Výzkum klimatu, vody i nádorů. Prémii Otto Wichterleho získalo 23 mladých vědců

Projekty zabývající se modelováním klimatu v ulicích měst, léčbou nádorů, fyziologií klíšťat nebo českými úředníky v habsburské monarchii získaly Prémii Otto Wichterleho udělovanou vědcům do 35 let za mimořádné úspěchy. Prémii přebralo od předsedkyně Akademie věd České republiky Evy Zažímalové 23 oceněných.

Mezi oceněnými je například Jan Geletič z Ústavu informatiky AV ČR, který se věnuje modelování klimatu v rozlišení až na úrovni ulic. Přínos spočívá v zavedení a rozpracování konceptu takzvaných místních klimatických zón. Geletič se v něm zabývá identifikací městských lokalit, u kterých je možné předpokládat vyšší teploty vzduchu, popisem jejich rozložení a vlivu na teplotní poměry města.

Ekologií se zabývá také Petr Blabolil z Hydrobiologického ústavu AV ČR, jehož doktorská práce se stala podkladem jedné z částí národní metodiky pro hodnocení ekologického potenciálu umělých vodních útvarů. Blabolilova metoda je prvním krokem ke zvyšování ekologické kvality českých nádrží.

Molekulární a buněčnou farmakologií v léčbě nádorů se zabývá Lenka Marková z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Zkoumá především působení látek odvozených od komplexů kovů. Svými výsledky obohatila vědecké metody, publikovala v mezinárodních časopisech a vystupovala na mezinárodních konferencích.

Proti klíšťatům a nemocem, které způsobují, bojuje Jan Perner z Biologického centra AV ČR propojením metod molekulární biologie a biochemie.

Naděžda Zíková z Ústavu chemických procesů AV ČR zkoumá, jak znečištění atmosféry aerosolovými částicemi ovlivňuje oblaka a srážky a také změnu klimatu.

Zaměřováním pozornosti prostřednictvím očních pohybů, sledováním více objektů současně a vnímáním a zapamatováním si komplexních scén se zabývá Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR.

Martin Klečacký z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se zabýval nacionalizací českých úředníků v habsburské monarchii a českou politickou a úřednickou lobby ve vídeňských ministerstvech před rokem 1914. Jeho práce vyústila mimo jiné ve vydání Slovníku představitelů soudní správy.

Prémie se uděluje od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozloženou do tří let. Nese jméno profesora Otto Wichterleho, českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 se Wichterle stal prezidentem Československé akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...