Mars je příliš prašný, vysvětluje NASA první neúspěch sondy Perseverance

První odběr vzorků z povrchu Marsu se robotickému vozítku Perseverance americké vesmírné agentury NASA nezdařil. Nezpůsobily to problémy se zařízeními ani softwarem roveru, ale přílišná jemnost materiálu. Podle představitelky projektu Louise Jandurové k tomuto závěru dospěli experti NASA po podrobném prostudování dat, která jim z rudé planety poslal Perseverance.

Získat první marsovské vzorky se robotický výzkumník pokusil už minulý týden v pátek. Údaje předané na Zemi sice ukázaly, že akce proběhla, jak měla, ale do trubice pro uchování vzorků se žádný materiál nedostal. Od té doby odborníci data analyzovali, aby zjistili, co bylo příčinou.

„Vědecké i technické týmy se domnívají, že jedinečnost odebírané horniny a její materiálové vlastnosti dominantním způsobem přispěly k obtížnosti získání vzorků,“ napsala hlavní inženýrka Laboratoře tryskového pohonu (JPL) pro odebírání a ukládání vzorků Jandurová na blogu NASA s aktualizacemi programu Perseverance.

Hloubková měření a snímky podle ní potvrdily, že vrt dosáhl plánovaných sedmi centimetrů. Avšak vrtáním v „neobvyklé hornině“ vznikly jen velmi malé, práškovité fragmenty a nebylo možné odebrat žádný významnější kousek horniny. Proto se trubice sice správně automaticky uložila do těla roveru, ale bez vzorku.

Život na Marsu stále není vyloučený

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a také sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy měly být přepraveny na Zemi.

NASA chce pomocí robotického roveru získat kolem 35 takových vzorků. Odběry proto budou dál pokračovat na jiných místech. „Na základě snímků pořízených roverem a vrtulníkem Ingenuity pravděpodobně narazíme na sedimentární horniny, u nichž předpokládáme, že budou lépe odpovídat našim zkušenostem s testováním na Zemi,“ poznamenala Jandurová.

Perseverance přistál na Marsu 18. února s Ingenuity v útrobách. Malý vrtulník má vlastní program. Není vybavený vědeckými přístroji a jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty. Očekávání expertů stroj překonal a má už za sebou 11 úspěšných letů, při nichž mimo jiné pořídil množství záběrů terénu ze vzduchu. Snímky vědci využívají i při plánování trasy Perseverance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 8 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 11 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 15 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 15 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.