Vědci našli v krvi látky, podle nichž se dá předvídat těžký průběh covidu

Američtí vědci našli v lidské krvi látky, pomocí nichž se dá úspěšně předvídat, jak závažný bude u nakaženého průběh covidu-19. Pokud by vznikly testy, které by dokázaly tyto enzymy snadno a levně najít, mohlo by to výrazně pomoci při zvládání pandemie.

Vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč někteří pacienti nakažení virem SARS-CoV-2 zůstávají bez příznaků, ale u jiných se rozvinou závažné projevy. Tato otázka se teď s šířením varianty delta opět ocitla v popředí zájmu: tento kmen totiž mnohem častěji způsobuje vážný průběh i u mladých a jinak zdravých lidí. 

Vědci z Lékařské univerzity v Jižní Karolíně zřejmě našli vodítko. V krvi objevili citlivý biomarker, který předpovídá, u kterých pacientů se rozvinou příznaky covidu-19. Výsledky zveřejněné v časopise Scientific Reports ukazují, že snížená hladina lipidu jménem sfingosin je významně spojena s rozvojem vážných příznaků covidu. A naopak – zvýšené hladiny sfingosinu a také enzymu ceramidázy jsou spojené s asymptomatickými infekcemi.

„Tento projekt jsme spustili ještě v době, kdy neexistovala účinná vakcína,“ popsal lékař Besim Ogretmen, který výzkum vedl. „Chtěli jsme zjistit, kteří lidé vystavení tomuto viru budou symptomatičtí a kteří asymptomatičtí,“ vysvětlil.

Za posledních 16 měsíců mělo několik vln infekce virem SARS-CoV-2 v USA za následek více než 35 milionů případů a téměř 630 tisíc úmrtí. Přestože už vzniklo několik bezpečných, schválených a účinných vakcín, USA i velká část světa zažívají další vlnu pandemie, tentokrát způsobenou variantou delta. Předpokládá se, že úmrtí na covid-19 jsou často důsledkem nadměrné imunitní reakce na zánět způsobený virem v plicích.

V hlavní roli sfingolipidy

Sfingolipidy jsou třída molekul, které jsou důležité pro integritu buněčné membrány a komunikaci mezi buňkami. Mohou regulovat zánět a řídit imunitní systém v reakci na různé infekce. „Pouhým pohledem na data (ohledně sfingolipidů) lze jasně oddělit různé skupiny pacientů, a to i bez provádění technických statistických analýz,“ uvedl autor studie Alhaji Janneh.

U asymptomatických pacientů, kteří měli pozitivní test na protilátky proti viru SARS-CoV-2, vědci zjistili mírné zvýšení hladiny sfingosinu v krvi ve srovnání s pacienty, kteří měli negativní test. Zajímavé ale bylo, že u pacientů, u nichž se rozvinuly příznaky covidu, došlo k patnáctinásobnému snížení úrovně sfingosinu.

Naopak téměř tři čtvrtiny nakažených bez příznaků této nemoci měly zvýšenou hladinu ceramidázy – zatímco u většiny symptomatických pacientů nebyl tento enzym vůbec detekovatelný. Přítomnost ceramidázy v krvi má silnou souvislost se zvýšenou hladinou sfingosinu, tento enzym se totiž na vzniku sfingosinu podílí.

„Pokud dokážeme oddělit lidi bez závažných příznaků od těch, kteří budou mít vážný průběh, můžeme využít omezené prostředky a zdroje pro pacienty, kteří jsou nejzranitelnější,“ očekávají autoři studie.

Podle této práce je sfingosin v předpovědi dalšího vývoje stavu pacienta úspěšný až na 99 procent.

Analýza úrovně různých lipidů ze vzorků odebraných od pacientů je bohužel značně nákladná a vyžaduje sofistikované vybavení, takže tento způsob není zatím v praxi využitelný. Autoři ale očekávají, že bude možné vytvořit test na bázi ELISA podobný dnes už klasickému PCR testu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...