Američtí vědci našli v lidské krvi látky, pomocí nichž se dá úspěšně předvídat, jak závažný bude u nakaženého průběh covidu-19. Pokud by vznikly testy, které by dokázaly tyto enzymy snadno a levně najít, mohlo by to výrazně pomoci při zvládání pandemie.
Vědci našli v krvi látky, podle nichž se dá předvídat těžký průběh covidu
Vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč někteří pacienti nakažení virem SARS-CoV-2 zůstávají bez příznaků, ale u jiných se rozvinou závažné projevy. Tato otázka se teď s šířením varianty delta opět ocitla v popředí zájmu: tento kmen totiž mnohem častěji způsobuje vážný průběh i u mladých a jinak zdravých lidí.
Vědci z Lékařské univerzity v Jižní Karolíně zřejmě našli vodítko. V krvi objevili citlivý biomarker, který předpovídá, u kterých pacientů se rozvinou příznaky covidu-19. Výsledky zveřejněné v časopise Scientific Reports ukazují, že snížená hladina lipidu jménem sfingosin je významně spojena s rozvojem vážných příznaků covidu. A naopak – zvýšené hladiny sfingosinu a také enzymu ceramidázy jsou spojené s asymptomatickými infekcemi.
„Tento projekt jsme spustili ještě v době, kdy neexistovala účinná vakcína,“ popsal lékař Besim Ogretmen, který výzkum vedl. „Chtěli jsme zjistit, kteří lidé vystavení tomuto viru budou symptomatičtí a kteří asymptomatičtí,“ vysvětlil.
Za posledních 16 měsíců mělo několik vln infekce virem SARS-CoV-2 v USA za následek více než 35 milionů případů a téměř 630 tisíc úmrtí. Přestože už vzniklo několik bezpečných, schválených a účinných vakcín, USA i velká část světa zažívají další vlnu pandemie, tentokrát způsobenou variantou delta. Předpokládá se, že úmrtí na covid-19 jsou často důsledkem nadměrné imunitní reakce na zánět způsobený virem v plicích.
V hlavní roli sfingolipidy
Sfingolipidy jsou třída molekul, které jsou důležité pro integritu buněčné membrány a komunikaci mezi buňkami. Mohou regulovat zánět a řídit imunitní systém v reakci na různé infekce. „Pouhým pohledem na data (ohledně sfingolipidů) lze jasně oddělit různé skupiny pacientů, a to i bez provádění technických statistických analýz,“ uvedl autor studie Alhaji Janneh.
U asymptomatických pacientů, kteří měli pozitivní test na protilátky proti viru SARS-CoV-2, vědci zjistili mírné zvýšení hladiny sfingosinu v krvi ve srovnání s pacienty, kteří měli negativní test. Zajímavé ale bylo, že u pacientů, u nichž se rozvinuly příznaky covidu, došlo k patnáctinásobnému snížení úrovně sfingosinu.
Naopak téměř tři čtvrtiny nakažených bez příznaků této nemoci měly zvýšenou hladinu ceramidázy – zatímco u většiny symptomatických pacientů nebyl tento enzym vůbec detekovatelný. Přítomnost ceramidázy v krvi má silnou souvislost se zvýšenou hladinou sfingosinu, tento enzym se totiž na vzniku sfingosinu podílí.
„Pokud dokážeme oddělit lidi bez závažných příznaků od těch, kteří budou mít vážný průběh, můžeme využít omezené prostředky a zdroje pro pacienty, kteří jsou nejzranitelnější,“ očekávají autoři studie.
Podle této práce je sfingosin v předpovědi dalšího vývoje stavu pacienta úspěšný až na 99 procent.
Analýza úrovně různých lipidů ze vzorků odebraných od pacientů je bohužel značně nákladná a vyžaduje sofistikované vybavení, takže tento způsob není zatím v praxi využitelný. Autoři ale očekávají, že bude možné vytvořit test na bázi ELISA podobný dnes už klasickému PCR testu.