Švédové poprvé dodali „zelenou ocel“. Vznikla bez užití uhlí

Podle britského deníku The Guardian se tento týden podařilo ve Švédsku poprvé dodat na trh „zelenou ocel“ – tedy ocel vyrobenou bez použití uhlí jen pomocí ekologických udržitelných zdrojů.

Švédský podnik Hybrit uvedl, že tuto ocel dodal výrobci nákladních automobilů Volvo jako zkušební dodávku. Plnou komerční výrobu spustí až v roce 2026. Automobilka chce už letos začít s výrobou prototypů vozidel, která budou vytvořená právě z tohoto materiálu. 

Výroba oceli pomocí spalování uhlí se podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů přibližně osmi procenty. Pokud by se podařilo tento zdroj emisí snížit, nebo dokonce zcela nahradit jinou technologií, mělo by to zásadní dopad na snahu snížit emise tak, aby to odpovídalo závěrům Pařížské klimatické dohody.

Společnost Hybrit zahájila už před rokem zkušební provoz ve svém prvním závodě na výrobu zelené bezuhlíkové oceli v Lulea na severu Švédska.

Jejím cílem je nahradit uhlí, které se tradičně využívá pro výrobu oceli z železné rudy jinými zdroji. Využívá k tomu jednak elektřinu z obnovitelných zdrojů a současně jako redukční činidlo vodíku, který připravuje z obnovitelných zdrojů. Právě vodík je klíčovou součástí plánu Evropské unie na dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.

Švédské emise

Společnost Hybrit založily tři společnosti – ocelářská firma SSAB, státní energetická společnost Vattenfall a těžař LKAB. Společný projekt by měl pomoci snížit emise skleníkových plynů ve Švédsku víc než jakékoliv jiné známé opatření.

Společnost SSAB se totiž podílí na emisích oxidu uhličitého ve Švédsku deseti procenty a sedmi procenty ve Finsku. Společnost uvedla, že zkušební dodávka je „důležitým krokem na cestě ke zcela bezfosilnímu hospodářství“.

Není ale jediná, kdo se o něco podobného ve Skandinávii snaží – další velká společnost na výrobu ekologické oceli, H2 Green Steel, plánuje na severu Švédska postavit ocelárnu bez spalování fosilních paliv, včetně zařízení na výrobu udržitelného vodíku, s plánovaným zahájením výroby v roce 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...