Mars je příliš prašný, vysvětluje NASA první neúspěch sondy Perseverance

První odběr vzorků z povrchu Marsu se robotickému vozítku Perseverance americké vesmírné agentury NASA nezdařil. Nezpůsobily to problémy se zařízeními ani softwarem roveru, ale přílišná jemnost materiálu. Podle představitelky projektu Louise Jandurové k tomuto závěru dospěli experti NASA po podrobném prostudování dat, která jim z rudé planety poslal Perseverance.

Získat první marsovské vzorky se robotický výzkumník pokusil už minulý týden v pátek. Údaje předané na Zemi sice ukázaly, že akce proběhla, jak měla, ale do trubice pro uchování vzorků se žádný materiál nedostal. Od té doby odborníci data analyzovali, aby zjistili, co bylo příčinou.

„Vědecké i technické týmy se domnívají, že jedinečnost odebírané horniny a její materiálové vlastnosti dominantním způsobem přispěly k obtížnosti získání vzorků,“ napsala hlavní inženýrka Laboratoře tryskového pohonu (JPL) pro odebírání a ukládání vzorků Jandurová na blogu NASA s aktualizacemi programu Perseverance.

Hloubková měření a snímky podle ní potvrdily, že vrt dosáhl plánovaných sedmi centimetrů. Avšak vrtáním v „neobvyklé hornině“ vznikly jen velmi malé, práškovité fragmenty a nebylo možné odebrat žádný významnější kousek horniny. Proto se trubice sice správně automaticky uložila do těla roveru, ale bez vzorku.

Život na Marsu stále není vyloučený

Mise Perseverance zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a také sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy měly být přepraveny na Zemi.

NASA chce pomocí robotického roveru získat kolem 35 takových vzorků. Odběry proto budou dál pokračovat na jiných místech. „Na základě snímků pořízených roverem a vrtulníkem Ingenuity pravděpodobně narazíme na sedimentární horniny, u nichž předpokládáme, že budou lépe odpovídat našim zkušenostem s testováním na Zemi,“ poznamenala Jandurová.

Perseverance přistál na Marsu 18. února s Ingenuity v útrobách. Malý vrtulník má vlastní program. Není vybavený vědeckými přístroji a jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty. Očekávání expertů stroj překonal a má už za sebou 11 úspěšných letů, při nichž mimo jiné pořídil množství záběrů terénu ze vzduchu. Snímky vědci využívají i při plánování trasy Perseverance.