Prémii Otto Wichterleho letos získalo 24 mladých vědců a vědkyň

Odborníci zkoumající způsob ukládání trestů, obranu rostlin před hmyzem či cesty k udržitelnosti získali Prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) letos ocenila 24 vědců a vědkyň, prémii téměř 450 tisíc korun v úterý převezmou od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

K oceněným patří například Jakub Drápal z Ústavu státu a práva AV. Zkoumá ukládání trestů ve střední a východní Evropě. Jedna z Drápalových analýz upozorňující na nedostatky v oblasti kumulace trestů podle AV již vedla ke konkrétní úpravě české legislativy.

Drápal spolupracuje i na popularizaci práva skrze projekt Jaktrestame.cz. Na webu jsou zveřejňovány statistiky o trestech uložených v Česku i doplňující texty odborníků.

Migrace a etnické odsuny z českého Slezska 

Letošní laureátkou je i antropoložka Johana Wys, která studuje migraci a etnické odsuny z území českého Slezska. V současnosti dokončuje knihu Dědové ve Wehrmachtu zabývající se kolektivní pamětí na Hlučínsku. Rozvíjí také výzkum zaměřený na vztahy mezi společenskou pamětí, nucenými odsuny a populismem v pohraničních regionech střední a východní Evropy.

Wys přednášela na Warvické a Oxfordské univerzitě a má za sebou dlouhodobou stáž v Institutu Maxe Plancka v Halle. Působí v Etnologickém ústavu AV.

Vztahy rostlin a býložravého hmyzu

Biologické, zoologické a chemické přístupy ve své práci kombinuje oceněný Martin Wolf. Výzkum zaměřuje na vztahy rostlin a býložravého hmyzu. Podle akademiků Wolf do studie ekologie začleňuje nová témata – například výzkum evoluce chemických látek, které rostliny využívají k obraně před hmyzem, jenž je požírá.

„Touto jedinečnou perspektivou popsal Martin Volf například evoluci evropské diverzity vrb a jejich specializovaných býložravců z říše hmyzu anebo fylogenetickou historii tropických fíkovníků a ekologický význam jejich obrany proti býložravému hmyzu,“ uvedla akademie. Wolf vede Laboratoř evoluční ekologie v Entomologickém ústavu Biologického centra AV.

Astročásticová fyzika i studium sociálně-ekologického vývoje 

Zejména astročásticové fyzice se věnuje laureát Ladislav Chytka z Fyzikálního ústavu AV. Podílí se na stavbách detektorů pro optické teleskopy a spolupracuje na významných mezinárodních projektech – například Observatoři Pierra Augera v Argentině či soustavě teleskopů Cherenkov Telescope Array. Chytka pracoval i v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN).

Scénáře možného budoucího sociálně-ekologického vývoje zkoumá Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV. Zaměřuje se na cesty, které vedou ke společenské a enviromentální udržitelnosti a podílí se na jejich návrzích. Harmáčková podle AV také posiluje spolupráci svého domovského ústavu s významnými evropskými výzkumnými skupinami – například britským Centrem pro ekologii a hydrologii nebo Stockholmským centrem resilience, kde také působí.

AV ČR uděluje prémii, rozdělenou na tři roky, vědcům a vědkyním do 35 let, kteří mají špičkové výsledky ve svých oborech. Nese jméno profesora Otto Wichterleho – českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 Wichterle stanul v čele Československé akademie věd.