Švédové poprvé dodali „zelenou ocel“. Vznikla bez užití uhlí

Podle britského deníku The Guardian se tento týden podařilo ve Švédsku poprvé dodat na trh „zelenou ocel“ – tedy ocel vyrobenou bez použití uhlí jen pomocí ekologických udržitelných zdrojů.

Švédský podnik Hybrit uvedl, že tuto ocel dodal výrobci nákladních automobilů Volvo jako zkušební dodávku. Plnou komerční výrobu spustí až v roce 2026. Automobilka chce už letos začít s výrobou prototypů vozidel, která budou vytvořená právě z tohoto materiálu. 

Výroba oceli pomocí spalování uhlí se podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů přibližně osmi procenty. Pokud by se podařilo tento zdroj emisí snížit, nebo dokonce zcela nahradit jinou technologií, mělo by to zásadní dopad na snahu snížit emise tak, aby to odpovídalo závěrům Pařížské klimatické dohody.

Společnost Hybrit zahájila už před rokem zkušební provoz ve svém prvním závodě na výrobu zelené bezuhlíkové oceli v Lulea na severu Švédska.

Jejím cílem je nahradit uhlí, které se tradičně využívá pro výrobu oceli z železné rudy jinými zdroji. Využívá k tomu jednak elektřinu z obnovitelných zdrojů a současně jako redukční činidlo vodíku, který připravuje z obnovitelných zdrojů. Právě vodík je klíčovou součástí plánu Evropské unie na dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.

Švédské emise

Společnost Hybrit založily tři společnosti – ocelářská firma SSAB, státní energetická společnost Vattenfall a těžař LKAB. Společný projekt by měl pomoci snížit emise skleníkových plynů ve Švédsku víc než jakékoliv jiné známé opatření.

Společnost SSAB se totiž podílí na emisích oxidu uhličitého ve Švédsku deseti procenty a sedmi procenty ve Finsku. Společnost uvedla, že zkušební dodávka je „důležitým krokem na cestě ke zcela bezfosilnímu hospodářství“.

Není ale jediná, kdo se o něco podobného ve Skandinávii snaží – další velká společnost na výrobu ekologické oceli, H2 Green Steel, plánuje na severu Švédska postavit ocelárnu bez spalování fosilních paliv, včetně zařízení na výrobu udržitelného vodíku, s plánovaným zahájením výroby v roce 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 15 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...