Mars je příliš prašný, vysvětluje NASA první neúspěch sondy Perseverance

První odběr vzorků z povrchu Marsu se robotickému vozítku Perseverance americké vesmírné agentury NASA nezdařil. Nezpůsobily to problémy se zařízeními ani softwarem roveru, ale přílišná jemnost materiálu. Podle představitelky projektu Louise Jandurové k tomuto závěru dospěli experti NASA po podrobném prostudování dat, která jim z rudé planety poslal Perseverance.

Získat první marsovské vzorky se robotický výzkumník pokusil už minulý týden v pátek. Údaje předané na Zemi sice ukázaly, že akce proběhla, jak měla, ale do trubice pro uchování vzorků se žádný materiál nedostal. Od té doby odborníci data analyzovali, aby zjistili, co bylo příčinou.

„Vědecké i technické týmy se domnívají, že jedinečnost odebírané horniny a její materiálové vlastnosti dominantním způsobem přispěly k obtížnosti získání vzorků,“ napsala hlavní inženýrka Laboratoře tryskového pohonu (JPL) pro odebírání a ukládání vzorků Jandurová na blogu NASA s aktualizacemi programu Perseverance.

Hloubková měření a snímky podle ní potvrdily, že vrt dosáhl plánovaných sedmi centimetrů. Avšak vrtáním v „neobvyklé hornině“ vznikly jen velmi malé, práškovité fragmenty a nebylo možné odebrat žádný významnější kousek horniny. Proto se trubice sice správně automaticky uložila do těla roveru, ale bez vzorku.

Život na Marsu stále není vyloučený

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a také sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy měly být přepraveny na Zemi.

NASA chce pomocí robotického roveru získat kolem 35 takových vzorků. Odběry proto budou dál pokračovat na jiných místech. „Na základě snímků pořízených roverem a vrtulníkem Ingenuity pravděpodobně narazíme na sedimentární horniny, u nichž předpokládáme, že budou lépe odpovídat našim zkušenostem s testováním na Zemi,“ poznamenala Jandurová.

Perseverance přistál na Marsu 18. února s Ingenuity v útrobách. Malý vrtulník má vlastní program. Není vybavený vědeckými přístroji a jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty. Očekávání expertů stroj překonal a má už za sebou 11 úspěšných letů, při nichž mimo jiné pořídil množství záběrů terénu ze vzduchu. Snímky vědci využívají i při plánování trasy Perseverance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 15 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 16 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 20 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 21 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...