Mars je příliš prašný, vysvětluje NASA první neúspěch sondy Perseverance

První odběr vzorků z povrchu Marsu se robotickému vozítku Perseverance americké vesmírné agentury NASA nezdařil. Nezpůsobily to problémy se zařízeními ani softwarem roveru, ale přílišná jemnost materiálu. Podle představitelky projektu Louise Jandurové k tomuto závěru dospěli experti NASA po podrobném prostudování dat, která jim z rudé planety poslal Perseverance.

Získat první marsovské vzorky se robotický výzkumník pokusil už minulý týden v pátek. Údaje předané na Zemi sice ukázaly, že akce proběhla, jak měla, ale do trubice pro uchování vzorků se žádný materiál nedostal. Od té doby odborníci data analyzovali, aby zjistili, co bylo příčinou.

„Vědecké i technické týmy se domnívají, že jedinečnost odebírané horniny a její materiálové vlastnosti dominantním způsobem přispěly k obtížnosti získání vzorků,“ napsala hlavní inženýrka Laboratoře tryskového pohonu (JPL) pro odebírání a ukládání vzorků Jandurová na blogu NASA s aktualizacemi programu Perseverance.

Hloubková měření a snímky podle ní potvrdily, že vrt dosáhl plánovaných sedmi centimetrů. Avšak vrtáním v „neobvyklé hornině“ vznikly jen velmi malé, práškovité fragmenty a nebylo možné odebrat žádný významnější kousek horniny. Proto se trubice sice správně automaticky uložila do těla roveru, ale bez vzorku.

Život na Marsu stále není vyloučený

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a také sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy měly být přepraveny na Zemi.

NASA chce pomocí robotického roveru získat kolem 35 takových vzorků. Odběry proto budou dál pokračovat na jiných místech. „Na základě snímků pořízených roverem a vrtulníkem Ingenuity pravděpodobně narazíme na sedimentární horniny, u nichž předpokládáme, že budou lépe odpovídat našim zkušenostem s testováním na Zemi,“ poznamenala Jandurová.

Perseverance přistál na Marsu 18. února s Ingenuity v útrobách. Malý vrtulník má vlastní program. Není vybavený vědeckými přístroji a jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty. Očekávání expertů stroj překonal a má už za sebou 11 úspěšných letů, při nichž mimo jiné pořídil množství záběrů terénu ze vzduchu. Snímky vědci využívají i při plánování trasy Perseverance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 14 mminutami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 3 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 6 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 6 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 7 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 22 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00
Načítání...