Vědci našli v krvi látky, podle nichž se dá předvídat těžký průběh covidu

Američtí vědci našli v lidské krvi látky, pomocí nichž se dá úspěšně předvídat, jak závažný bude u nakaženého průběh covidu-19. Pokud by vznikly testy, které by dokázaly tyto enzymy snadno a levně najít, mohlo by to výrazně pomoci při zvládání pandemie.

Vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč někteří pacienti nakažení virem SARS-CoV-2 zůstávají bez příznaků, ale u jiných se rozvinou závažné projevy. Tato otázka se teď s šířením varianty delta opět ocitla v popředí zájmu: tento kmen totiž mnohem častěji způsobuje vážný průběh i u mladých a jinak zdravých lidí. 

Vědci z Lékařské univerzity v Jižní Karolíně zřejmě našli vodítko. V krvi objevili citlivý biomarker, který předpovídá, u kterých pacientů se rozvinou příznaky covidu-19. Výsledky zveřejněné v časopise Scientific Reports ukazují, že snížená hladina lipidu jménem sfingosin je významně spojena s rozvojem vážných příznaků covidu. A naopak – zvýšené hladiny sfingosinu a také enzymu ceramidázy jsou spojené s asymptomatickými infekcemi.

„Tento projekt jsme spustili ještě v době, kdy neexistovala účinná vakcína,“ popsal lékař Besim Ogretmen, který výzkum vedl. „Chtěli jsme zjistit, kteří lidé vystavení tomuto viru budou symptomatičtí a kteří asymptomatičtí,“ vysvětlil.

Za posledních 16 měsíců mělo několik vln infekce virem SARS-CoV-2 v USA za následek více než 35 milionů případů a téměř 630 tisíc úmrtí. Přestože už vzniklo několik bezpečných, schválených a účinných vakcín, USA i velká část světa zažívají další vlnu pandemie, tentokrát způsobenou variantou delta. Předpokládá se, že úmrtí na covid-19 jsou často důsledkem nadměrné imunitní reakce na zánět způsobený virem v plicích.

V hlavní roli sfingolipidy

Sfingolipidy jsou třída molekul, které jsou důležité pro integritu buněčné membrány a komunikaci mezi buňkami. Mohou regulovat zánět a řídit imunitní systém v reakci na různé infekce. „Pouhým pohledem na data (ohledně sfingolipidů) lze jasně oddělit různé skupiny pacientů, a to i bez provádění technických statistických analýz,“ uvedl autor studie Alhaji Janneh.

U asymptomatických pacientů, kteří měli pozitivní test na protilátky proti viru SARS-CoV-2, vědci zjistili mírné zvýšení hladiny sfingosinu v krvi ve srovnání s pacienty, kteří měli negativní test. Zajímavé ale bylo, že u pacientů, u nichž se rozvinuly příznaky covidu, došlo k patnáctinásobnému snížení úrovně sfingosinu.

Naopak téměř tři čtvrtiny nakažených bez příznaků této nemoci měly zvýšenou hladinu ceramidázy – zatímco u většiny symptomatických pacientů nebyl tento enzym vůbec detekovatelný. Přítomnost ceramidázy v krvi má silnou souvislost se zvýšenou hladinou sfingosinu, tento enzym se totiž na vzniku sfingosinu podílí.

„Pokud dokážeme oddělit lidi bez závažných příznaků od těch, kteří budou mít vážný průběh, můžeme využít omezené prostředky a zdroje pro pacienty, kteří jsou nejzranitelnější,“ očekávají autoři studie.

Podle této práce je sfingosin v předpovědi dalšího vývoje stavu pacienta úspěšný až na 99 procent.

Analýza úrovně různých lipidů ze vzorků odebraných od pacientů je bohužel značně nákladná a vyžaduje sofistikované vybavení, takže tento způsob není zatím v praxi využitelný. Autoři ale očekávají, že bude možné vytvořit test na bázi ELISA podobný dnes už klasickému PCR testu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 2 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 23 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026
Načítání...