuto ocel dodal výrobci nákladních automobilů Volvo jako zkušební dodávku. Plnou komerční výrobu spustí až v roce 2026. Automobilka chce už letos začít s výrobou prototypů vozidel, která budou vytvořená právě z tohoto materiálu. 

Výroba oceli pomocí spalování uhlí se podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů přibližně osmi procenty. Pokud by se podařilo tento zdroj emisí snížit, nebo dokonce zcela nahradit jinou technologií, mělo by to zásadní dopad na snahu snížit emise tak, aby to odpovídalo závěrům Pařížské klimatické dohody.

Společnost Hybrit zahájila už před rokem zkušební provoz ve svém prvním závodě na výrobu zelené bezuhlíkové oceli v Lulea na severu Švédska.

Jejím cílem je nahradit uhlí, které se tradičně využívá pro výrobu oceli z železné rudy jinými zdroji. Využívá k tomu jednak elektřinu z obnovitelných zdrojů a současně jako redukční činidlo vodíku, který připravuje z obnovitelných zdrojů. Právě vodík je klíčovou součástí plánu Evropské unie na dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.

Švédské emise

Společnost Hybrit založily tři společnosti – ocelářská firma SSAB, státní energetická společnost Vattenfall a těžař LKAB. Společný projekt by měl pomoci snížit emise skleníkových plynů ve Švédsku víc než jakékoliv jiné známé opatření.

Společnost SSAB se totiž podílí na emisích oxidu uhličitého ve Švédsku deseti procenty a sedmi procenty ve Finsku. Společnost uvedla, že zkušební dodávka je „důležitým krokem na cestě ke zcela bezfosilnímu hospodářství“.

Není ale jediná, kdo se o něco podobného ve Skandinávii snaží – další velká společnost na výrobu ekologické oceli, H2 Green Steel, plánuje na severu Švédska postavit ocelárnu bez spalování fosilních paliv, včetně zařízení na výrobu udržitelného vodíku, s plánovaným zahájením výroby v roce 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 8 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 10 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...